Boj o vodu: Statisíce Palestinců k ní nemají dostatečný přístup, Izrael zdroje odčerpává

Ramalláh - Po obsazení Západního břehu v roce 1967 vydal Izrael omezení pro hloubení studen a stavbu vodovodů. Podle palestinské společnosti pro studium mezinárodních záležitostí je proto čtvrtina Palestinců na tomto území bez tekoucí vody.

Dětský fond OSN (UNICEF) loni konstatoval, že 400.000 ze zhruba 1,7 milionu Palestinců na Západním břehu potřebuje lepší přístup k vodě a lepší sanitární zařízení. Izrael je obviňován, že většinu vodních zdrojů na Západním břehu i v pásmu Gazy využívá pro sebe. Brání se tím, že Palestincům zajišťuje dvojnásobek z 30 milionů metrů krychlových vody, které má ročně dodávat podle mírových dohod z roku 1995.

V jeruzalémské kanceláři UNICEF vede program vody a hygieny Gregor von Medeazza. Mezi Izraelci a Palestinci na Západním břehu je voda podle něj trvalým zdrojem sporů. "Voda by měla být zdrojem spolupráce a měla by lidi spojovat. Nakonec, všichni přece sdílení tytéž vodní zdroje," řekl.

Palestinská vesnice Džabaa se od židovských osad ve svém okolí v mnohém liší, ale něco má s nimi přece jen společného - nedostatek vody. Na Západním břehu Jordánu v posledních letech méně prší a Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) varuje před častějšími obdobími sucha.

Palestinci z vesnice Džabaa kdysi chodili pro vodu k pramenům, teď ji ale získávají díky pumpě a potrubí, které postavila v roce 2013 italská nevládní organizace. Voda tak proudí ze zdroje, který napájí domy Izraelců. Pro 150 domů ve vsi Džabaa jí ale není dost a izraelské úřady jim navíc mohou vodojem zbořit, protože nebyl vybudován s jejich povolením.

Džabaa leží v té části Západního břehu, kde veškeré stavby schvaluje Izrael. Vodojem ale schválením neprošel. V letech 2010 až 2014 Izraelci schválili pouze 1,5 procenta žádostí o výstavbu v této části Západního břehu, upozorňuje organizace Thomson Reuters Foundation. Izrael od roku 1988 vydal asi 14.000 příkazů k demolici nepovolených staveb a podle Úřadu pro koordinaci humanitárních činností (OCHA) při OSN jich byla vykonána jen pětina. Přesto je osud vodojemu ve vsi Džabaa nejistý.

Související

Izraelská armáda

OSN je "zděšena drzou vraždou" Palestinců izraelskými silami

Organizace spojených národů v pátek ostře odsoudila zabití dvou Palestinců izraelskými silami v džanínském uprchlickém táboře na Západním břehu, když incident označila za „zjevné mimosoudní popravy“. Úřad OSN pro lidská práva uvedl, že je „zděšen“ touto „drzou“ vraždou. K incidentu došlo ve čtvrtek a videozáznamy vysílané arabskými televizními stanicemi ukazují, jak byli dva muži zastřeleni, přestože se očividně vzdávali izraelským vojákům.
Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.

Více souvisejících

palestina Izrael Voda

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

Markéta Vondroušová

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

před 2 hodinami

Daně, ilustrační fotografie.

Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května

Už ve středu 1. dubna 2026 uplynula základní lhůta pro podání přiznání k daním z příjmů. Nyní je možné podat daňové přiznání už jen elektronicky. Finanční správa zatím eviduje přes 1,6 milionu daňových přiznání. Podíl elektronických podání dosáhl více než 62 %, což potvrzuje pokračující trend digitalizace v oblasti správy daní. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

Zdroj: David Holub

Další zprávy