Kdo ohrožuje mír na Blízkém východě? Odpověď vás možná překvapí

"Je to podvrh!" zní z iráckého tábora, kde ukazují na fotku zveřejněnou kurdskými milicemi. Na nich je zachycen íránský generál Qasem Soleimani v Kirkúku, jak rozdává rozkazy iráckým ozbrojeným silám. Kurdové tím chtějí dokázat, že Írán je připraven znovu okupovat Irák, čímž začne nová válka. Jenže Irák se brání, že fotky jsou z roku 2014 a nyní už se sousedním Íránem nemají nic společného.

Největším nepřítelem pro iráckou stabilitu je momentálně konflikt mezi Spojenými státy a Íránem, kteří na území bojují o ekonomickou i vojenskou převahu. "Není moje práce usměrnit jejich konflikt, ale musíme udělat vše pro to, aby do svých bojů znovu nezatáhli naši zemi," uvedl premiér Haider al-Abadi. Sám doufá, že Washington a Teherán rozpor vyřeší dialogem.

Vztahy mezi Íránem a USA se v posledních týdnech vyostřily, když americký prezident Donald Trump odmítl Kongresu potvrdit, že Írán jadernou dohodu z roku 2015 dodržuje. Kongres teď musí rozhodnout, zda Spojené státy proti Íránu opět zavedou sankce.

Írán podepsal jadernou dohodu se šesti světovými mocnostmi za vlády Trumpova předchůdce Baracka Obamy. Teherán se v dohodě zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených hospodářských sankcí. Prezident Trump nicméně dohodu dlouhodobě kritizuje a tvrdí, že je nejhorší, jakou USA kdy podepsaly.

"Amerika je naším největším nepřítelem. Nikdy se nesmíříme s jejich šikanou ohledně jaderné dohody," řekl v televizi duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Sousední státy na Blízkém východě se obávají, že ihned po porážce Islámského státu budou mít v regionu další válku, tentokrát dokonce hrozí i použití jaderných zbraní.

Kurdové se zase obávají, že Irák a Írán potají uzavírají dohodu. "Generál Qasem Soleimani se nesetkal s žádným zástupcem irácké vlády ani nikým jiným důležitým, vliv Íránů na naši zemi v posledních letech velmi klesá," trvá na svém premiér Haider al-Abadi. Spojené státy byly vždy trochu paranoidní ohledně vlivu Íránu, dokonce věří, že mnoho islámských ozbrojených skupin v Iráku je financováno z Teheránu.

Ozbrojené skupiny vyznávající islám přitom v posledních letech už nejsou příliš aktivní, bojovali před několika lety pro Islámskému státu, ale jejich úlohu v oblasti postupně převzala spojenecká armáda a dnes se většina z nich už rozpadla. Jedna z nejvýznamnějších skupin byla Hashd, která je však dnes oficiálně součástí iráckých ozbrojených sil. Iráčané i Kurdové na ně však vzpomínají jako na velmi kruté.

Qais al-Khazali (43), vůdce skupiny, odmítl jakoukoliv spojitost s Íránskou vládou a popřel, že by se jeho vojáci podíleli na nějakých etnických čistkách. Naopak poradil Američanům, aby okamžitě stáhli své jednotky, protože už nejsou potřeba. "Jestliže nechtějí odejít, pak je můžeme k tomu donutit. Dostaneme-li k tomu mandát od parlamentu a lidu, pak jsme připravení se jim postavit," tvrdí al-Khazali. To by ovšem znamenalo noční můru pro diplomaty, pokud by iráčtí bojovníci, které ovládá Írán, jak věří USA, začali zabíjet americké vojáky.