Život po Islámském státu? Mosulem se rozlévá pach smrti. Mrtvoly bojovníků IS hnijí, kolem nich si hrají děti

„Nechci, aby moje děti musely každý den šlapat po mrtvých tělech na ulici," cituje agentura Reuters Abdelrazaqa Abdullaha, který se svou ženou a třemi dětmi žije ve čtvrti, kde se v červenci střetli poslední stoupenci IS s bojovníky koaličních sil. „Můžeme žít bez elektřiny, ale potřebujeme, aby vláda odstranila mrtvoly - šíří nemoci a připomínají nám hrůzy, které jsme právě prožili."

Novináři agentury Reuters se vydali přímo do Mosulu, aby zjistili, jak se v městě, které bylo osvobozeno od IS, žije. „Pach smrti se rozlévá z rozeklaných rohů v dystopické zničené pustině, která kdysi bývala západním Mosulem. Jsou tu rezavé vozy, které jsou stále opatřeny výbušninami,“ popisuje Reuters podmínky ve městě.

Mrtvoly ležící na přímo na ulici většinou patří extremistům, kteří se schovávali v budovách starého města, do kterého se zatím vrátilo jen asi 5000 lidí. Město mělo před válkou 200 000 obyvatel. „Místní obyvatelé a úředníci z převážně sunnitského Mosulu říkají, že z ruin je třeba ještě vytáhnout tisíce těl civilistů,“ píší novináři. „V Mosulu nejsou žádné civilní orgány," uvedl brigádní generál Mohammad Mahmúd, vedoucí civilní obrany města. Do služeb ministerstva vnitra se podle něj hlásí první zájemci, mají za úkol sbírat mrtvoly a vydávat osvědčení o úmrtích.

Do poloviny ledna bylo posbíráno 2585 těl civilistů - mnoho z nich ještě nebylo identifikováno. Jenže na bojovníky IS úřady nechtějí plýtvat zdroji. „Proč bychom měli teroristům vystrojovat řádné pohřby?" ptá se Mahmúd. Právě spory o mrtvoly by podle Reuters mohly ve městě vyvolat další nepokoje. Městská vláda musela zřídit svůj vlastní specializovaný tým, aby reagovala na žádosti obyvatel měst. Ti už nahlásili více než 9 000 nezvěstných lidí, z nichž většina byla naposledy spatřena ve starém městě. Předpokládá se, že jsou pohřbeni pod troskami.

„Nevíme, kolik dalších je pod troskami," řekl Duraid Hazim Mohammed, vedoucí městského týmu. „Pokud nám rodina nebo svědek, který viděl, kde lidé zemřeli, neřekne přesné místo, abychom přesně věděli, kolik těl je na místě, nemáme jak zjistit, jestli je tam pohřbeno jedno, pět nebo 100 těl." Místní obyvatelé říkají, že když zuřila bitva, byly vykopány hromadné hroby. Na nádvoří Um al-Tisaa ve starém městě prý bylo v mělkém hrobě pohřbeno asi 100 těl. „Sám jsem pohřbil asi 50 nebo 60 lidí, všechny ručně, když nám nad hlavou létala letadla a bombardovala město," řekl novinářům obyvatel Mosulu Mahmúd Karim.

Od té doby přišlo několik rodin, aby vykopaly těla svých příbuzných a pochovaly je do řádných hrobů. „Ale u některých nevíme, kde jsou jejich rodiny," řekl Karim. Někteří příbuzní jsou mrtví, zatímco jiní patří mezi tisíce těch, kteří se skrývají v uprchlických táborech. Městská vláda v Mosulu neurčila přesné číslo civilních obětí, ale její ředitel Abdelsattar al-Hibbu pro agenturu Reuters odhadl, že během bitvy bylo zabito 10 000 civilistů. Vychází přitom ze zpráv o pohřešovaných osobách a informací od úředníků. Toto číslo zahrnuje oběti terorismu i koaličního bombardování.

Zatím nejvíce viditelný problém v Mosulu jsou mrtvoly bojovníků IS, které zůstaly v ulicích. Obyvatelé říkají, že i ve svých domovech objevily těla zřejmě patřící džihádistům nebo jejich rodinám. Majitel domu ve starém městě, který požádal agenturu Reuters, aby nezveřejnila jeho jméno, uvedl, že požádal civilní obranu, aby odstranila dvě těla z hlavní ložnice v suterénu jeho domu. Těla už byla v rozkladu, podle oblečení šlo o ženu a dítě. „Občanská obrana odmítla, protože tvrdí, že žena a dítě patřily k Daeš," řekl s odkazem na arabskou zkratku pro Islámský stát. „Říkali, že mě potrestají, protože si myslí, že jsem podporoval Daeš."

„Úklidový“ tým zatím shromáždil 348 těl militantů, mnoho dalších ale leží po celém městě. Obyvatelé kolem nich pravidelně chodí, když si nosí vodu z dočasných čerpadel, malé děti si hrají nedaleko dvou mrtvol. Někteří bojovníci jsou rozpoznatelní díky jejich oděvu, někteří byli identifikováni sousedy, někteří ještě drží zbraně. Vládní tým se potýká s velmi omezenými finančnímu prostředky. Několik dní v lednu museli zastavit operace kvůli nedostatku rukavic, masek a pytlů na těla.

Některé rodiny se uchýlily k tomu, že samy vykopaly své mrtvé příbuzné. To je případ třeba 23letého Mustafy Nadera, který se vrátil hledat svého strýce Abdullaha Ahmeda Hussaina. „Nevěděli jsme, jestli ho tady najdeme," řekl Nader. „Myslel jsem, že mohl odejít nebo se přestěhovat do sousedního domu,“ přiznal. Se slzami v očích ale po hodině práce vykopal jeho tělo.

Jiní se stále uchýlili k drastickým opatřením. Ayad se vrátil v lednu po šesti měsících strávených v uprchlickém táboře a našel ve svém obývacím pokoji mrtvoly tří bojovníků IS. „Mouchy, smrad, nemoc. Bylo to hrozné,“ vzpomíná. Úklidový tým oznámil, že se k němu domů dostane až za několik týdnů. Ayad proto oslovil vojáky na hlídce, kteří se ujistili se, že na sobě těla nemají žádné výbušniny. Potom je Ayad zapálil. Většinu svých peněz utratil za plachtu na zakrytí otvoru, kde se původně nacházely dveře, od sestry si půjčil dalších 20 dolarů na bělidlo, kterým se pokusil odstranit stopy, aby se jeho desetičlenná rodina mohla vrátit zpět. „Pach stále není úplně pryč," dodal.