Krvavá válka v Iráku: 160 tisíc mrtvých, velká lež USA, zrod Islámského státu

Válka trvala přes 3200 dní (osm let a skoro devět měsíců), v Iráku mělo v různých dobách vojáky 40 zemí světa včetně ČR. Velká Británie měla v zemi druhé nejpočetnější jednotky, celkem prošlo nasazením 46.000 vojáků, nejvíce Britů bylo v Iráku v květnu 2003 (18.000).

Během války byl svržen Saddámův režim, v Iráku byly rozmístěny zahraniční síly, vypukla tam krvavá sektářská občanská válka plná teroristických útoků, byla instalována nová vláda a poté ze země zahraniční armády postupně odešly.

Za téměř devět let války v Iráku podle nevládní organizace Iraq Body Count zahynulo na 162.000 lidí, z toho téměř 80 procent civilistů, a na čtvrt milionu osob bylo zraněno. V Iráku též zahynulo 4801 zahraničních vojáků, z toho 4487 Američanů. Britové vyčíslili své ztráty na 179 vojáků, z toho 136 zahynulo při bojových operacích. Kvůli násilnostem opustily své domovy čtyři miliony lidí (asi 15 procent obyvatelstva země), z toho přes dva miliony odjely do zahraničí (nejvíce do Sýrie a Jordánska).

Psali jsme: Odstranění Husajna bylo správné, reaguje Blair. Kritiku komise za invazi ale uznává  

USA na téměř devítiletou války vydaly až bilion dolarů, podle jiných odhadů stála přes 800 miliard dolarů. Británii přišla účast v konfliktu na zhruba 10 miliard liber.

Důvody války se nenaplnily. Již v říjnu 2004 byla zveřejněna zpráva amerických zbrojních inspektorů v Iráku, podle které neměl Irák v době invaze v březnu 2003 zbraně hromadného ničení a neměl ani konkrétní plány na jejich výrobu, jak tehdy tvrdil Washington a Londýn. CIA pak v dubnu 2005 potvrdila, že v zemi nenalezla žádné zbraně hromadného ničení. Nepotvrdily se ani kontakty mezi Saddámovým režimem a Al-Káidou.

Po pádu režimu Saddáma Husajna byla v květnu 2003 ustavena Američany vedená civilní správa. Okupace Iráku formálně skončila 28. června 2004, kdy civilní správa předala moc prozatímní vládě. Pak se v zemi konalo několik voleb. Husajn byl oběšen v prosinci 2006 za masakr 148 šíitů z roku 1982. Americký prezident Barack Obama v srpnu 2010 oznámil konec bojových operací, USA formálně ukončily bojovou misi v Iráku 15. prosince 2011.

Zdroj: YouTube

I po konci hlavních bojových operací zemi trápily násilnosti a útoky extremistů na lidi jiné víry. Při nejtragičtějším z nich zahynulo ve čtyřech sebevražedných útocích proti komunitě jezídů u syrských hranic v srpnu 2007 téměř 800 lidí. Radikálové útočili na soudce, politiky či vojáky a snažili se vyvolat nenávist mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity. Za mnoha útoky stál jordánský terorista a šéf irácké větve teroristické sítě Al-Káida abú Músá Zarkáví, který byl v červnu 2006 zabit.

Už od roku 2004 také v Iráku operovala radikální organizace, dnes známá pod jménem Islámský stát (IS). Hlavní ofenzíva tohoto uskupení, ve kteérm jsou zástupci salafistických hnutí, některých sunnitských kmenů i bývalí vojáci z armády Saddáma Husajna, se uskutečnila v roce 2014 a IS během ní ovládl značnou část Iráku i sousední Sýrie.