Arabové nejsou největším nebezpečím Islámského státu, tvrdí odborník na terorismus

Washington - „Islámský stát se mění, radikálové z arabských zemí už nehrají prim v teroristických plánech,“ říká Michael Weiss, bezpečnostní odborník pracující pro CNN. Jako příklad uvedl nedávný útok na Manhattanu.

Při nedávném útoku v New Yorku zemřelo 8 lidí a další desítka byla zraněna. Jednalo se o nejhorší teroristický čin v americké metropoli od 11. září 2001. K útoku se přihlásila extrémistická organizace Islámský stát. Avšak sám pachatel Sajfulo Sajpov byl Uzbek.

Sajpov obdivoval poslání Islámského státu, po činu projevil lítost jen nad tím, že čekal v ulicích New Yorku více lidí. Weiss se pozastavil nad proměnou tohoto devětadvacetiletého muže. „Jeden z jeho známých řekl pro Rádio Svobodná Evropa, že Sajpov začal v poslední době mít radikální názory. Charakterizoval ho jako ‚lehce agresivního‘ člověka, ale ‚nijak zvlášť věřícího‘,“ napsal.

Pokud je to pravda, pokračuje Weiss, tak máme co do činění s novým modelem člověka, který páchá zlo ve jménu Islámského státu. Jedná se o extrémistu-samouka, který čte džihádistickou literaturu, ve níž nachází zálibu. Jedná se většinou o osamělé muže, kteří trpí komplexy a potřebují si dokázat své „mužství“.

Podle Weisse není náhodou ani to, že nikoli Arab, nýbrž Uzbek byl aktérem nejhoršího útoku v New Yorku od dob Al-Káidy. Domnívá se, že v zemích bývalého Sovětského svazu se rekrutují ti největší zabijáci Islámského státu.

To mu potvrdil bývalý člen ISIS. „Ten mladík byl členem bezpečnostních složek a jeho úkolem bylo zaučovat zahraniční bojovníky z celého světa. Říkal, že se bál a zároveň obdivoval najaté Čečence, kteří měli většinou nevyřízené účty v boji o nezávislost Čečenska,“ vysvětlil.

Nešlo však jen o Čečence, ale i příslušníky států tzv. „Malé Asie“. Jako příklad Weiss uvádí Gulmuroda Chalimova, samozvaného ministra války Islámského státu. Ten dřív působil v Tadžikistánu jako člen policejních složek. Vojenským výcvikem prošel mimo jiné i v USA, přičemž se jednalo i o protiteroristické výcviky.

Chalimov se následně přidal k Islámskému státu, odkud hlásal, že se s „Boží pomocí“ pomstí Americe za to, jak učí vojáky zabíjet muslimy.

Jeho předchůdce, který je znám jako Abú Omar al-Šíšání, se ve skutečnosti jmenoval Tarchan Batirašvili a dřív působil v gruzínských speciálních jednotkách, což potvrdilo i ministerstvo obrany Gruzie.

Příklady Chalimova a Batirašviliho naznačují, kam Islámský stát soustřeďuje svoji pozornost. Mladíci inspirovaní Islámským státem z neislámských zemí jsou silou, která ukazuje podporu radikálů v postsovětském prostoru a do budoucna je dozajista nebezpečím, protože jsou plni sil. „Uzbekové, Tádžikové, Kazaši a Kyrgyzové jsou rozmanitou skupinou, vzájemně si nejsou příliš podobní. Nikdy však, až na některé výjimky, neválčili,“ říká Steve Swerdlow, odborník na lidská práva ve střední Asii.

Trend teroristů ze zemí bývalé SSSR potvrzuje i útok z června minulého roku na istanbulském mezinárodním letišti Atatürk. Všichni tři útočníci, kteří zabili víc než 40 lidí, se narodili a vyrůstali v postsovětském prostoru.

Nedlouho po letištním útoku následovalo vraždění v klubu Reina, které měl na svědomí Abdulgadir Mašaripov. U všech čtyřech útočníků panovalo podezření ze spolupráce s Islámským státem, u Mašaripova se potvrdilo.

Dříve bylo složitější rozšířit islamistický extrémismus do jiných zemí. Výjimkou je snad jen útok na Bostonský maraton, který se udál téměř před pěti lety a který měli na svědomí bratři Carnajevové z oblasti Severního Kavkazu.

Vypadá to, že se vliv ISIS v prostorech bývalého Sovětského svazu bude rozšiřovat. Vždyť i sám vůdce teroristické organizace označil Islámský stát za různorodou a vícejazyčnou instituci, kam mají „všechny rasy, etnika a národnosti dveře otevřené“.

Související

Více souvisejících

islám Islámský stát (IS) Terorismus teroristický útok v Bostonu (USA 15.4.2013) Teroristické útoky v Turecku USA (Spojené státy americké) Gulmurod Chalimov (velitel IS) Abú Bakr al-Bagdádí (vůdce ISIL) Abdulgadir Mašaripov (terorista) Sayfull Saipov Útok v USA: Muž najel náklaďákem do lidí v Manhattanu (31. 10. 2017)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy