Arabové nejsou největším nebezpečím Islámského státu, tvrdí odborník na terorismus

Při nedávném útoku v New Yorku zemřelo 8 lidí a další desítka byla zraněna. Jednalo se o nejhorší teroristický čin v americké metropoli od 11. září 2001. K útoku se přihlásila extrémistická organizace Islámský stát. Avšak sám pachatel Sajfulo Sajpov byl Uzbek.

Sajpov obdivoval poslání Islámského státu, po činu projevil lítost jen nad tím, že čekal v ulicích New Yorku více lidí. Weiss se pozastavil nad proměnou tohoto devětadvacetiletého muže. „Jeden z jeho známých řekl pro Rádio Svobodná Evropa, že Sajpov začal v poslední době mít radikální názory. Charakterizoval ho jako ‚lehce agresivního‘ člověka, ale ‚nijak zvlášť věřícího‘,“ napsal.

Pokud je to pravda, pokračuje Weiss, tak máme co do činění s novým modelem člověka, který páchá zlo ve jménu Islámského státu. Jedná se o extrémistu-samouka, který čte džihádistickou literaturu, ve níž nachází zálibu. Jedná se většinou o osamělé muže, kteří trpí komplexy a potřebují si dokázat své „mužství“.

Podle Weisse není náhodou ani to, že nikoli Arab, nýbrž Uzbek byl aktérem nejhoršího útoku v New Yorku od dob Al-Káidy. Domnívá se, že v zemích bývalého Sovětského svazu se rekrutují ti největší zabijáci Islámského státu.

To mu potvrdil bývalý člen ISIS. „Ten mladík byl členem bezpečnostních složek a jeho úkolem bylo zaučovat zahraniční bojovníky z celého světa. Říkal, že se bál a zároveň obdivoval najaté Čečence, kteří měli většinou nevyřízené účty v boji o nezávislost Čečenska,“ vysvětlil.

Nešlo však jen o Čečence, ale i příslušníky států tzv. „Malé Asie“. Jako příklad Weiss uvádí Gulmuroda Chalimova, samozvaného ministra války Islámského státu. Ten dřív působil v Tadžikistánu jako člen policejních složek. Vojenským výcvikem prošel mimo jiné i v USA, přičemž se jednalo i o protiteroristické výcviky.

Chalimov se následně přidal k Islámskému státu, odkud hlásal, že se s „Boží pomocí“ pomstí Americe za to, jak učí vojáky zabíjet muslimy.

Jeho předchůdce, který je znám jako Abú Omar al-Šíšání, se ve skutečnosti jmenoval Tarchan Batirašvili a dřív působil v gruzínských speciálních jednotkách, což potvrdilo i ministerstvo obrany Gruzie.

Příklady Chalimova a Batirašviliho naznačují, kam Islámský stát soustřeďuje svoji pozornost. Mladíci inspirovaní Islámským státem z neislámských zemí jsou silou, která ukazuje podporu radikálů v postsovětském prostoru a do budoucna je dozajista nebezpečím, protože jsou plni sil. „Uzbekové, Tádžikové, Kazaši a Kyrgyzové jsou rozmanitou skupinou, vzájemně si nejsou příliš podobní. Nikdy však, až na některé výjimky, neválčili,“ říká Steve Swerdlow, odborník na lidská práva ve střední Asii.

Trend teroristů ze zemí bývalé SSSR potvrzuje i útok z června minulého roku na istanbulském mezinárodním letišti Atatürk. Všichni tři útočníci, kteří zabili víc než 40 lidí, se narodili a vyrůstali v postsovětském prostoru.

Nedlouho po letištním útoku následovalo vraždění v klubu Reina, které měl na svědomí Abdulgadir Mašaripov. U všech čtyřech útočníků panovalo podezření ze spolupráce s Islámským státem, u Mašaripova se potvrdilo.

Dříve bylo složitější rozšířit islamistický extrémismus do jiných zemí. Výjimkou je snad jen útok na Bostonský maraton, který se udál téměř před pěti lety a který měli na svědomí bratři Carnajevové z oblasti Severního Kavkazu.

Vypadá to, že se vliv ISIS v prostorech bývalého Sovětského svazu bude rozšiřovat. Vždyť i sám vůdce teroristické organizace označil Islámský stát za různorodou a vícejazyčnou instituci, kam mají „všechny rasy, etnika a národnosti dveře otevřené“.