Turecko je nepřítel a ne spojenec? Analytik poodkrývá vztahy mezi Západem a Ankarou

Analytik připomíná, že Turecko je pravidelnou obětí násilí a že kvůli útoku nemusí hrát roli obětního beránka. Není ho prý ani třeba kritizovat, jen mu ostatní musí vyjádřit podporu. „Během několika hodin po smrtícím útoku na Mezinárodní letiště Atatürk analytici a odborníci hledali někoho, koho by obvinili. Často poukazovali na bezpečnost letiště či nejistou situaci Turecka, která je daná dlouhotrvajícími konflikty v Iráku a Sýrii," píše.

„Turecko čelí hrozbě ze strany militantní skupiny Islámský stát, která je reálná. Za posledních 12 měsíců zahynulo při útocích, ke kterým se přihlásil IS, asi 150 lidí. Časté jsou také raketové útoky z území ovládaných IS," vysvětluje a připomíná, že i když se k nejnovějšímu útoku zatím IS nepřihlásil, vláda už na skupinu ukázala prstem.

Připomněl také, že nejde jen o to, že skupina operuje nedaleko tureckého území. „Před rokem IS vydal první vydání své tureckojazyčného propagandistického časopisu Konstantiniyye, který odkazuje na starý název Istanbulu. Když IS vytvoří médium v konkrétním jazyce, činí tak z nějakého důvodu," myslí si Ahmed.

Turecko je cíl i potenciální místo náboru džihádistů

Právě historický odkaz na Konstantinopol podle něj hodně naznačuje, jak IS Turecko vidí. „Nejen, že je Turecko v rámci geografického dosahu v blízkosti Iráku a Sýrie, ale je to i hlavní evropské město, často popisováno jako součást 'křižácké aliance' proti IS a hlavní muslimské město s bohatou náboženskou historií," píše analytik.

Myslí si také, že vydání tureckého časopisu ukazuje, že země není vnímána jen jako možná cíl, ale zároveň jako potenciální zdroj náboru. A to může hrát roli – vzhledem k tomu, že počet zahraničních bojovníků, kteří přichází do Sýrie a Iráku, stále klesá. Bezpečnostní experti tak prý sice mohou poukazovat na bezpečnostní prohřešky, které mohly k útoku přispět, ignorují ale snahu Turecka udržet své občany v bezpečí.

Připomíná, že když došlo k útokům v Bruselu, hlavní kritika se točila kolem nedostatečné spolupráce tajných služeb, což bylo znepokojivé vzhledem k tomu, že do akce byli zapojeni lidé, kteří se podíleli už na útocích v Paříži. „Vina nebyla kladena na bezpečnostní opatření u vchodu na letiště. Teď ale kritika míří na Turecko a na jeho nedostatečně zajištěnou bezpečnost. Tito kritici ignorují fakt, že Ankara po celém svém uzemí musí bojovat s hrozbou politického a islámského extrémismu," píše Ahmed.

Reakce na útoky v Bruselu a Istanbul se výrazně liší

Dodává, že Turecko bojuje také s ozbrojenými separatistickými kurdskými milicemi a že při útoku těchto skupin za prvních šest měsíců roku 2016 zemřelo asi 70 lidí. Střety jsou podle něj na denním pořádku a bezpečnostní síly, především ty v jihovýchodní části země, jsou na pokraji svých sil. Velká Británie, i USA sice skupiny označily za teroristické, zároveň je prý ale v boji proti nim cítit jen velmi malá mezinárodní podpora nebo jen sympatie.

„Reakce na útoky v Bruselu a Istanbulu se výrazně liší. Kontrola belgických bezpečnostních a zpravodajských úředníků přišla až poté, co svět v době nouze zemi objal a podal mu pomocnou ruku. Totéž platí pro Francii kvůli útokům v Paříži. Turecku nebyla projevena stejná laskavost. Ale zvěrstva v Paříži a Bruselu se nijak neliší od úterních útoků v Istanbulu. Dnes Turecko truchlí za své mrtvé. Istanbul, stejně jako jakékoliv jiné město, je obětí jedovatého ideologie, která nerespektuje státy, národy, hranice, etnika nebo kultury," píše analytik.

Turecko je pro EU spíše hrozba než spojenec

Domnívá se, že země, která čelí velkým výzvám, odstává jen velmi málo uznání. A to přesto, že bojuje na několika frontách a pokouší se udržet stabilitu země. Poslední dění v EU pak podle něj vzbouzí dojem, že je Turecko vnímáno ne jako spojenec, ale jako hrozba. „Zatímco Británie hlasovala vystoupení z EU, Turecko posiluje své vztahy s regionálními partnery, jako jsou Izrael a Egypt, stejně tak se snaží napravit vztahy s Ruskem. Turecko chápe nutnost spolupráce v oblasti boje proti extremistickým útokům, ale přesto, že je členem NATO, zdá se, že mnoho lidí v Evropě a na západě se zdráhá dovolit Turecku stejnou možnost," myslí si Ahmed.

„Útoky v Paříži a Bruselu spojily země a národy napříč Evropou, společně projevily solidaritu. Turecko potřebuje naši podporu. Turecko zůstává neoddělitelnou součástí Evropy, a jako takové mu musí být poskytnuta stejná úroveň podpory jako ostatním obětem útoků na kontinentu," dodává.