Arabové nejsou největším nebezpečím Islámského státu, tvrdí odborník na terorismus

Washington - „Islámský stát se mění, radikálové z arabských zemí už nehrají prim v teroristických plánech,“ říká Michael Weiss, bezpečnostní odborník pracující pro CNN. Jako příklad uvedl nedávný útok na Manhattanu.

Při nedávném útoku v New Yorku zemřelo 8 lidí a další desítka byla zraněna. Jednalo se o nejhorší teroristický čin v americké metropoli od 11. září 2001. K útoku se přihlásila extrémistická organizace Islámský stát. Avšak sám pachatel Sajfulo Sajpov byl Uzbek.

Sajpov obdivoval poslání Islámského státu, po činu projevil lítost jen nad tím, že čekal v ulicích New Yorku více lidí. Weiss se pozastavil nad proměnou tohoto devětadvacetiletého muže. „Jeden z jeho známých řekl pro Rádio Svobodná Evropa, že Sajpov začal v poslední době mít radikální názory. Charakterizoval ho jako ‚lehce agresivního‘ člověka, ale ‚nijak zvlášť věřícího‘,“ napsal.

Pokud je to pravda, pokračuje Weiss, tak máme co do činění s novým modelem člověka, který páchá zlo ve jménu Islámského státu. Jedná se o extrémistu-samouka, který čte džihádistickou literaturu, ve níž nachází zálibu. Jedná se většinou o osamělé muže, kteří trpí komplexy a potřebují si dokázat své „mužství“.

Podle Weisse není náhodou ani to, že nikoli Arab, nýbrž Uzbek byl aktérem nejhoršího útoku v New Yorku od dob Al-Káidy. Domnívá se, že v zemích bývalého Sovětského svazu se rekrutují ti největší zabijáci Islámského státu.

To mu potvrdil bývalý člen ISIS. „Ten mladík byl členem bezpečnostních složek a jeho úkolem bylo zaučovat zahraniční bojovníky z celého světa. Říkal, že se bál a zároveň obdivoval najaté Čečence, kteří měli většinou nevyřízené účty v boji o nezávislost Čečenska,“ vysvětlil.

Nešlo však jen o Čečence, ale i příslušníky států tzv. „Malé Asie“. Jako příklad Weiss uvádí Gulmuroda Chalimova, samozvaného ministra války Islámského státu. Ten dřív působil v Tadžikistánu jako člen policejních složek. Vojenským výcvikem prošel mimo jiné i v USA, přičemž se jednalo i o protiteroristické výcviky.

Chalimov se následně přidal k Islámskému státu, odkud hlásal, že se s „Boží pomocí“ pomstí Americe za to, jak učí vojáky zabíjet muslimy.

Jeho předchůdce, který je znám jako Abú Omar al-Šíšání, se ve skutečnosti jmenoval Tarchan Batirašvili a dřív působil v gruzínských speciálních jednotkách, což potvrdilo i ministerstvo obrany Gruzie.

Příklady Chalimova a Batirašviliho naznačují, kam Islámský stát soustřeďuje svoji pozornost. Mladíci inspirovaní Islámským státem z neislámských zemí jsou silou, která ukazuje podporu radikálů v postsovětském prostoru a do budoucna je dozajista nebezpečím, protože jsou plni sil. „Uzbekové, Tádžikové, Kazaši a Kyrgyzové jsou rozmanitou skupinou, vzájemně si nejsou příliš podobní. Nikdy však, až na některé výjimky, neválčili,“ říká Steve Swerdlow, odborník na lidská práva ve střední Asii.

Trend teroristů ze zemí bývalé SSSR potvrzuje i útok z června minulého roku na istanbulském mezinárodním letišti Atatürk. Všichni tři útočníci, kteří zabili víc než 40 lidí, se narodili a vyrůstali v postsovětském prostoru.

Nedlouho po letištním útoku následovalo vraždění v klubu Reina, které měl na svědomí Abdulgadir Mašaripov. U všech čtyřech útočníků panovalo podezření ze spolupráce s Islámským státem, u Mašaripova se potvrdilo.

Dříve bylo složitější rozšířit islamistický extrémismus do jiných zemí. Výjimkou je snad jen útok na Bostonský maraton, který se udál téměř před pěti lety a který měli na svědomí bratři Carnajevové z oblasti Severního Kavkazu.

Vypadá to, že se vliv ISIS v prostorech bývalého Sovětského svazu bude rozšiřovat. Vždyť i sám vůdce teroristické organizace označil Islámský stát za různorodou a vícejazyčnou instituci, kam mají „všechny rasy, etnika a národnosti dveře otevřené“.

Související

Více souvisejících

islám Islámský stát (IS) Terorismus teroristický útok v Bostonu (USA 15.4.2013) Teroristické útoky v Turecku USA (Spojené státy americké) Gulmurod Chalimov (velitel IS) Abú Bakr al-Bagdádí (vůdce ISIL) Abdulgadir Mašaripov (terorista) Sayfull Saipov Útok v USA: Muž najel náklaďákem do lidí v Manhattanu (31. 10. 2017)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

před 2 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

před 6 hodinami

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

před 6 hodinami

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

před 7 hodinami

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

před 8 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

před 10 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

před 10 hodinami

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

před 11 hodinami

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

před 12 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

před 13 hodinami

včera

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

včera

Donald Trump

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

včera

Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přinesl nové zprávy o vyjednávání s Ruskou federací, které by mohlo vést k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Rozhovory, které byly zahájeny v Abú Zabí, se podle něj vyvíjejí slibným směrem a obě strany se shodují na konání dalšího důležitého kola příští týden v Ženevě. Z předloženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dořešit již jen poslední tři body, přičemž Sybiha doufá v konstruktivní debatu o konkrétních krocích namísto prázdného řečnění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy