Pošle Trump vojáky proti IS? Obrovský risk, ohrožení bezpečnosti,nezákonné, zní výtky

Rozhodnutí by přivítal Damašek. Syrský prezident Damašek Bašár al-Asad řekl, že se „shodli na této prioritě,“ to znamená poslání konvečních bojových jednotek USA proti IS v Sýrii. „To je naše pozice v Sýrii, prioritou je boj proti terorismu. , , , [Tato opatření] musí jít přes syrskou vládu, "dodal Assad. Nabídl pomoci americkým vojákům, aby uspěli. „My vlastníme tuto zemi jako Syřané, není nikdo jiný, nikdo, kdo by jí chápal tak jako my.“ Podle The National Interest však představa amerických vojáků bojujících za zájmy Asada není politikou, kterou by měl Bílý dům přijmout.

Pentagon tímto návrhem jen dokazuje, že nemá promyšleno mnoho zásadních otázek, které by měly být zodpovězeny předtím, než bude celý plán uveden do pohybu, rozčiluje se The National Interest. Jestliže skutečně američtí vojáci budou klíčovým prvkem v osvobození Rakky, hlavního města IS, co se stane pak? USA nebudou mít zcela zřetelně zájem jej spravovat, kdo tedy dostane na starost jeho kontrolu? Co budou USA dělat, pokud město napadne, a převezme nad ním kontrolu Rusko, Sýrie nebo Írán? Vrátíuder a budou riskovat válku s Ruskem? Jelikož  americký ministr obrany James Mattis řekl, že nebude vojenská spolupráce mezi Ruskem a USA v Sýrii, nemusí se Rusko ohlížet na zájmy USA a je možné, že by takováto situace mohla nastat.

Pentagon též neodpověděl na praktické otázky jako je podpora vojáků v nepřátelské Sýrii. Provádění takto rozsáhlé vojenské operace vyžaduje zřízení obrovské logistické infrastruktury a podpůrných základen v regionu. Všechny dodávky budou muset být zaslány vzduchem, což je drahé a riskantní úsilí. IS a jiní islamističtí rebelové by je mohli sestřelit z oblohy. Hněv USA by se mohl obrátit na Rusko, které by bylo podezíráno, že jim dodalo tyto zbraně. Podle The National Interest si USA musí položit otázku, zda by byly - kdyby nastal tento scénář  ochotny vést válku se světovou mocí kvůli několika vyřazeným dopravním letadlům směřujících k městu, které USA stejně nechtějí držet.

Každá vojenská mise musí být posuzována podle její strategické hodnoty. Dobytí Rakky může se jevit jako taktický úspěch, ale v širším strategickým kontextu může prohloubit nebezpečí, kterému mělo být uskutečněním této operace zabráněno. Zničením IS v Rakkě hrozba IS sponzorovaného terorismu neustoupí, naopak se může zvýšit tím, že IS nebude omezováno nutností držet a bránit teritoriální území a přesměruje svoje zdroje a úsilí na teroristické útoky proti zájmům USA, a pokud to bude možné, na území USA.

Navíc, neexistuje žádný právní povolení pro takovouto vojenskou akci na území suverénního národa. Obamova administrativa využila Oprávnění k použití vojenské síly (Authorization for Use of Military Force - AUMF), které prošlo Kongresem těsně po 11/9, neboť prakticky každý chtěl uspořádat vojenskou akci, i když nebyla spojena s zákonnými ustanoveními. AUMF explicitně autorizuje – a zároveň limituje – prezidenta k tomu, aby „ použil veškeru nezbytnou a oprávněnou sílu proti těm národům, organizacím nebo osobám, které plánovaly, autorizovaly, spáchaly či pomáhaly teroristickým útokům, k nimž došlo 11. září 2001.“  Protože IS neexistoval v roce 2011, neměl nic společného s těmito útoky, nemůže být napaden z patronátu této autorizace. Kongres by tedy měl požadovat, aby každá budoucí akce proti IS, zvláště v Sýrii, byla oprávněna novým, specifickým a limitovaným AUMF.

Podle The National Interest není přímý vojenský zásah USA vůbec důležitým, protože IS ztrácí území tak jako tak, a je jen otázkou času, než rozmanité síly shromážděné proti němu mu uzmou i Rakku. Kurdové a Arabsko-syrské demokratické síly postupně utahují smyčku, kolem IS v tomto městě. Irácké ozbrojené síly a související milice pomalu očišťují Mosul od teroristů, a i když to trvá déle, než se čekalo, koalice nakonec uspěje. Už teď se více než 70 tisíc civilistů vrátilo do osvobozených částí západního Mosulu. Bylo by proto zbytečné, aby kvůli něčemu tak neodvratnému jako je pád IS, byla riskována destruktivní válka USA s jinou mocnou silou, upozorňuje The National Interest.