Americká armáda tento týden zahájila bombardování cílů Islámského státu (IS) v Libyi, čímž otevřela další frontu ve válce s uvedenou teroristickou skupinou, deklaruje úvodník serveru New York Times. Tvrdí, že kampaň byla zahájena s cílem pomoci libyjským bojovníkům spojeným s čerstvou, mezinárodně uznanou vládou vyhnat IS ze Syrty, pobřežního města, které od roku 2014 sloužilo organizaci jako základna pro pokusy ustanovit svou odnož v Libyi.
Dobrý důvod jednat
S ohledem na roztříštěnou politickou scénu a chaotickou změť milicí zrozených z občanské války v Libyi v roce 2011, v níž Spojené státy sehrály klíčovou roli, Obamova administrativa dlouho váhala s opětovným vojenským angažmá, míní úvodník.
"Američtí představitelé přesto mají stále větší obavy z toho, jak si IS rychle nachází cesty na libyjské pobřeží, kde zavádí drakonické společenské zákony a provádí brutální popravy," píše New York Times. Připomíná, že v posledních týdnech milice spojené s vládou učinily významný postup při dobývaní teritoria ovládaného IS, ale utrpěly těžké ztráty, což vedlo libyjského premiéra Fayeza al-Sarraje, aby se obrátil na Spojené státy se žádostí o nálety.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Spojené státy mají podle newyorského deníku dobré důvody jednat. Konstatuje, že silná a trvalejší základna IS v Libyi by mohla posloužit jako výchozí bod pro útoky na západní země. Jak se útoky řízené či inspirované IS po celém světě stupňují, americký prezident Barack Obama a další západní lídři se ocitají pod stále větším tlakem, aby skupinu zatlačili do defenzivy, vysvětluje komentář. Doplňuje, že rostoucí síla IS v Libyi navíc silně komplikuje tamní snahy o obnovení řádu a vybudování funkčního státu.
"Dlouhodobý efekt poslední eskalace války proti IS - proti němuž Spojené státy bojují rovněž v Iráku, Sýrii a v omezený míře také v Afghánistánu - je nejistý," varuje prestižní deník. Poukazuje, že Spojené státy demonstrovaly během svého zapojení do libyjské občanské války v roce 2011, která vedla ke svržení plukovníka Muammara Kaddáfího, že jejich nálety dokážou změnit situaci na bojišti.
Angažmá Washingtonu a dalších členů NATO v uvedeném boji však postrádalo ucelený dodatečný plán, což nechalo Libyi ponořit se do stavu anarchie, kritizuje úvodník. Dodává, že až do letošního dubna měla země dvě znepřátelené vlády a v praktických podmínkách ji řídily vůdci jednotlivých milicí.
Těžký ale reálný úkol
Stabilizace Libye si vyžádá trvalý závazek mezinárodního společenství, domnívá se vlivný server. Za jeden z nejaktuálnějších úkolů označuje vytvoření legitimních bezpečnostních složek, což bude záviset na rozpuštění milicí, k čemuž bude třeba více mezinárodní pomoci, než byli světoví vůdci ochotni poskytnout po zabití plukovníka Kaddáfího. Pomoc nové vládě získat si větší autoritu bude dlouhá, ale jde o realizovatelný cíl, jelikož Libye má bohaté zásoby ropy a pouhých šest milionů obyvatel, podotýká New York Times.
Tento poslední krok ve válce proti IS by podle úvodníku měl sloužit také jako připomínka potřeby debaty o právním zmocnění Spojených států k boji s uvedenou skupinou. "Obamova administrativa spoléhá na legální mandát z roku 2001 k pomstění útoků z 11. září," zdůrazňuje newyorský deník. Vysvětluje, že Bílý dům a Kongres nejsou ochotní nalézt kompromis ohledně parametrů nového zmocnění, které by definovalo rozsah a cíle vojenského tažení.
Během posledních let byl jedním z nejhlasitějších zastánců vytvoření nového právního mandátu zmocňujícího k použití vojenské síly virginský senátor Tim Kaine, demokratický kandidát na viceprezidenta, připomíná New York Times. Uzavírá konstatováním, že američtí voliči si nepochybně zaslouží slyšet více na toto téma z obou politických stran během prezidentské kampaně.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák