Horší než Sýrie? Zapomenutá země je kandidátem na rozpoutání nové migrační krize

Podle zprávy strategická neschopnost koalice vedené Saúdskou Arábií jen napomohla tomu, aby teroristické skupiny zabavily vojenské vybavení a získaly bezpečné zázemí pro provádění „teroristických útoků proti cílům na Západě.“ al-Káida v chaosu války se dostala k vodním výbušným zařízením a k námořnímu radarovému snímači, kterými může posílit svou schopnost provádět útoky na námořní plavidla. Místní vůdce al-Káidy, Qasim al-Raymi, nedávno zveřejnil video povzbuzující útoky „osamělých vlků" proti cílům na Západě.

Kvůli Al-Káidě a dalším teroristickým skupinám se do války zapojily USA, které stojí na straně Saúdské Arábie. Americké válečná letadla a bezpilotní drony uskutečnily v první polovině roku 2017 více než 100 bombardovacích náletů – v roce 2016 uskutečnily jen 30. V některých těchto případech mohli být zabiti političtí islamisté bez vazby na al-Káidu, kteří byly americkými silami zaměněni za násilné džihádisty.

Spojenectví Saúdské Arábie a USA není bez problémů. Saúdská Arábie je obviňována z bezohlednosti vůči civilnímu obyvatelstvu. Obamova administrativa se po zprávách o bombardování jemenských civilistů saúdskými silami rozhodla zastavit dodávky munice a bomb. Trumpova administrativa nicméně ještě rozšířila zapojení USA do jemenského konfliktu.

Nový Vietnam?

Cílem Saúdské Arábie je prosadit moc mezinárodně uznávaného jemenského vůdce, prezidenta Abd Rabúa Hádího, jenž byl vyhnán vlivným šiítským kmenem Hútiů, za podpory na Írán napojeným bývalým jemenským prezidentem, Áli Sálihem. Zatím se jí ale podařilo spíše jeho moc podkopat a ještě více spojit bývalé nepřátele Sáliho s hútskými povstalci. „Autorita legitimní vlády, již slabá nebo nepřítomná v mnoha částech země, se v letošním roce značně zhoršila," uvádí zpráva.

Hádí nyní je vnímán jako loutka spojenecké koalice, který je podřízen milicím Saúdské Arábie. Několik jeho nejvyšších ministrů se odtrhlo a založilo samostatnou přechodnou radu v jižním jižního Jemenu. Rada podle panelu odborníků OSN má dostatečnou podporu v rámci jemenské armády „k tomu, aby představovala významnou hrozbu pro schopnost prezidenta Hádího vládnout na jihu." Toto též vrhá negativní světlo na proklamovanou schopnost Hádího vlády řídit osm guvernérů.

Hádího protivník Sálih nyní řídí 13 guvernérů, včetně toho z hlavního města San'á. Společně s hútskými rebely ovládá v podstatě totéž území, jaké ovládal před rokem. 80% jemenské populace patří pod jeho sféru vlivu, od nichž vydírá získává rozsáhlé prostředky na financování války.  I přes podporu Íránu, tato strana se nemůže co se týče vojenského materiálu a finančních zdrojů rovnat se saúdskou koalici. Magazín New York Magazine uvádí, že podle jedné studie věnuje Saúdská Arábie na válku asi 200 miliónů dolarů denně.

A přesto Saúdská Arábie prohrává. Podle Marka Hudely z Hospodářských novin se Jemen stal pro Saúdskou Arábii jejich vlastním Vietnamem. Jako pro USA ve Vietnamu, i tento konflikt vyčerpává domácí ekonomiku, nevypadá, že by brzo končila a vzbuzuje odpor u zahraničních spojenců. A též slouží jako zástupný konflikt mezi ambiciózními velmocemi. Ve Vietnamu šlo o spor USA a Sovětského svazu, zde se jedná o spor Saúdské Arábie a Íránu.

Proč se o Jemenu nic neví?

New York Magazine nicméně varuje před tím, vnímat jemenskou válku pouze z hlediska boje Saúdské Arábie a Íránu o moc v regionu. Zatímco ti ve válce spíše ztrácejí, ostatní aktéři jako místní válečníci, hlavy milic a teroristické buňky z ní těží. Rabování přináší místní pobočce al-Kajdy desítky miliónů ročně. A američtí výrobci zbraní si též určitě nestěžují na velké objednávky ze Saúdské Arábie, sarkasticky podotýká New York Magazine.

Konfliktu v Jemenu se nedostává příliš novinářské pozornosti a proto je někdy nazýván „zapomenutou válkou.“ Podle New York Magazíne je tento nezájem dán několika faktory. Zaprvé, Saúdská Arábie se snaží o co nejmenší počet novinářů v zemi, aby nemohli referovat o jejích nezdarech. Zadruhé, válka v Jemenu nejde prodat západní veřejnosti jako boj dobra se zlem jako je tomu v jiných konfliktech. A zatřetí, jedná se o dosti vzdálenou válku, která zatím nikterak Západ neovlivňuje, například migrační vlnou.

New York Magazíne však varuje, že se to může brzo změnit. Jemen trpí přelidněností a nedostatkem zdrojů, a to především vodních, na jejichž úbytku se významně podílí klimatické změny. Někteří odborníci se domnívají, že San'á by se mohla stát prvním hlavním městem na světě, které by úplně vyčerpalo své zásoby vody – a to už roku 2025. Už nyní je to málo vody, které město má, znečištěno cholerou. Jemen je tak silným kandidátem na první světovou migrační krizi způsobenou v důsledku klimatických změn.