Tajné dokumenty Mossadu: Agenti dvakrát pochybili při honu na Mengeleho

Tel Aviv - V Izraeli mají být tento týden zveřejněny odtajněné dokumenty Mossadu, které mimo jiné odhalují detaily pátrání po Josefu Mengelem, sadistickém lékaři z Osvětimi. Už nyní se ale na veřejnost dostaly dosud neznámé informace.

Mossad promarnila dvě příležitosti k dopadení Mengeleho, který prováděl na vězních v koncentračních táborech genetické experimenty a posílal je do plynových komor.

Bývalý agent Rafi Ejtan (90) izraelskému rozhlasu řekl, že Mossad zjistil adresu, na níž žil Mengele v Buenos Aires, když v roce 1960 v Argentině agenti dopadli nacistu Adolfa Eichmanna, pověřeného nacistickým režimem konečným řešením židovské otázky.

"V době, kdy jsme dopadli Eichmanna, žil Mengele v Buenos Aires. Našli jsme jeho byt a sledovali jsme ho," řekl Ejtan. Tehdejší velitel Mossadu Iser Harel Ejtanovi nařídil, aby využil příležitosti a zatkl rovněž Mengeleho. Ejtan byl ale proti. "Nechtěl jsem dělat dvě operace zaráz. Podařila se nám ta první a měl jsem zkušenost, že když se snažíte o další, můžete zmařit obě," řekl Ejtan.

Přesto ale souhlasil s tím, že zatímco agenti odvezou Eichmanna do Izraele, kde byl nacista odsouzen a v roce 1962 popraven, Ejtan zůstane v Argentině a bude sledovat Mengeleho. "On už ale v bytě nebyl a sousedé mi řekli, že se má za týden vrátit. Čekali jsme týden, jenomže mezitím se celý svět dověděl o Eichmannově dopadení a Mengele se na adrese v Buenos Aires už neukázal," řekl Ejtan.

Podruhé ho Mossad mohl dopadnout v Brazílii. "Koncem roku 1962 ho s určitostí spatřili na farmě u Sao Paula," prohlásil Ejtan. Harel ale už ale nebyl ve funkci a jeho nástupci dali přednost jiným operacím než honbě za Mengelem.

List Jediot Achronot napsal, že dokumenty, které budou zveřejněny, ukážou i další selhání tajné služby. Po Mengelem se prý pátralo v Paraguayi, zatímco nacista byl v Brazílii. List také popsal náročný plán, při němž měla být stopa získána v roce 1983, kdy se měl odposlouchávat Mengeleho syn Rolf, který žil v Berlíně. Až později vyšlo najevo, že Mengele už byl tehdy čtyři roky po smrti. Utopil se u brazilského pobřeží v roce 1979 a jeho smrt byla potvrzena roku 1985. Byl pohřben pod falešným jménem, ale po exhumaci byl identifikován. Izraelský tisk píše, že se jeho kosti nyní využívají při studiu na univerzitě v Sao Paulu.

Související

Kamera zachytila explozi pageru u muže ve světlé košili (vlevo dole).

Výbuchy pagerů mají na svědomí 11 mrtvých. Libanon slibuje odvetu, Izrael mlčí

Při sérii výbuchů pagerů v Libanonu zemřelo nejméně 11 lidí. Podle zatím dostupných informací šlo o cílený útok na členy Hizballáhu, za kterým údajně stojí spolupráce izraelské tajné služby Mossad a armády. Při útoku bylo zraněno až 2800 lidí, včetně íránského velvyslance v Libanonu. Libanon a Hizballáh slibují odvetu.
Zleva: Frank Lowenstein, John Kerry, Benjamin Netanjahu, Yossi Cohen

"Nechcete ohrozit svou rodinu." Bývalý šéf izraelského Mossadu údajně vyhrožoval hlavní prokurátorce ICC

Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad, Yossi Cohen, údajně vyhrožoval bývalé hlavní prokurátorce Mezinárodního trestního soudu (ICC), Fatou Bensoudové. Na několika tajných schůzkách na ni údajně vyvíjel nátlak, aby zastavila vyšetřování Izraelců kvůli podezření z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na okupovaných palestinských územích. Uvedl to deník The Guardian, který se odvolává na vysoce postavené izraelské zdroje.

