ROZHOVOR - Vražda ruského velvyslance Andreje Karlova tureckým policistou vyvolala otázky ohledně pokračování spolupráce Ruska a Turecka. Rusko a Turecko jsou spojenci v syrském konfliktu. Motivem vraha podle jeho vlastních vyjádření bylo jednání Ruska v Sýrii, především v Aleppu. Podle bývalého velvyslance v Turecku a Jordánsku Tomáše Laněho však tento čin bilaterální vztahy mezi oběma zeměmi spíše posílí. Kvůli rozdílným zájmům nicméně jejich spolupráce bude mít jen krátkodobý dopad na syrský konflikt, domnívá se turkolog a překladatel.
Vztahy mezi Ankarou a Moskvou se začaly poté, co turecká armáda před několika měsíci sestřelila ruskou stíhačku, normalizovat. Může je tento incident nějak narušit?
Incident je paradoxně spíš posílí. Pro obě země je nové spojenectví sňatkem z rozumu. Zejména Erdoğan se tím snaží vymanit z mezinárodní izolace. Obě země potřebují obnovit vzájemné obchodní vztahy, jejichž přerušením velmi tratily.
Rusko i Turecko uvedly, že útok měl za cíl destabilizaci obou zemí. Kdo by z toho mohl profitovat?
Logicky uvažujícímu člověku muselo být jasné, že za dané situace obou zemí to jejich vztahy ani narušit nemůže. Možná jen, že ve velvyslanci Karlovovi ztrácejí aktivního proponenta vzájemného urovnání. Karlovou zásluhou prý už letos byly obnoveny lety ruských turistů do Turecka a Karlov také prosazoval členství Turecka v Šanghajské organizaci pro spolupráci.
Turecký prezident řekl, že útočník byl člen FETO (Fetullahçı Terör Örgütü – Gulenistická teroristická organizace. Označení pro hnutí islámského klerika Fethullaha Gülena podle tureckého parlamentu, který jej považuje za teroristickou organizaci – poznámka redakce) a že členové této organizace se stále mohou nalézat v řadách policie a armády. Dá se na základě tohoto předpokladu očekávat další vlna čistek, jaká proběhla po nezdařeném vojenském puči?
Na FETÖ svádí Erdoğan úplně všechno. Třeba i sestřelení ruského bombardéru. Hodí se mu to. Byli to jeho dřívější spojenci, kteří do státního aparátu pronikli právě Erdoğanovou zásluhou, ale pak se Erdoğan začal obávat jejich rostoucího vlivu. Nová vlna čistek nejen proti FETÖ se dá očekávat.
Rusko, Turecko a Írán se setkaly v Moskvě, aby probraly budoucnost Sýrie. Co si o této schůzce myslíte a jaké budou její pravděpodobné dopady na politickou krajinu Blízkého východu?
I když to může mít krátkodobý dopad na zmírnění bojů, konflikt to vyřešit nemůže. Všechny tři země mají protichůdné zájmy. Zejména sunnitské Turecko a šíitský Írán se na řešení syrského konfliktu těžko shodnou. Starodávný a nepřekonatelný rozkol mezi sunnity a šíity je jednou z příčin napětí a konfliktů na Blízkém Východě, v Iráku, v Sýrii, v Jemenu i jinde.
Turecko možná přestane požadovat odstranění Asada, ale nesmíří se s účastí íránských a také iráckých šíitských milic, jakož i libanonského šíitiského Hizballáhu na ruskoasadovské straně konfliktu. Tyto milice také nesou hlavní tíhu pozemních bojů. Navíc turecká armáda v Sýrii intervenuje na podporu jedné z protiasadovských skupin, svého chráněnce Syrské svobodné armády.
Je třeba připomenout, že Asad patří k alevitské, původně šíitské menšině, zatímco většina syrského obyvatelstva je sunnitská. Tím, že Asada pro své mocenské zájmy Rusko u moci podrží, se neodstraní hlavní příčina syrské občanské války, povstání proti jeho brutálnímu diktátorskému režimu. To mělo původně celonárodní občanský charakter. Následně se však podařilo rozeštvat jednotlivé konfesní skupiny. Jednou z příčin zdrženlivosti USA byla situace na opoziční straně, v níž nabyli vrchu sunnitští radikálové podporovaní zejména Saúdskou Arábií, sunnitskými státy arabského poloostrova a také Tureckem.
Bude také velmi záležet na politice nového amerického prezidenta.
Nejde o první útok v Turecku, naopak se za poslední týdny jich odehrálo hned několik. Svědčí to o nedostatečných bezpečnostních opatření ze strany Ankary?
Vraždě ruského velvyslance bylo asi těžké zabránit vzhledem k tomu, že atentátník se jako příslušník elitních jednotek turecké policie, který sloužil i v ochrance samotného Erdoğana, dostal bez problémů do výstavního sálu. Sebevražedné útoky kurdských radikálů proti vojenským cílům jsou součástí kurdského konfliktu, který v důsledku opuštění varianty vzájemného urovnání nabyl nesmírně brutální charakter. Erdoğan, který sám původně zahájil proces urovnání s Kurdy, po volbách v červnu 2015, kdy jeho vládnoucí strana ztratila většinu v parlamentu ve prospěch prokurdské strany HDP, proces urovnání, jak se sám vyjádřil, uložil k ledu. Nedostatečná bezpečnostní opatření stála za masakrem mírového shromáždění v roce 2015 v Ankaře, kde zemřelo více než 100 lidí. Jinak ani nejpřísnější bezpečnostní opatření takovým ojedinělým útokům nemohou zabránit. Útoky v evropských zemích jsou toho příkladem.
Psali jsme:Ačkoliv motivy útočníka stále zůstávají neznámé, podle dostupných informací se měl mstít za Halab (turecky Aleppo). Jaký je vztah Turků k tomuto městu?
Erdoğan oživuje turecké velmocenské ambice. Halab jako celá Sýrie byly až do 1. světové války součástí rozpadající se Osmanské říše. Navíc leží velmi blízko tureckých hranic, které byly vytvořeny lausannskou dohodu z roku 1923, jíž nyní Erdoğan zpochybňuje.
Jak na atentát nahlíží arabský svět?
To je otázka pro nějakého arabistu.
Související
"Není Babiše kromě Babiše a Bureš je jeho Prorok." Známý diplomat se pořádně naštval
Klaus a jeho kumpán Zeman si padají s Putinem do náruče. Bývalý diplomat si nebere servítky
Tomáš Laně , Turecko , atentát
Aktuálně se děje
včera
Budoucí šéf Pentagonu čelí obvinění ze zneužití. Ženě měl znemožnit odejít z pokoje a znásilnit ji
včera
Dramatický týden války na Ukrajině: Eskalace a nové zbraně mění pravidla hry
včera
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
včera
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
včera
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
včera
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
včera
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
včera
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
včera
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
včera
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
včera
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
včera
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
včera
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
včera
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
včera
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
včera
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
včera
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
včera
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
včera
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
včera
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Zdroj: Libor Novák