ROZHOVOR - Vražda ruského velvyslance Andreje Karlova tureckým policistou vyvolala otázky ohledně pokračování spolupráce Ruska a Turecka. Rusko a Turecko jsou spojenci v syrském konfliktu. Motivem vraha podle jeho vlastních vyjádření bylo jednání Ruska v Sýrii, především v Aleppu. Podle bývalého velvyslance v Turecku a Jordánsku Tomáše Laněho však tento čin bilaterální vztahy mezi oběma zeměmi spíše posílí. Kvůli rozdílným zájmům nicméně jejich spolupráce bude mít jen krátkodobý dopad na syrský konflikt, domnívá se turkolog a překladatel.
Vztahy mezi Ankarou a Moskvou se začaly poté, co turecká armáda před několika měsíci sestřelila ruskou stíhačku, normalizovat. Může je tento incident nějak narušit?
Incident je paradoxně spíš posílí. Pro obě země je nové spojenectví sňatkem z rozumu. Zejména Erdoğan se tím snaží vymanit z mezinárodní izolace. Obě země potřebují obnovit vzájemné obchodní vztahy, jejichž přerušením velmi tratily.
Rusko i Turecko uvedly, že útok měl za cíl destabilizaci obou zemí. Kdo by z toho mohl profitovat?
Logicky uvažujícímu člověku muselo být jasné, že za dané situace obou zemí to jejich vztahy ani narušit nemůže. Možná jen, že ve velvyslanci Karlovovi ztrácejí aktivního proponenta vzájemného urovnání. Karlovou zásluhou prý už letos byly obnoveny lety ruských turistů do Turecka a Karlov také prosazoval členství Turecka v Šanghajské organizaci pro spolupráci.
Turecký prezident řekl, že útočník byl člen FETO (Fetullahçı Terör Örgütü – Gulenistická teroristická organizace. Označení pro hnutí islámského klerika Fethullaha Gülena podle tureckého parlamentu, který jej považuje za teroristickou organizaci – poznámka redakce) a že členové této organizace se stále mohou nalézat v řadách policie a armády. Dá se na základě tohoto předpokladu očekávat další vlna čistek, jaká proběhla po nezdařeném vojenském puči?
Na FETÖ svádí Erdoğan úplně všechno. Třeba i sestřelení ruského bombardéru. Hodí se mu to. Byli to jeho dřívější spojenci, kteří do státního aparátu pronikli právě Erdoğanovou zásluhou, ale pak se Erdoğan začal obávat jejich rostoucího vlivu. Nová vlna čistek nejen proti FETÖ se dá očekávat.
Rusko, Turecko a Írán se setkaly v Moskvě, aby probraly budoucnost Sýrie. Co si o této schůzce myslíte a jaké budou její pravděpodobné dopady na politickou krajinu Blízkého východu?
I když to může mít krátkodobý dopad na zmírnění bojů, konflikt to vyřešit nemůže. Všechny tři země mají protichůdné zájmy. Zejména sunnitské Turecko a šíitský Írán se na řešení syrského konfliktu těžko shodnou. Starodávný a nepřekonatelný rozkol mezi sunnity a šíity je jednou z příčin napětí a konfliktů na Blízkém Východě, v Iráku, v Sýrii, v Jemenu i jinde.
Turecko možná přestane požadovat odstranění Asada, ale nesmíří se s účastí íránských a také iráckých šíitských milic, jakož i libanonského šíitiského Hizballáhu na ruskoasadovské straně konfliktu. Tyto milice také nesou hlavní tíhu pozemních bojů. Navíc turecká armáda v Sýrii intervenuje na podporu jedné z protiasadovských skupin, svého chráněnce Syrské svobodné armády.
Je třeba připomenout, že Asad patří k alevitské, původně šíitské menšině, zatímco většina syrského obyvatelstva je sunnitská. Tím, že Asada pro své mocenské zájmy Rusko u moci podrží, se neodstraní hlavní příčina syrské občanské války, povstání proti jeho brutálnímu diktátorskému režimu. To mělo původně celonárodní občanský charakter. Následně se však podařilo rozeštvat jednotlivé konfesní skupiny. Jednou z příčin zdrženlivosti USA byla situace na opoziční straně, v níž nabyli vrchu sunnitští radikálové podporovaní zejména Saúdskou Arábií, sunnitskými státy arabského poloostrova a také Tureckem.
