Ankara – Už 16. dubna půjdou Turkové k urnám, aby v referendu rozhodli o tom, zda podpoří ústavní změny, která mají mimo jiné posílit pravomoci hlavy státu a zasáhnout i do volebního systému a justice. Jak ukazují průzkumy veřejného mínění, těsná většina voličů je pro tuto změnu.
Dva průzkumy veřejného mínění, na které odkazuje agentura Reuters, ukazují, že Turkové pravděpodobně v nedělním referendu dají zelenou ústavním změnám, kterých se Evropská unie a celý Západ obávají.
Pokud by se referendum konalo dnes, 52 procent tureckých voličů by se přiklonilo na stranu Ano, ukazují výsledky průzkumu agentury Anar, která provedla osobní rozhovory s více než 4000 Turky. Průzkum dále ukázal, počet nerozhodnutých voličů klesl na 8 procent.
Další průzkum provedený volební společnosti Konsensus ukazuje, že Ano by zvolilo 51,2 procenta voličů. Průzkumu se zúčastnilo 2000 lidí ve 41 provinciích. Výsledky průzkumů se však vztahují pouze na voliče v Turecku, hlas přitom mohou odevzdat i Turci žijící v zahraničí. Podle pozorovatelů je většina z nich také nakloněna variantě Ano.
Návrh posiluje prezidentskou roli mimo jiné zavedením práva vydávat dekrety. Prezident bude také moci vyhlašovat výjimečná opatření, jmenovat ministry a vysoké státní představitele nebo rozpustit parlament. Na druhé straně bude trestně odpovědný, zatímco dosud má imunitu týkající se všech trestných činů vyjma vlastizrady.
Rozšířil by se také počet členů parlamentu ze současných 550 na 600. Parlamentní volby se mají konat po pěti letech, nikoli jako dosud po čtyřech, a to současně s prezidentskými. Minimální věk pro získání poslaneckého mandátu se sníží ze současných 25 na 18 let.
Erdogan a jeho stoupenci tvrdí, že reforma vrátí zemi stabilitu. S tím ale nesouhlasí opozice. Levicová Lidová republikánská strana (CHP) a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) připravované změny označují za upevňování autoritářského režimu. Změna podle kritiků oslabuje parlament, protože poslanci budou nově moci dohlížet na ministry a vládu pouze formou písemných prohlášení; interpelace budou zrušeny.
Erdogan strávil většinu své nedávné kampaně útočením na hlavu hlavní opoziční strany CHP, která bojuje proti ústavním změnám. Prezident obvinil předsedu strany Kemala Kilicdaroglua ze lží. V úterý se Erdogan posmíval opozičnímu vůdci kvůli tomu, že prohrál posledních sedm voleb. „Lidé vás nemají rádi, nepřijali vás. Pravda je prostá,“ řekl Erdogan při setkání se studenty vysokých škol.
Svůj hlas v referendu mohou odevzdat všechny plnoleté osoby s tureckým občanstvím. Jen v Německu žije podle odhadů asi 1,5 milionu lidí s tureckým občanstvím, další statisíce pak žijí v dalších západoevropských zemích. Turci žijící v zahraničí již v referendu hlasovali během uplynulých čtrnácti dnů.
Výsledek referenda může negativně ovlivnit vztahy mezi Ankarou a Evropou, které jsou už nyní vyhrocené. Turečtí politici se před referendem pokoušeli oslovit tureckou menšinu žijící v Evropě, ale Nizozemsko a Německo takové mítinky na svém území zrušily. Erdogan toto počínání označil za nacistické metody, za což si od Německa a stejně tak od unijních představitelů vysloužil kritiku.
Erdogan také mluví o tom, že Turecko může uspořádat ještě další plebiscit, ve kterém by voliči rozhodli, zda chtějí s Evropskou unií pokračovat v přístupových rozhovorech. Evropská komise již uvedla, že v případě schválení ústavní novely znovu posoudí status Turecka jako kandidátské země ucházející se o vstup do EU.
Související
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
Turecko , Recep Tayyip Erdogan , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají
před 1 hodinou
Maďarsko a Slovensko se naléhavě obrací na EK. Chtějí výjimku z nákupu ruské ropy
před 2 hodinami
Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti
před 2 hodinami
Slovensko kvůli zastavení dodávek z Ruska vyhlásilo stav ropné nouze. Stoplo vývoz nafty na Ukrajinu
před 3 hodinami
Schillerová představila podrobný koncept systému EET 2.0
před 4 hodinami
Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění
před 4 hodinami
Žádné jídlo, žádná ropa. Trumpova blokáda odřízla Kubu od světa
před 5 hodinami
Trump vyvíjí na Kyjev nepřiměřený tlak, na Rusko ne, prohlásil Zelenskyj
před 6 hodinami
Tropická nemoc způsobující nesnesitelné bolesti se nyní může šířit ve většině Evropy, odhalili vědci
před 7 hodinami
Rozhovory zaměřené na ukončení války na Ukrajině přinesly významný pokrok, tvrdí Witkoff
před 8 hodinami
Počasí: Teploty budou dál klesat, naměříme až -12 stupňů
včera
Další dohra Epsteinových spisů: Firmy bývalé členky britské královské rodiny míří do likvidace
včera
Znepokojivý průzkum: Pětina Evropanů by uvítala diktaturu
včera
Poslední zápasy základních skupin hokejového turnaje určily dvojice pro předkolo
včera
Nejlepší český biatlonový výsledek na Hrách. Mužská štafeta vybojovala šesté místo
včera
Byla to zase fuška. Postup do čtvrtfinále je sice v kapse, ale Češi musí před Kanadou leccos zlepšit
včera
Pavel jmenuje Červeného v pondělí. Podpořil zákaz sociálních sítí pro děti
včera
Rusku se nelíbí zabavování stínové flotily. Pohrozilo Evropě nasazením válečného námořnictva
včera
Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová
včera
Začalo další klíčové jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem. Průlom se neočekává
V ženevském hotelu InterContinental v úterý začala klíčová třístranná jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem, která mají za cíl najít cestu k ukončení válečného konfliktu. Rozhovory probíhají v přísně diplomatickém formátu, přičemž americkou stranu zastupují dva nejbližší spolupracovníci prezidenta Donalda Trumpa – jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff a jeho zeť Jared Kushner. Jejich role je v tuto chvíli zásadní, neboť Trump do jejich diplomatických schopností vkládá větší důvěru než do ostatních struktur své administrativy.
Zdroj: Libor Novák