USA mají velký problém, o kterém se nemluví. Historik prozradil víc

Situace se zhoršuje

USA mají v Afghánistánu stále zhruba 8400 vojáků, kteří radí afghánským silám a bombardují Taliban, byť jejich činnost jen zřídka přitahuje veřejné komentáře, uvádí historik. "Jen příležitostně něco z Afghánistánu přitáhne ve Spojených státech alespoň nepatrnou pozornost, a to jen těch, kteří zemi již bedlivě sledují," píše expert. Za příklad uvádí zatím neobjasněný bombový útok v těžce chráněné vládní čtvrti v Kandaháru, který zabil nejméně 8 lidí a dalších 18 zranil, přičemž k němu došlo v momentě, kdy probíhalo setkání diplomatů ze Spojených arabských emirátů s kandahárským guvernérem.   

Mezi zraněnými je jak emirátský velvyslanec, tak kandahárský guvernér, připomíná Boot. Dodává, že zahynul mimo jiné Abdul Alí Šamsi, zástupce guvernéra Kandaháru a především mladý, technokratický reformátor, na němž mohla záviset budoucnost země. "Znal rizika služby jako zástupce guvernéra," soudí odborník. Doplňuje, že dva Šamsiho předchůdci byli v minulých letech rovněž zabiti Talibanem, ale on přesto funcki přijal a nyní za svou veřejnou službu zaplatil nejvyšší možnou cenu.  

Podle historika není pochyb o tom, že bezpečnostní situace v Afghánistánu se zhoršuje, především na jihu země, kde americké síly tvrdě tlačily na Taliban, než je nerozumně a předčasně stáhl prezident Barack Obama. Podobně jako v případě Iráku se tak opakuje opětovné rozmístění 300 příslušníků americké námořní pěchoty, kteří se vrací pomoci afghánským silám na bojiště v provincii Hilmand, kterou opustili v roce 2014, konstatuje expert.    

"Situace v Hilmandu, dlouhodobém srdci Talibanu, je obzvláště špatná," varuje Boot. Dodává, že tamní metropole Laškar Gáh je neustále ohrožena pádem do rukou uvedeného islamistického hnutí.  

Afghánská armáda a policie bojují statečně, ale hendikepuje je rozsáhlá korupce a trpí též těžkými ztrátami, uvádí odborník s odkazem na zprávu listu Wall Street Journal, podle níž jen v prvních osmi měsících roku 2016 bylo zraněno na 15 tisíc afghánských příslušníků, přičemž 5,5 tisíce jich nakonec podlehlo. Slabé vedení a vysoká míra obětí působí propad morálky těchto sil a i oficiální místa přiznávají, že povstalci kontrolují největší území od roku 2001, doplňuje historik.   

Úkol pro Trumpa

Afghánská metropole Kábul není sice přímo ohrožena pádem, což však nesnižuje schopnost Talibanu páchat zde masivní útoky a většina západu a severu země je relativně bezpečná pouze z důvodu, že Taliban představuje paštunské hnutí a v těchto regionech příliš Paštunů nežije, deklaruje Boot. Varuje, že naopak velká část jihu a východu je v ohrožení a jejich ztráta by mohla povstalce přivést k branám hlavního města.   

"Spolu s hromadou dalších problémů bude 20. ledna osud Afghánistánu na stole Donalda Trumpa," pokračuje expert. Pokládá otázku, zda nový prezident dostojí aktuálním závazkům, případně je omezí, či naopak zvýší. Další otázka podle Boota zní, zda Trump zachová vstřícnější politiku ohledně nasazování amerického letectva, k níž se v posledních měsících uvolila Obamova administrativa, nebo ji ještě uvolní a omezí důraz na vyhýbání se civilním ztrátám.    

S ohledem na dvě Trumpem jmenované osoby - ministra obrany Jima Mattise a poradce pro národní bezpečnost Mikea Flynna, kteří oba sloužili jako generálové v Afghánistánu - existují dobré šance, že budou usilovat o posílení amerických snah Taliban zatlačit, míní historik. Zároveň připomíná, že Američané jsou již válkou unavení a Trump navíc kandidoval s quasi-izolacionistickým programem a kritizoval politiku obnovy země.

"Proto je těžké si představit, jak (Trump) výrazně zvyšuje závazky amerických vojsk, jak činil prezident Obama, když se ujal úřadu," píše odborník s odkazem, že počet amerických vojáků v Afghánistánu se za vlády odcházejícího prezidenta ztrojnásobil na 100 tisíc. Ať se stane cokoliv, přístup k afghánské válce bude prvotním testem Trumpova přístupu k zahraniční politice, kterou v jeho kampani zastiňovaly jiná, přitažlivější témata, uzavírá Boot.