Putin nastražil past na Obamu, tvrdí diplomat. Varuje před vojenským střetem USA a Ruska

Smíšené výsledky

Krátká, ale intenzivní vzdušná kampaň na podporu pozemní ofenzivy syrské armády a jejího íránského spojence byla koncipována jako způsob zvratu vojenské situace na bojišti, konstatuje Frolov. Dodává, že Moskva kalkulovala s tím, že Asada následně půjde přimět k politickému urovnání, které by ho udrželo u moci coby hráz proti chaosu a nestabilitě arabského jara podporovaného Spojenými státy.  

Tím, že Rusko tuto operaci prezentovalo jako svůj příspěvek k válce proti IS, kterou již v Sýrii a Iráku vedla mezinárodní koalice v čele s USA, své intervenci dodalo mezinárodní legitimitu, vysvětluje expert. Domnívá se, že akce navíc mohla dosáhnout z pohledu Moskvy ještě důležitějších, byť nevyřčených cílů: předně prolomit diplomatickou izolaci se strany Západu, do níž se Rusko dostalo v důsledku svých akcí na Ukrajině v roce 2014, zadruhé pak obnovit pozici Ruska coby velmoci s globálním dosahem, která dokáže zpochybňovat světový řád, v němž dominovaly Spojené státy.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Rok poté jsou výsledky smíšené," konstatuje odborník. Deklaruje, že se podařilo naplnit cíl záchrany syrského režimu, jelikož Asad obnovil svou kontrolu nad strategickými částmi Sýrie a nyní ho nelze svrhnout, dokud za něj Rusko a Írán budou bojovat. "Umírněné opoziční skupiny byly oslabeny a mísí se s džihádistickými teroristy, čímž přestávají být legitimní alternativou režimu," píše Frolov.

Rusko je však zároveň nadále zaneprázdněno bojem s džihádisty ve stále krvavějších bitvách o Aleppo a Idlib, varuje analytik. Dodává, že rychlé stažení se z války již nepřipadá v úvahu, jelikož by vyústilo v kolaps Asadova režimu, přičemž sám syrský vládce narušuje ruské snahy o politické urovnání, jelikož nehodlá pobízet Rusko ke stažení se z bojiště.    

"Cíl dosáhnout strategického průlomu se Západem a geopolitické parity se Spojenými státy (Rusku) nadále uniká," pokračuje Frolov. Podotýká, že Rusko se samo dostalo do pozice, kdy je v Sýrii nepostradatelné, avšak Západ s ním nevyjednává o Ukrajině, ani o post-studenoválečném bezpečnostním uspořádání v Evropě.    

Hrozí vojenský střet v Sýrii

Washington s Moskvou úzce spolupracoval na zajištění trvalejšího klidu zbraní a posunu k politickému urovnání v Sýrii a Rusko se ženevskou dohodou z 12. září přiblížilo tomu, co Phil Gordon, bývalý poradce amerického prezidenta Baracka Obamy pro Blízký východ, popsal jako "čisté vítězství", kosntatuje bývalý diplomat. Vysvětluje, že tato dohoda měla zabránit změně režimu v Damašku v dohledné době, ulehčit přímou vojenskou a zpravodajskou spolupráci USA s Ruskem proti teroristickým skupinám a zmírnit náklady, které Rusko do syrského konfliktu investuje.

"Dohoda se však nyní rozpadla," zdůrazňuje expert. Připomíná, že ji provázelo vzájemné obviňování z jejího porušování, vzletná rétorika a další boje. Probíhá režimní ofenziva na východě Aleppa a Sýrie se pozvolna stává novou arénou pro konfrontaci a potenciální přímý vojenský střet mezi Ruskem a Spojenými státy, soudí Frolov.     

Dohoda byla podle odborníka zřejmě odsouzena k nezdaru od samého začátku, jelikož obě strany tušily, že nedokážou vynutit dodržení svých závazků, přimět Asada a rebely k trvalému příměří a obnovit rozhovory pod patronátem OSN o politické transformaci. Rusové věděli, že USA nejsou v pozici, aby mohly oddělit umírněné povstalce od an-Nusry, dodává bývalý diplomat s tím, že Rusko si chytře vymohlo právo nadále neomezeně bombardovat největší opoziční islamistické uskupení Anhar al-Šám a Džaíš al-islám.  

Spojené státy doufaly, že Moskva uzemní Asadovo letectvo, které útočí na civilisty, avšak syrský vládce chce porazit povstalce v Aleppu za každou, jelikož by to zřejmě znamenalo konce povstání ve velkých městech, uvádí expert. Soudí, že Moskva nakonec souhlasila s Damaškem, že vojenské vítězství v Aleppu je důležitější než křehká dohoda s Washingtonem konzervující pat.    

"Nyní je tlak na Obamovu administrativu, aby zvýšila cenu, kterou Asad a Moskva platí za své plošné bombardování v Aleppu," pokračuje odborník. Varuje, že se pracuje na nediplomatických možnostech, například posílení dodávek zbraní pro umírněné povstalce v podobě dalekonosných děl a ručních protiletadlových zbraní či úderech střel s plochou dráhou letu na režimní vojenské letecké cíle.  

Pokud budou takové útoky schváleny, Washington se ponoří do přímé vojenské konfrontace s Ruskem, domnívá se Frolov. Předpokládá, že Rusko by se snažilo americké rakety sestřelovat za pomoci moderních protivzdušných systémů a zintenzivnilo bombardování zásobovacích linií pro povstalce. "Zírající Washington by dal Moskvě vše, co chtěla: uznání ruského rovného statutu ze strany Spojených států a pozvánku k debatě o ruských geopolitických zájmech," tvrdí expert.

Poslední rétorika Moskvy, která obvinila mluvčího amerického ministerstva zahraničí Johna Kirbyho z podněcování k teroristickým útokům v ruských městech, může dle bývalého diplomata naznačovat, že Rusko je připraveno na "pěstní souboj" s USA. "Obama, který se zatím mistrně vyhýbal boji s Putinem, by tak nakráčel přímo do jeho pasti," uzavírá Frolov.