Damašek - Syrská kurdská milice podporovaná USA dnes oznámila, že zadržuje mnoho radikálních islamistů z ciziny, jejichž domovské země si je nechtějí vzít zpět. Zadržovat takto „obrovské množství" radikálů, je pro YPG dlouhodobě neudržitelné, varuje velitel milice.
O kolik extremistů jde, Kurdové nicméně neuvedli. Informovala o tom agentura AP. Více než polovina radikálů, které kurdské milice zajaly v boji proti Islámskému státu (IS), pochází z Ruska, