Krátká paměť prezidenta Putina? Ostré výhrůžky Turecku jsou minulostí

Následky incidentu

Podle serveru ruský prezident Vladimír Putin po incidentu zuřil. „Přísahal, že Rusko nikdy sestřelení letounu a zabití pilota, který se katapultoval, nezapomene, že Turecko svých činů bude litovat a že nevyvázne jen s pár sankcemi a ‚zákazem rajčat'," připomíná server.

Rusko následně na Turecko uvalilo různé sankce a omezení, včetně omezení aktivit tureckých podnikatelů v Rusku a omezení turismu. Během prvních čtyřech měsíců se počet Rusů, kteří se vypravili na dovolenou do Turecka, snížil o 68 %.

Turecko pak omezilo svou spolupráci s Ruskem v oblasti energetiky. Výstavba jaderné elektrárny Akkuyu, která má být první jadernou elektrárnou v Turecku, se téměř zastavila a došlo ke zmražení pro Moskvu významného projektu nového plynovodu přes Turecko.

Nový plynovod pro Rusko

Tento plynovod měl přitom přes Turecko ročně zásobovat Evropu 63 miliardami metrů krychlových plynu. Jak serveru sděll Gokhan Yardim, bývalý předseda turecké státní plynárenské společnosti BOTAS, Rusko musí zvažovat alternativní cesty, protože v roce 2019 vyprchá jeho smlouva s Ukrajinou.

Jednou z možností bylo vést plyn přes Bulharsko a Černé moře, ale Evropská unie tento projekt neschválila. V roce 2014 Putin překvapivě při návštěvě Ankary navrhl alternativu přes Turecko.

Projekt měl být spuštěn v roce 2017 a Rusko již vyzývalo své zákazníky, aby si zajistili přístup k plynu z Turecka. „Nadšení Ruska nahradit Ukrajinu Tureckem bylo zjevné, ale sestřelení letounu projekt zmařilo. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan popřel původní zprávy, že projekt pozastavila Moskva, a uvedl, že šlo o rozhodnutí Ankary," uvádí server.

Smířlivý Putin

Jak ale server tvrdí, toto rozhodnutí a další omezení brzy tvrdě dopadly na ekonomiky obou zemí a v důsledku také na jejich obyvatele.

„A to je ta chvíle, kdy do hry může vstoupit diplomacie. Staré pravidlo, že v mezinárodních vztazích nejsou trvalí přátelé a nepřátelé, se prokázalo 28. května, kdy Putin Turecku poslal během návštěvy Řecka mírnější vzkaz."

„Zdůraznil, že Rusko nikdy nezvažovalo vstoupit s Tureckem do války a uvedl: ‚Doufám, že k tomu nikdy nedojde. Ale co se stalo, stalo se. Nejenže bylo naše letadlo sestřeleno, ale náš pilot byl také zabit, což je podle mezinárodního práva zločin. Dostali jsme některá vysvětlení, ale omluva nikdy nepřišla. Chceme naše vztahy zlepšit a nebyli jsme tím, kteří náš vztah zkazil. Slova nestačí; jsou potřeba činy. S Tureckem jsme v kontaktu a očekáváme některé podstatné kroky. Ale zatím žádné nepřišly.'"

Přijde další zlepšení vztahů?

Následná reakce tureckého prezidenta Erdogana byla podle serveru také mírnější: „Mám problémy pochopit, jaký první krok se od nás očekává. Nejsme země, která sedí na židli obžalovaného. Nejsme ani těmi, kteří by chtěli zničit vztahy s Ruskem. Je skutečně podnětné, že naše vztahy došly do místa, kde je ochoten obětovat velkou zemi, jakou je Turecko, kvůli chybě jednoho pilota, ačkoliv naše vztahy s panem Putinem dosáhly zcela jiné úrovně dvou dobrých přátel. Musíme se pokusit vztahy s Ruskem znovu zlepšit. Doufám, že tento problém bude překonán co nejdříve a Rusko spolu s Tureckem budou postupovat kupředu, jako se tomu dělo během minulého desetiletí."

Turecký novinář Nerdun Hacioglu vysvětluje, že tomuto zlepšení vztahů napomohlo několik faktorů: odchod premiéra Ahmeta Davutoglua, jehož Rusko z incidentu vinilo, a jeho rychlé nahrazení Binalim Yildirimem, který včasně vyjádřil touhu zlepšit vztahy s Ruskem; negativní ekonomický dopad vzájemných sankcí; a touha Moskvy pokračovat v projektech, jako je plynovod přes Turecko a jaderná elektrárna Akkuyu.