Bude také velmi záležet na politice nového amerického prezidenta.
Nejde o první útok v Turecku, naopak se za poslední týdny jich odehrálo hned několik. Svědčí to o nedostatečných bezpečnostních opatření ze strany Ankary?
Vraždě ruského velvyslance bylo asi těžké zabránit vzhledem k tomu, že atentátník se jako příslušník elitních jednotek turecké policie, který sloužil i v ochrance samotného Erdoğana, dostal bez problémů do výstavního sálu. Sebevražedné útoky kurdských radikálů proti vojenským cílům jsou součástí kurdského konfliktu, který v důsledku opuštění varianty vzájemného urovnání nabyl nesmírně brutální charakter. Erdoğan, který sám původně zahájil proces urovnání s Kurdy, po volbách v červnu 2015, kdy jeho vládnoucí strana ztratila většinu v parlamentu ve prospěch prokurdské strany HDP, proces urovnání, jak se sám vyjádřil, uložil k ledu. Nedostatečná bezpečnostní opatření stála za masakrem mírového shromáždění v roce 2015 v Ankaře, kde zemřelo více než 100 lidí. Jinak ani nejpřísnější bezpečnostní opatření takovým ojedinělým útokům nemohou zabránit. Útoky v evropských zemích jsou toho příkladem.
Psali jsme:Ačkoliv motivy útočníka stále zůstávají neznámé, podle dostupných informací se měl mstít za Halab (turecky Aleppo). Jaký je vztah Turků k tomuto městu?
Erdoğan oživuje turecké velmocenské ambice. Halab jako celá Sýrie byly až do 1. světové války součástí rozpadající se Osmanské říše. Navíc leží velmi blízko tureckých hranic, které byly vytvořeny lausannskou dohodu z roku 1923, jíž nyní Erdoğan zpochybňuje.
Jak na atentát nahlíží arabský svět?
To je otázka pro nějakého arabistu.
Související
"Není Babiše kromě Babiše a Bureš je jeho Prorok." Známý diplomat se pořádně naštval
Klaus a jeho kumpán Zeman si padají s Putinem do náruče. Bývalý diplomat si nebere servítky
Tomáš Laně , Turecko , atentát
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Dramatická volební noc začíná. V USA se zavřely první místnosti
včera
Exit poll CNN: Jen třetina voličů se měla za Bidena lépe
včera
CNN: Červenou fata morgánu nahradí modrý posun. Výsledkům voleb bude první hodiny kralovat Donald Trump
včera
O prezidentovi USA rozhodne Pensylvánie. Co z tohoto státu udělalo cíl zájmu Trumpa i Harrisové?
včera
OBRAZEM: Výstavba tramvajové trati na Václavském náměstí pokračuje
včera
Trump se v den voleb pomstil novinářům. Nepohodlným médiím zakázal vstup do volebního štábu
včera
Volební místnosti v USA čelí bombovým hrozbám z ruských mailů. 15 států povolalo Národní gardu
včera
Policie v Kapitolu zadržela muže politého hořlavinou. Další v Michiganu hrozil útokem, pokud vyhraje Trump
včera
Trump prohlásil, že uzná volební porážku. Pod jednou podmínkou
včera
Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří
včera
Nejistý výsledek prezidentských voleb v USA: Rozhodne jen hrstka klíčových států
včera
Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?
včera
Volby v USA: Co bude, až místnosti zavřou? Vítěze nemusíme znát několik dní
včera
Registrace, fronty i ztráta volebního práva. Volby v USA se od těch českých značně liší
včera
Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci
včera
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
včera
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
včera
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
včera
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
včera
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
Americké zpravodajské a bezpečnostní služby obvinily Rusko a Írán z toho, že zesílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně s cílem rozdělit americkou společnost před prezidentskými volbami.
Zdroj: Libor Novák