Washington - „Islámský stát se mění, radikálové z arabských zemí už nehrají prim v teroristických plánech,“ říká Michael Weiss, bezpečnostní odborník pracující pro CNN. Jako příklad uvedl nedávný útok na Manhattanu.
Při nedávném útoku v New Yorku zemřelo 8 lidí a další desítka byla zraněna. Jednalo se o nejhorší teroristický čin v americké metropoli od 11. září 2001. K útoku se přihlásila extrémistická organizace Islámský stát. Avšak sám pachatel Sajfulo Sajpov byl Uzbek.
Sajpov obdivoval poslání Islámského státu, po činu projevil lítost jen nad tím, že čekal v ulicích New Yorku více lidí. Weiss se pozastavil nad proměnou tohoto devětadvacetiletého muže. „Jeden z jeho známých řekl pro Rádio Svobodná Evropa, že Sajpov začal v poslední době mít radikální názory. Charakterizoval ho jako ‚lehce agresivního‘ člověka, ale ‚nijak zvlášť věřícího‘,“ napsal.
Pokud je to pravda, pokračuje Weiss, tak máme co do činění s novým modelem člověka, který páchá zlo ve jménu Islámského státu. Jedná se o extrémistu-samouka, který čte džihádistickou literaturu, ve níž nachází zálibu. Jedná se většinou o osamělé muže, kteří trpí komplexy a potřebují si dokázat své „mužství“.
Podle Weisse není náhodou ani to, že nikoli Arab, nýbrž Uzbek byl aktérem nejhoršího útoku v New Yorku od dob Al-Káidy. Domnívá se, že v zemích bývalého Sovětského svazu se rekrutují ti největší zabijáci Islámského státu.
To mu potvrdil bývalý člen ISIS. „Ten mladík byl členem bezpečnostních složek a jeho úkolem bylo zaučovat zahraniční bojovníky z celého světa. Říkal, že se bál a zároveň obdivoval najaté Čečence, kteří měli většinou nevyřízené účty v boji o nezávislost Čečenska,“ vysvětlil.
Nešlo však jen o Čečence, ale i příslušníky států tzv. „Malé Asie“. Jako příklad Weiss uvádí Gulmuroda Chalimova, samozvaného ministra války Islámského státu. Ten dřív působil v Tadžikistánu jako člen policejních složek. Vojenským výcvikem prošel mimo jiné i v USA, přičemž se jednalo i o protiteroristické výcviky.
Chalimov se následně přidal k Islámskému státu, odkud hlásal, že se s „Boží pomocí“ pomstí Americe za to, jak učí vojáky zabíjet muslimy.
Jeho předchůdce, který je znám jako Abú Omar al-Šíšání, se ve skutečnosti jmenoval Tarchan Batirašvili a dřív působil v gruzínských speciálních jednotkách, což potvrdilo i ministerstvo obrany Gruzie.
Příklady Chalimova a Batirašviliho naznačují, kam Islámský stát soustřeďuje svoji pozornost. Mladíci inspirovaní Islámským státem z neislámských zemí jsou silou, která ukazuje podporu radikálů v postsovětském prostoru a do budoucna je dozajista nebezpečím, protože jsou plni sil. „Uzbekové, Tádžikové, Kazaši a Kyrgyzové jsou rozmanitou skupinou, vzájemně si nejsou příliš podobní. Nikdy však, až na některé výjimky, neválčili,“ říká Steve Swerdlow, odborník na lidská práva ve střední Asii.
Trend teroristů ze zemí bývalé SSSR potvrzuje i útok z června minulého roku na istanbulském mezinárodním letišti Atatürk. Všichni tři útočníci, kteří zabili víc než 40 lidí, se narodili a vyrůstali v postsovětském prostoru.
Nedlouho po letištním útoku následovalo vraždění v klubu Reina, které měl na svědomí Abdulgadir Mašaripov. U všech čtyřech útočníků panovalo podezření ze spolupráce s Islámským státem, u Mašaripova se potvrdilo.
Dříve bylo složitější rozšířit islamistický extrémismus do jiných zemí. Výjimkou je snad jen útok na Bostonský maraton, který se udál téměř před pěti lety a který měli na svědomí bratři Carnajevové z oblasti Severního Kavkazu.
Vypadá to, že se vliv ISIS v prostorech bývalého Sovětského svazu bude rozšiřovat. Vždyť i sám vůdce teroristické organizace označil Islámský stát za různorodou a vícejazyčnou instituci, kam mají „všechny rasy, etnika a národnosti dveře otevřené“.
Související
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
Zabavené pytle s bankovkami, imámovo Audi. Razie proti mešitám proběhla po celém Německu
islám , Islámský stát (IS) , Terorismus , teroristický útok v Bostonu (USA 15.4.2013) , Teroristické útoky v Turecku , USA (Spojené státy americké) , Gulmurod Chalimov (velitel IS) , Abú Bakr al-Bagdádí (vůdce ISIL) , Abdulgadir Mašaripov (terorista) , Sayfull Saipov , Útok v USA: Muž najel náklaďákem do lidí v Manhattanu (31. 10. 2017)
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák