Jak je možné, že turecké tajné služby neodhalily přípravy na puč? Možná to byla jen hra, říká bezpečnostní expert

V pátek v noci se část turecké amády pokusila převzít moc v zemi. Tamní televizní stanice v přímých přenosech informovaly o střelbě a nízkých přeletech vojenských letounů nad městem, v Istanbulu tanky zablokovaly přístup k mezinárodnímu letišti. Vláda po několika hodinách oznámila, že dostala situaci pod kontrolu, podle nejnovějších informací si ale nepokoje vyžádaly 290 mrtvých a více než 1400 zraněných.

Média oteřeně spekulovala o tom, že by za vším mohl stát turecký prezident Recep Tayyp Erdogan, který by se tímto způsobem mohl pokusit uchvátit ještě větší moc a zároveň se zbavit protivníků. Sám turecký prezident z pokusu o puč obvinil muslimského duchovního Fethullaha Gülena, který momentálně žije v USA. Turecko už požádalo o jeho vydání. To se ale zřejmě nestane.

Co stojí za pokusem o vojenský převrat? Čeho chtěla armáda podle vás dosáhnout?

Já si myslím, že to byla reakce části důstojníků a generálů, kteří jednak nelibě nesou islamizaci Turecka, nesou nelibě snížení vlivu armády jako takové a samozřejmě i otázku boje proti Kurdům a zakázané straně PKK, se všemi dopady, které to má. Protože Erdogan v září jednostranně vypověděl dohody o neútočení. A v neposlední řadě je to i otázka řešení problematiky Islámského státu a to, jak se k tomu Turecko ambivalentně staví. To si myslím, že mohou být čtyři důvody, které vedly část důstojníků a generálů k tomu, že se pokusili o vojenský puč.

Pokus o puč byl potlačen velmi brzy, už po několika hodinách byl odražen. Ta část armády, která za ním stála, přece musela vědět, jak velké má šance na úspěch a kdo proti ní stojí. Nepovažujete to za podivné?

Zatím všechny puče, které armáda od roku 1960 zrealizovala, byly vítězné, protože do toho šla armáda jako taková. A teď se jeví, že se proti nim postavil velitel pozemních sil, velitel letectva, náčelníka generálního štábu museli internovat. Myslím si, že základní problém je ve dvou rovinách. V tom, že nezískali celou armádu k tomuto puči, což si myslím, že je fundamentální problém. A potom také to, že obyvatelé především v Istanbulu se vehementně proti puči postavili. To zřejmě Erdoganovi velmi nahrálo.

Erdogan se z toho letoviska nevrátil do Ankary, ale vrátil se do Istanbulu, kde býval primátorem. A opřel se o tu podporu, kterou tam zřejmě měl. Takže to si myslím, že stojí za tím poměrně rychlým neúspěchem – kromě toho, že se nepodařilo Erdogana internovat a že se nepodařilo zabránit tomu, aby nevstupoval do médií. Myslím si, že vojenský převrat nebyl úplně ideálně zorganizován, byť se původně uvádělo, že vše bylo dobře připraveno.

Někdo tvrdí, že za pučem stojí sám Erdogan. Je to možné?

Samozřejmě, když to čteme odzadu a víme, co dělá, tak si můžeme myslet, že to zorganizoval sám. Já si to nemyslím, nemám rád konspirační teorie. Faktem je, že Erdogan teď využívá situaci k tomu, aby dokončil čistky v armádě, které realizoval poměrně dlouho, byť nedávno podepsal zákon, kde pardonoval některé důstojníky za aktivity v minulých letech. Ale zároveň, když vidíme, že nechal odstranit téměř tři tisíce soudců, tak si říkáme – byl to vojenský puč? Nebo to byl puč soudců? Je evidentní, že Erdogan situace využívá k tomu, aby centralizoval veškerou moc do jedněch rukou, aby z Turecka vytvořil prezidentský systém, který bude mít on pod kontrolou. Ale osobně si nemyslím, že to Erdogan někde v zákulisí zorganizoval. To si nemyslím.

Erdogan označil za strůjce nezdařeného pokusu o převrat v Turecku muslimského duchovního Fethullaha Gülena. Ten to ale popírá. Proč by to podle vás Gülen dělal? Je tohle podle vás reálnější varianta?

Důvod by asi mohl mít, ale nemyslím si, že by za tím byl Gülen. Řekl bych, že tím, že ho Erdogan obvinil a požádal Spojené státy o jeho vydání, se snaží paralyzovat jeho vliv jak v armádě, tak v části populace. Oni přece dříve bývali spojenci, to někdy v roce 2012 skončilo. Jistě by se Gülenovi hodil pád Erdogana, to samozřejmě, zejména z politických důvodů. To, že to organizovali důstojnící, kteří jsou sympatizanti Gülena, to je možné, takhle přesně já tu situaci nemám přečtenou. Nevím přesně, jak velikou podporu v současné armádě měl, ale je pravda, že tou politikou, kterou Erdogan provádí, si o to svým způsobem mohl říkat. To je fakt. Protože armáda byla vždycky silnou součástí turecké společnosti, vždycky byla rozhodující silou i v rámci politiky. Erdoganovi se podařilo její vliv poměrně dosti omezit a má ji pod kontrolou. A teď už jen tu kontrolu dokončí a bude ji mít na lopatě.

V Turecku fungují tajné služby. Je možné, aby se nikdo o ničem předem nedozvěděl?

To je dobrá otázka, to bychom museli kódovat podle toho, kde byl Erdogan. Jestli to věděla tajná služba a nevěděl to Erdogan, tak by to byl velký problém. Jestli to věděl Erdogan, proč riskoval a opustil relativně bezpečné místo v prezidentském paláci jel na dovolenou? Já nevím, samozřejmě je ta otázka logická – jak to, že se to nedozvěděli, jak to, že to nikdo nevynesl? Možná to mohla být hra. A teď jen fabuluji, ale Erdogan to nepřipravil, ale využil tu vědomost. Využil toho, že věděl, že se něco připravuje. Otázka je, kolik těch pučistů bylo skutečně zasvěceno, kolik skutečně vědělo, co se bude dít, a kolik jich bylo jen využito nebo zneužito. Nepředpokládám, že by do přípravy byly zapojeny stovky nebo tisíce lidí. Taková příprava by asi nemohla uniknout pozornosti tajných služeb Turecka, nejen vojenské, ale i civilní.

Jaký vliv bude mít nepovedený puč na Severoatlantickou alianci? A vznikne mezi Moskvou a Ankarou nové spojenectví? To si můžete přečíst v druhé části rozhovoru, který brzy naleznete na našich stránkách.