Sýrie je prošpikovaná bombami. Bojovníci je nastražují do televizí i plyšových medvídků

Bagdád - Dnes je Mezinárodní den proti nášlapným minám. Mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières proto vydává zprávu nazvanou „Připraveno k výbuchu: Dopad min, nástražných zařízení a nevybuchlé válečné munice na civilisty v severní Sýrii“. Lékaři bez hranic v ní upozorňují na zdrcující dopad, který mají výbušná zařízení a miny na civilisty, zatímco v oblasti zintenzivňují boje. Organizace proto volá po urychleném odminovávání oblasti, aby se snížilo riziko, jemuž čelí lidé na útěku nebo ti, co se chtějí vrátit domů.

Zatímco se frontová linie na severu Sýrie posouvá, lidé na útěku před válkou nebo naopak obyvatelé vracející se domů do vesnic, které opustili bojovníci Islámského státu, nacházejí smrtící krajinu. Pokrývají ji miny, nastražené výbušniny a nevybuchlá vojenská munice, uvádí nová zpráva Lékařů bez hranic nazvaná „Připraveno k výbuchu: Dopad min, nástražných zařízení a nevybuchlé válečné munice na civilisty v severní Sýrii“. Zpráva, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici, vychází ze svědectví zdravotnických týmů Lékařů bez hranic, jejich pacientů a rodin v severní Sýrii.

„Pro lidi vracející se domů je to extrémně nebezpečné. Nástražné výbušniny jsou všude - pod koberci, v lednici, dokonce v dětských plyšových hračkách,“ upozorňuje Karline Kleijer, krizová koordinátorka Lékařů bez hranic pro Sýrii.

Jen v průběhu čtyř týdnů v létě loňského roku přijal nemocniční personál v oblasti Manbidž více než 190 lidí zraněných při výbuchu nástražných zařízení. „Zranění pacienti začali do nemocnic přicházet ve velkém. Civilisté, ve snaze vyhnout se bojům, volili cesty, které považovali za bezpečné. Místo toho skončili v minových polích,“ přibližuje jeden ze zdravotníků Lékařů bez hranic v nemocnici Arin.

Žít se dvěma minami u prahu domu

Například muž jménem Jasem z vesnice Jirn, která leží u města Tal Abyad, musí žít se dvěma minami, které jsou nastražené jen několik metrů od prahu jeho domu. „Nemůžu spát, jak mám strach, že některé z mých čtyř dětí, případně pes nebo ovce, stoupne na jednu z těchto min. Když se k domu blíží nějaké zvíře, všichni v tu chvíli raději utečeme - co kdyby minu nedopatřením odpálilo,“ popsal.

V současné době takřka nikdo neprovádí v Sýrii odminovávání, ani humanitární organizace, ani armáda. Místní lidí se proto snaží zbavit nástražných zařízení svépomocí – často se smrtelnými následky. „Lidé riskují životy, aby učinili své vesnice bezpečnějšími. Slyšeli jsme o pěti mužích z Ajn al-Arabu (Kobaní), kteří dobrovolně odminovávali domy, aby si trochu přivydělali. Nikdo z nich už nežije,“ přibližuje Karline Kleijer.

Pokud oblasti zůstanou zaminované a bude po jejich území rozeseta nevybuchlá munice, lidé nebudou moci prchat z válečných zón. A zároveň toto skryté nebezpečí bude odrazovat od návratu domů ty, kteří uprchli dříve. Nástražné systémy a nevybuchlé munice budou mít nadále devastující dopad na místní obyvatele a jejich živobytí. Budou rovněž odrazovat humanitární organizace, aby v těchto oblastech pomáhaly, což dále zhorší utrpení místní populace.

Lékaři bez hranic proto žádají všechny válčící strany a jejich spojence, aby zajistili ochranu civilistů a umožnily na severu Sýrie odminovávání. Lékaři bez hranic také vyzývají mezinárodní organizace, které se zabývají odminováváním, aby zintenzivnily své aktivity na severu Sýrie a pomohly tak zajistit bezpečí civilistů a poskytování humanitární pomoci.

Související

Situace v Gaze po izraelských náletech

Potravinový program v Gaze? Jatka vydávaná za humanitární pomoc

Mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières – MSF) dnes ostře odsoudila potravinový distribuční program organizovaný Izraelem a Spojenými státy v Pásmu Gazy. Podle prohlášení zveřejněného na oficiálním webu MSF nejde o pomoc, ale o „masakr maskovaný jako humanitární iniciativa“, která nutí zoufalé obyvatele Gazy riskovat život při snaze získat základní potraviny.

Více souvisejících

Lékaři bez hranic Islámský stát (IS) Sýrie munice Teroristické útoky v Sýrii

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 50 minutami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 2 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy