Muslimský ramadán a svaté město Mekka? "Spirituální chvilka", která může stát život

Právě probíhá ramadán, nejdůležitější islámský měsíc a jeden z pěti pilířů islámu. Muslimové mají povinnost se po čtyři týdny po celý den od východu až do západu slunce postit. Někteří muslimové zesilují svoji „spirituální chvilku“ tím, že cestují do Mekky jakožto nejsvatějšího místa islámu a jednoho z nejvýznamnějších poutních míst na světě. Ročně navštíví Mekku několik miliónů muslimů.

Mekka byla důležitým poutním místem ještě v předislámských dobách. Poutníci navštěvovali krychlovitou, černou  svatyni Kábu, která je i dnes centrálním bodem islámské pouti. V Kábě je uložen legendární černý kámen, zřejmě spadlý meteorit. V předislámských dobách byla svatyně spojena s pohanskými kulty boha Hubala a bohyní al-Lát, Manát a al-Uzzá. V islámské tradici byla svatyně vybudována Abrahámem a jeho synem Izmaelem (na rozdíl od židovství, v islámu je důležitějším synem Abraháma Izmael, kterého počal s otrokyní Hagar a který je považován za předka Arabů). Černý kámen měl Abraham dostat od archanděla Gabriela.

Příchod poutníků učinil z Mekky důležité obchodní město. Město spravoval rod Kurajšovců, který z něj učinili městský stát s vazbami na Arábii, Etiopii a Evropu. Během tzv. roku slona (570), během kterého jemenský vládce údajně zaútočil na Mekku pomocí slonů (na tento incident se odkazuje i v Korán,v súře Slon), se měl narodit prorok Mohammed, který pocházel z rodu Hášimovců, málo významné větve kmene Kurajšovců. Mohammed během svého prorockého působení sváděl boj s rodem Kurajšovců, kteří se obávali, že by jím hlásané náboženství mohlo ohrozit příliv poutníků a tím zisky. Též mu vyčítali, že ohrožuje tradice otců a vnáší rozkol do sociálního řádu města.

Konflikt mezi příznivci Mohameda a jeho odpůrci byl nakonec tak neúnosný, že Mohammed v roce 622 uprchl do druhého nejsvatějšího města islámu, do Medíny. Od této úspěšné emigrace, tzv. hidžry, se počítá začátek islámského letopočtu. Hidžra znamená přerušení kmenových a rodinných svazků a navázání nových. V tradiční kmenové společnosti se jednalo o revoluční krok, který Muhamed dal najevo, že nemá s Kurájšovci už nic společného. V následujících letech mezi ním a jimi vládl boj o Mekku. V roce 630 byla Mekka a Kurajšovci natolik oslabeni – a muslimové natolik silní – že se Mekka vzdala Mohammedovi bez boje. Ten udělil, až na několik výjimek, všeobecnou amnestii. Vítězství v Mekce se stalo symbolem vzestupu muslimské moci.

Mekka a Korán

Příchod a působení v Medíně mělo též vliv na podobu Koránu. Súry v západních verzích Koránu nejsou shromážděny od nejdelších k nejkratším jako v islámské tradici, ale podle předpokládané doby, kdy byly vysloveny (tak je tomu i v českém překladu Koránu od Ivana Hrbka). Badatelé používají tento chronologický klíč na rozlišení súr z mekkánského období a období medínského. Súry vzniklé během Mohamedova ranného pobytu v Mekce jsou výrazně kratší, mystičtější a básničtější, plné fantaskních obrazů zásvětního života a naléhavého varování před Soudním dnem. Medínské sůry jsou delší a právnicky zaměřené.

Navzdory centrální úloze Mekky v islámu, je v Koránu jmenovitě zmiňována pouze jednu, v súře Úspěch (48:24). Podle některých dalším místem je sůra 3:96, kde se hovoří o nejstarších chrámu založeným v Bakce, což má být jiný výraz pro Mekku. Badatelé soudí, že Mohammed během ranného období své kariéry proroka považoval za důležitější svaté místo Jeruzalém, ke kterému byli muslimové orientováni během modliteb. Nynější zvyk muslimů modlit se směrem k Mekce měl být zapříčiněn odmítnutím medínských židů přidat se k islámu, na což Mohammed reagoval povýšením Mekky nad Jeruzalém.

Úloha Mekky

Muslim je povinen alespoň jednou za život vykonat pouť do Mekky (hadždž). Výjimkou jsou ti, kteří jsou fyzicky slabí (jako starší a nemocní lidé) a ti, kteří na to nemají dostatek finančních prostředků. Díky rozvoji moderních technologií ale i oni mohou být symbolicky přítomni v Mekce prostřednictvím mobilního spojení. Je však poměrně obvyklé, že i nemocní a staří se účastní poutě. Muslim, který navštívil Mekku, je v muslimské komunitě velice vážen. Bílý oděv, který nosí během pouti, si muslimové berou do hrobu.