Více souvisejících

Mossad Josef Mengele Izrael II. světová válka holocaust

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

Marek Výborný

Česko reaguje na hrozbu slintavky a kulhavky. Výborný řekl, co se bude dělat

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) apeluje na chovatele i na veřejnost, aby dodržovali mimořádná veterinární a všechna preventivní opatření, která pomáhají minimalizovat zavlečení slintavky a kulhavky do Česka. Výborný v pondělí jednal o aktuální situaci se zástupci nevládních zemědělských organizací a chovatelských svazů. Informoval je o zpřísnění opatření a chystaném testování mléka. 

včera

včera

Donald Trump

Američanům dochází, že s Trumpem levněji nebude. Nemá ponětí, jak ceny fungují, ukazuje analýza

Prezident Donald Trump prohlásil, že ho zdražení automobilů v důsledku jeho celních tarifů nezajímá. Podle odborníků se však ceny vozů v USA nevyhnutelně zvýší, ať už si to prezident přeje, nebo ne. Administrativa Bílého domu oznámila, že od čtvrtečního rána zavede 25% clo na všechna auta dovážená do USA ze zahraničí, včetně Kanady a Mexika. V dohledné době se cla rozšíří i na dovážené autodíly.

včera

Ilustrační foto

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to

Obchodní ofenziva, kterou spustila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, se neodehrává jen ve vysoké politice nebo mezi procenty na burze. Může na ni reagovat každý z nás – evropští, a především čeští spotřebitelé. Právě jejich rozhodnutí u pokladny, na e-shopu či při volbě značky ukážou nejlépe, jak silně je Evropa schopna čelit ekonomickému tlaku zpoza Atlantiku. V tomto konfliktu není malých gest.

včera

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA

Ruská armáda se připravuje na masivní rozšíření, které ji má učinit početnější než ozbrojené síly Spojených států. Vladimir Putin vyhlásil největší odvod od roku 2011, přičemž do služby povolává 160 000 mladých mužů. Podle serveru Sky News je jeho cílem mít větší armádu než Spojené státy.

včera

včera

Rusko, Kreml

Bez postranních úmyslů? Ani náhodou. Co chce Rusko získat příměřím v Černém moři?

Dohoda o příměří v Černém moři, kterou Spojené státy 25. března oznámily po dvoudenních jednáních v Saúdské Arábii, měla být krokem k omezení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev se zavázal dohodu okamžitě dodržovat, Moskva otálí a staví si podmínky. Klíčovou z nich je požadavek na zmírnění západních sankcí, které na ni byly uvaleny po rozsáhlé invazi na Ukrajinu v roce 2022.

včera

včera

včera

Armáda České Republiky

Armáda shání nové vojáky, nabídne jim až milion, schválil prezident Pavel

Prezident podepsal novelu zákona, která umožní zvýšit náborový příspěvek pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší strategie na posílení personálního obsazení Armády České republiky. Senátoři návrh projednávali v polovině března po dobu čtyř hodin, přičemž hlavním tématem diskuse byla bezpečnost a obrana státu.

včera

Ukrajina, Kyjev

Ekonomka Lapyhina: Korupce na Ukrajině je po válce druhým největším problémem. Dvě generace musí změnit mentalitu

Korupce představuje jeden z nejzásadnějších problémů, kterým Ukrajina v současnosti čelí. Tím prvním je bezesporu ruská agrese. Kořeny korupce sahají do období Sovětského svazu, a přestože se stát intenzivně snaží tento fenomén potlačit, cesta k nápravě nebude snadná. Ekonomka Alisa Lapyhina z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě pro EuroZprávy.cz zdůraznila, že odstranění korupce si vyžádá zásadní proměnu myšlení — a to minimálně u dvou generací obyvatel.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová se poprvé vyjádřila k verdiktu soudu. Mluví o jaderné bombě

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Pen ostře kritizovala soudní rozhodnutí, které ji de facto vylučuje z prezidentských voleb v roce 2027. Lídr Národního sdružení (RN) označila verdikt za „jadernou bombu“ hozenou na její kampaň a obvinila soudy z narušování demokratického procesu.

včera

včera

včera

Uvedení Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně (1.4.2025) Prohlédněte si galerii

Bradáčová se oficiálně stala nejvyšší státní zástupkyní. Novým vrchním státním zástupcem je Štěpánek

Lenka Bradáčová dnes oficiálně převzala funkci nejvyšší státní zástupkyně. Na slavnostním ceremoniálu v Brně ji do úřadu uvedli premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS). Bradáčová, která dosud vedla Vrchní státní zastupitelství v Praze, nahrazuje Igora Stříže, jenž odstoupil z osobních a rodinných důvodů. 

včera

Nežertuji, říká Trump o třetím prezidentském období. Proč narovinu nepřizná, jestli o něj stojí?

Donald Trump se opět dostal do středu pozornosti poté, co v nedávném rozhovoru naznačil, že by mohl usilovat o třetí prezidentský mandát. I když ústava Spojených států jasně stanoví, že žádný prezident nemůže být zvolen více než dvakrát, Trump svými výroky vyvolal další spekulace o tom, jak by se mohl pokusit tento limit obejít.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy