Pověsí Irák šestnáctiletou Lindu? Německé džihádistické nevěstě hrozí trest smrti. Premiér Abádí prozradil detaily

Osud 16leté Lindy Wenzelové nyní leží v rukou iráckého soudu, uvedl premiér Hajdar Abádí. Teenagerka byla objevena iráckými silami během ofenzívy Mosulu, skrývala se v suterénu jednoho z domů. Z jejího domova ve východním Německu utekla, aby se připojila k IS v Iráku poté, co mluvila s extrémisty přes internet. V Iráku žila podle odhadů asi rok.

Dívka je v současné době ve vězení v Bagdádu a čeká na soudní řízení které rozhodne o tom, zda bude popravena oběšením. „Víte, teenageři jsou podle určitých zákonů zodpovědní za své činy, zvláště pokud jde o trestnou činnost spojenou se zabíjením nevinných lidí," uvedl předseda vlády v rozhovoru pro Associated Press.

V Iráku bylo v roce 2016 oběšením popraveno nejméně 88 osob. O doby, kdy se irácké síly opět zmocnily Mosulu, bylo kvůli teroristické trestné činnosti také mnoho lidí zabito. Pokud by byla Linda souzena v Německu, mohla dostat trest ve výši maximálně deset let. Německé ministerstvo zahraničí již dříve uvedlo, že pracuje na návratu Lindy a tří dalších německých žen, které jsou v Iráku uvězněny. V současné době však neexistuje žádná smlouva o vydávání mezi oběma zeměmi.

Irácké zpravodajské síly pro AP upřesnily, že Linda údajně spolupracovala s „policií" IS. Amir Musawy, irácká novinářka, která se s Lindou setkala po jejím zatčení, uvedla, že Němka byla „vyčerpaná" a měla zraněnou nohu. Řekla, že si není jistá, zda dívka chápe závažnost situace, v níž se nyní ocitla.

„Nemám pocit, že rozumí tomu, co udělala, a co ji může čekat - ať už v Iráku nebo v Německu. Prostě mi řekla, že chce zpátky domů. Je to, jako by stále myslela jako dítě nebo mladá žena, a nechápala, co ji čeká,“ uvedla novinářka. Dodala, že teenagerka na sobě v době setkání měla šátek a zdálo se, že je stále pod vlivem džihádistů.

Linda, která pochází z malého města v Sasku, je držena v Bagdádu spolu se stovkami dalších zahraničních žen s vazbami na IS a podezřelými z teroristických útoků, uvedli irácké úřady. Bylo jí pouhých 15 let, když utekla z vlasti. V červenci novinářům řekla, že lituje, že vůbec jela do Iráku. „Chci se vrátit domů ke své rodině," řekla tehdy. „Chci se dostat z války, pryč od zbraní a hluku."

Řekla, že jí trvalo měsíc, než docestovala přes Turecko, do Sýrie a do Iráku, aby se provdala za bojovníka IS. Pak byla převezena do Mosulu, kde byl její manžel chvíli po příjezdu zabit.

Předseda vlády také uvedl, že irácké síly zadržely 1 333 žen a dětí, které se vzdaly kurdským silám během ofenzívy.  Jsou umístěny ve středisku, které se nachází na mosulském předměstí a je střeženo iráckými bezpečnostními silami. Tam budou vyslechnuty a jejich případy zváženy před případným vyhoštěním.

Podle jistého vysokého pracovníka irácké bezpečnosti se jedná o 509 žen a 813 dětí, jež mají občanství 13 evropských, asijských a amerických států. Jiný zdroj z irácké vlády AFP sdělil, že kolem 300 žen má tureckou státní příslušnost. Humanitární organizace Norská rada pro uprchlíky (NRC), která žádá humánní zacházení s těmito ženami a dětmi, uvádí, že jsou zejména z Turecka, Ázerbájdžánu, Ruska a Tádžikistánu. Mezi zadrženými ženami jsou ale také občanky Francie, Belgie, Sýrie a Íránu.

Mnoho z těch, kteří jsou v táboře drženi, se nedopustili žádného zločinu, řekl Abádí a dodal, že jeho vláda komunikuje s jejich domovskými zeměmi, aby našla způsob, jak je předat". Doposud však Irák repatrioval méně než 100 lidí. „Není v našem zájmu zadržovat rodiny a děti v naší zemi, když jsou jejich země připraveny je přijmout,“ ujišťuje Abádí.