Získá Erdogan neomezenou moc? Referendum skončilo, sčítají se hlasy

Hlasování skončilo v 16:00 SELČ. Podle průzkumů chce těsná většina Turků změny podpořit. Erdogan by se tak mohl udržet ve funkci do roku 2029. Navržená ústava dává hlavě státu mimo jiné právo vydávat dekrety, jmenovat členy vlády, vybírat část soudců nebo rozpustit parlament.

Turecký premiér ve volební místnosti:

Erdogan v kampani sliboval, že změna Turecku zajistí lepší bezpečnost a stabilitu. Nový systém se má podobat politickému uspořádání ve Francii nebo v USA. Podle odpůrců ale reforma soustředí příliš mnoho pravomocí do rukou prezidenta a omezí kontrolní mechanismy.

Podle změn bude moci prezident zůstat členem své strany, což by znamenalo, že by se Erdogan mohl v vrátit do proislámské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou spoluzakládal. Erdogan je prezidentem od roku 2014, do té doby byl od roku 2003 předsedou vlády.

Návrh změn také předpokládá, že se příští parlamentní a prezidentské volby budou konat v roce 2019. Prezidentský mandát bude pětiletý a ucházet se o něj bude možné maximálně dvakrát.

Reformu kritizuje zejména opoziční levicová Lidová republikánská strana (CHP) a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP). Vůdce CHP Kemal Kiliçdaroglu v Ankaře řekl, že přijetí změn Turecko ohrozí. "Necháme nastoupit 80 milionů lidí do autobusu..., o němž nevíme, kam jede. Posazujeme je do autobusu, který nemá brzdy," prohlásil.

Přišel jsem, aby zvolil ´ne´, protože nechci systém vlády jednoho muže, citovala agentura AP jednoho z obyvatel Istanbulu. Jiný volič prý naopak nadšeně volal: Ano, ano, náš vůdce je dar od Boha, vždy vládl dobře.