ROZHOVOR - Vražda ruského velvyslance Andreje Karlova tureckým policistou vyvolala otázky ohledně pokračování spolupráce Ruska a Turecka. Rusko a Turecko jsou spojenci v syrském konfliktu. Motivem vraha podle jeho vlastních vyjádření bylo jednání Ruska v Sýrii, především v Aleppu. Podle bývalého velvyslance v Turecku a Jordánsku Tomáše Laněho však tento čin bilaterální vztahy mezi oběma zeměmi spíše posílí. Kvůli rozdílným zájmům nicméně jejich spolupráce bude mít jen krátkodobý dopad na syrský konflikt, domnívá se turkolog a překladatel.
Vztahy mezi Ankarou a Moskvou se začaly poté, co turecká armáda před několika měsíci sestřelila ruskou stíhačku, normalizovat. Může je tento incident nějak narušit?
Incident je paradoxně spíš posílí. Pro obě země je nové spojenectví sňatkem z rozumu. Zejména Erdoğan se tím snaží vymanit z mezinárodní izolace. Obě země potřebují obnovit vzájemné obchodní vztahy, jejichž přerušením velmi tratily.
Rusko i Turecko uvedly, že útok měl za cíl destabilizaci obou zemí. Kdo by z toho mohl profitovat?
Logicky uvažujícímu člověku muselo být jasné, že za dané situace obou zemí to jejich vztahy ani narušit nemůže. Možná jen, že ve velvyslanci Karlovovi ztrácejí aktivního proponenta vzájemného urovnání. Karlovou zásluhou prý už letos byly obnoveny lety ruských turistů do Turecka a Karlov také prosazoval členství Turecka v Šanghajské organizaci pro spolupráci.
Turecký prezident řekl, že útočník byl člen FETO (Fetullahçı Terör Örgütü – Gulenistická teroristická organizace. Označení pro hnutí islámského klerika Fethullaha Gülena podle tureckého parlamentu, který jej považuje za teroristickou organizaci – poznámka redakce) a že členové této organizace se stále mohou nalézat v řadách policie a armády. Dá se na základě tohoto předpokladu očekávat další vlna čistek, jaká proběhla po nezdařeném vojenském puči?
Na FETÖ svádí Erdoğan úplně všechno. Třeba i sestřelení ruského bombardéru. Hodí se mu to. Byli to jeho dřívější spojenci, kteří do státního aparátu pronikli právě Erdoğanovou zásluhou, ale pak se Erdoğan začal obávat jejich rostoucího vlivu. Nová vlna čistek nejen proti FETÖ se dá očekávat.
Rusko, Turecko a Írán se setkaly v Moskvě, aby probraly budoucnost Sýrie. Co si o této schůzce myslíte a jaké budou její pravděpodobné dopady na politickou krajinu Blízkého východu?
I když to může mít krátkodobý dopad na zmírnění bojů, konflikt to vyřešit nemůže. Všechny tři země mají protichůdné zájmy. Zejména sunnitské Turecko a šíitský Írán se na řešení syrského konfliktu těžko shodnou. Starodávný a nepřekonatelný rozkol mezi sunnity a šíity je jednou z příčin napětí a konfliktů na Blízkém Východě, v Iráku, v Sýrii, v Jemenu i jinde.
Turecko možná přestane požadovat odstranění Asada, ale nesmíří se s účastí íránských a také iráckých šíitských milic, jakož i libanonského šíitiského Hizballáhu na ruskoasadovské straně konfliktu. Tyto milice také nesou hlavní tíhu pozemních bojů. Navíc turecká armáda v Sýrii intervenuje na podporu jedné z protiasadovských skupin, svého chráněnce Syrské svobodné armády.
Je třeba připomenout, že Asad patří k alevitské, původně šíitské menšině, zatímco většina syrského obyvatelstva je sunnitská. Tím, že Asada pro své mocenské zájmy Rusko u moci podrží, se neodstraní hlavní příčina syrské občanské války, povstání proti jeho brutálnímu diktátorskému režimu. To mělo původně celonárodní občanský charakter. Následně se však podařilo rozeštvat jednotlivé konfesní skupiny. Jednou z příčin zdrženlivosti USA byla situace na opoziční straně, v níž nabyli vrchu sunnitští radikálové podporovaní zejména Saúdskou Arábií, sunnitskými státy arabského poloostrova a také Tureckem.
Bude také velmi záležet na politice nového amerického prezidenta.
Nejde o první útok v Turecku, naopak se za poslední týdny jich odehrálo hned několik. Svědčí to o nedostatečných bezpečnostních opatření ze strany Ankary?
Vraždě ruského velvyslance bylo asi těžké zabránit vzhledem k tomu, že atentátník se jako příslušník elitních jednotek turecké policie, který sloužil i v ochrance samotného Erdoğana, dostal bez problémů do výstavního sálu. Sebevražedné útoky kurdských radikálů proti vojenským cílům jsou součástí kurdského konfliktu, který v důsledku opuštění varianty vzájemného urovnání nabyl nesmírně brutální charakter. Erdoğan, který sám původně zahájil proces urovnání s Kurdy, po volbách v červnu 2015, kdy jeho vládnoucí strana ztratila většinu v parlamentu ve prospěch prokurdské strany HDP, proces urovnání, jak se sám vyjádřil, uložil k ledu. Nedostatečná bezpečnostní opatření stála za masakrem mírového shromáždění v roce 2015 v Ankaře, kde zemřelo více než 100 lidí. Jinak ani nejpřísnější bezpečnostní opatření takovým ojedinělým útokům nemohou zabránit. Útoky v evropských zemích jsou toho příkladem.
Psali jsme:Ačkoliv motivy útočníka stále zůstávají neznámé, podle dostupných informací se měl mstít za Halab (turecky Aleppo). Jaký je vztah Turků k tomuto městu?
Erdoğan oživuje turecké velmocenské ambice. Halab jako celá Sýrie byly až do 1. světové války součástí rozpadající se Osmanské říše. Navíc leží velmi blízko tureckých hranic, které byly vytvořeny lausannskou dohodu z roku 1923, jíž nyní Erdoğan zpochybňuje.
Jak na atentát nahlíží arabský svět?
To je otázka pro nějakého arabistu.
Související
"Není Babiše kromě Babiše a Bureš je jeho Prorok." Známý diplomat se pořádně naštval
Klaus a jeho kumpán Zeman si padají s Putinem do náruče. Bývalý diplomat si nebere servítky
Tomáš Laně , Turecko , atentát
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 2 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 3 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 3 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 5 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 6 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 7 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 7 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 7 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 9 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.
Zdroj: Libor Novák