Hadždž může být vykonána pouze v dvanáctém a posledním měsíci islámského kalendáře dhú'l-hidždža. Protože muslimové používají lunární kalendář, datum měsíce se neustále mění. Do Mekky může nicméně muslim cestovat v jakoukoliv dobu, takováto pouť (umrah) je však považována za „menší“ a nebere se jako splnění povinnosti navštívit jednou v životě do Mekky. Během ramadánu nicméně mnozí muslimové navštěvují Mekku. Princ Khalid bin Faisal, guvernér Mekky, proto nechal připravit dodatečnou autobusovou dopravu v pěti lokalitách ve svatém hlavním městě, aby usnadnil pohyb přibližně 35 milionů poutníků do a z Velké mešity během ramadánu. I přes některé incidenty ušlapání se saúdské vládě daří zvládnout logisticky náročný přísun velkého množství poutníků během posvátných měsíců bez větších ztát na životě. Jen muslimové mají právo vstoupit do Mekky.

Známý bojovník za práva černochů Malcolm X vyzdvihoval pouť do Mekky jako projev sjednoceného lidství, v němž nehrají žádnou roli rasové a sociální odlišnosti. Podle odborníků se jedná o velmi nadnesené tvrzení a rasové, sociální, národní (etnické) a pohlavní odlišnosti stále významně ovlivňují muslimy i během návštěvy Mekky. Někteří muslimové kritizují královskou rodinu, že v Mekce nechává stavět luxusní budovy, které narušují městkou krajinu a vnáší do svatého města sociální rozdíly. Saúdská Arábie je též obviňována, že využívá své správy Mekky k tomu, aby dodala váhu své verzi islámu (wahhábismus – velmi přísný směr islámu, který je státní náboženskou doktrínou v Saúdské Arábii) a aby vyvíjela nátlak na ostatní islámské země. Největší konkurent Saúdské Arábie, Írán, během nedávné ostré disputace hrozil Saúdské Arábii, že ji zničí s výjimkou Mekky a Medíny. Žádný jiný výrok nevyjadřuje lépe, jak je Mekka pro islámský svět důležitá.

Související

Mekka je město s cca 2 miliony obyvateli v západní části Saúdské Arábie. Je hlavním městem provincie Mekka v regionu Hidžáz. Je rodištěm Mohameda, proroka islámu, a je nejsvětějším městem islámu. Každým rokem putuje na pouť během hadždže (islámský měsíc dhú'l-hidždža) do Mekky tři milióny muslimů, přičemž nevěřícím je vstup do města tradičně zakázán.

Do Mekky smí letos milion lidí, musí být očkovaní a mladší 65 let

Letošní velké muslimské pouti do Mekky se bude moci zúčastnit milion věřících ze Saúdské Arábie a ciziny, oznámila dnes místní vláda. V předchozích dvou letech Rijád kvůli pandemii covidu-19 povolil účast jen několika tisícům lidí. Podle televize Al-Džazíra se pouť uskuteční v červenci.

Více souvisejících

Saúdská Arábie Mekka poutníci / víra ramadán

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Hokej, ilustrační fotografie.

Kladenský útočník Strnad si tři zápasy nezahraje kvůli napadení čárového rozhodčího

Hokejové Kladno se bude muset ve třech zápasech extraligy obejít bez útočníka Jakuba Strnada. Ten v rámci zápasu 3. kola s Vítkovicemi srazil u mantinelu tvrdě na led čárového rozhodčího Vladimíra Rožánka, jenž se následně těžce sbíral z ledu a další minuty zápasu musela odřídit zbývající trojice sudích. Právě za tento incident, jak informovala v sobotu Asociace profesionálních klubů na webu, obdržel třízápasový distanc a k tomu navíc i pokutu ve výši 10 procent měsíčního platu.

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Policie na severu Kosova obklíčila nejméně 30 ozbrojenců

Během útoku "zelených mužíčků" zemřeli čtyři lidé. Útočníky podle Kosova podporuje Srbsko

Během ozbrojených střetů v obci Banjska na severu Kosova zemřeli čtyři lidé, včetně jednoho kosovského policisty a tří útočníků. Uvedla to kosovská policie. Úřady později uvedly, že mají pod kontrolou areál kláštera pravoslavné církve, který byl předtím obsazen přibližně 30 ozbrojenci. Kosovští představitelé tvrdí, že útočníci jsou profesionálové podporovaní Srbskem, což však Srbsko popírá.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Robert Fico

Fico má strach ze zhoršení vztahů s ČR, kritizoval Pavla za prohlášení v OSN

Předseda slovenské strany SMER-SD Robert Fico kritizoval českého prezidenta Petra Pavla za jeho prohlášení na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Český lídr totiž řekl, že by návrat Fica do premiérského křesla mohl znamenat narušení česko-slovenských vztahů kvůli výrazně odlišným názorům na zahraniční politiku. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou přitom dlouhodobě nadstandardní, stojí za tím i exkluzivní vztah mezi Pavlem a slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko většinu své ropy vyváží bez cenového stropu

Analýza dat o námořní dopravě a pojištění ukazuje, že Rusko dokázalo obejít omezení G7 týkající se vývozu ropy. Tento krok bude mít výrazně kladný dopad na příjmy Kremlu, neboť se předpokládá, že ceny ropy vzrostou na 100 dolarů za barel. O této situaci informuje Financial Times s odkazem na zmíněnou analýzu.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ukrajinští uprchlíci v Česku čelí agresi, setkala se s ní více než polovina, píše ukrajinský tisk

Více než polovina ukrajinských uprchlíků zažila v Česku agresi kvůli svému ukrajinskému původu. Uvedl to server Ukrajinska pravda s odkazem na průzkum, který vypracovala agentura PAQ Research.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy