Ankara - Turecko dnes na pozice milic YPG v severosyrské oblasti Afrín podniklo další nálety. Prezident Recep Tayyip Erdogan už mluví o začátku pozemní operace. V uplynulých dnech několikrát syrské Kurdy varoval, že proti nim spolu se syrskými povstalci spřízněnými s Ankarou vojensky zasáhne. Už se objevily výzvy, aby se do nové krize vložily Spojené státy.
Současná ofenziva začala v pátek, kdy Turecko ze svého území zahájilo ostřelování Afrínu. V ostřelování armáda pokračovala dnes ráno a následně oznámila, že zasáhla pozice kurdské Strany demokratické unie (PYD), její ozbrojené složky YPG a Strany kurdských pracujících (PKK). "Turecká armáda dnes de facto zahájila pozemní operaci," prohlásil Erdogan. Operaci zdůvodňuje mimo jiné snahou zabezpečit turecké hranice.
YPG se podílely na boji proti islámským radikálům. Turecko ale jak milice, tak PYD považuje za odnož PKK, kterou Ankara označuje za teroristickou organizaci. Erdogan tento týden varoval, že Turecko "vyčistí" oblasti u své hranice od teroristů, a kromě operace proti Afrínu pohrozil také útokem na Manbidž. Tento názor dnes zopakoval, aniž o této operaci uvedl bližší podrobnosti.
Arabsko-kurdská koalice SDF podporovaná Spojenými státy ale v reakci na turecké manévry uvedla, že operace může "vdechnout nový život Islámskému státu", který už v Sýrii přišel o drtivou většinu území. Kurdové podle ní nebudou mít jinou možnost, než se tureckým útokům bránit.
Podle mluvčího milic YPG v oblasti zasáhly turecké letouny město Afrín a několik dalších vesnic. Nálety zranily několik lidí, jejich přesný počet ale nezveřejnil, uvedl Reuters. Místní obyvatelé se nyní opevnili ve svých domovech nebo se schovali do úkrytů. Ke střetům mezi tureckými jednotkami a kurdskými bojovníky prý teď nedochází, objevily se pouze menší potyčky v okrajových částech regionu.
Turecko operaci brání s tím, že letectvo zasáhlo 95 procent cílů a terčem útoků byly jen teroristé. Jak uvedl šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu, Ankara o vývoji v Afrínu informovala veškeré hráče zapojené do dění v Sýrii. Syrské vládě pak zaslala písemné prohlášení. Turecko podle ministra očekává, že jeho spojenci nebudou podporovat teroristické organizace.
V reakci na dění v Afrínu vyzvala ve společném prohlášení skupina prominentních akademiků lídry Ruska, Spojených států a Íránu, aby Turecku v útocích na YPG zabránili. Tureckou ofenzivu v Afrínu akademici označili za "evidentní projev agrese v regionu, kde je mír a jehož řízení následuje demokratické principy". Spojené státy mají morální povinnost postavit se za kurdský lid, který výrazně pomohl v boji proti IS, pokračovali akademici. Prohlášení podepsal například politický aktivista a spisovatel Noam Chomsky.
V pátek turecký ministr obrany Nurettin Canikli potvrdil, že operace v Afrínu byla zahájena, ale zároveň uvedl, že pozemní síly na místo zatím nedorazily. Vojenská operace v oblasti není podle analytiků možná bez souhlasu Ruska, které má kladný vztah k YPG a má také v regionu mnoho vojáků. Canikli již dříve oznámil, že Ankara vojenskou operaci konzultuje s Moskvou.
Související
V Turecku Hamás spustil tsunami izraelské nenávisti a otevřeného antisemitismu. Erdoganův politik chválil Hitlera
Turecko hodlá pokračovat v útocích na Kurdy v Sýrii
Turecká armáda , Sýrie , Recep Tayyip Erdogan , Kurdové , USA (Spojené státy americké) , Afrin (Sýrie)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 2 hodinami
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 3 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 3 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 4 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 4 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 5 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 5 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 6 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 7 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Zdroj: Matěj Bílý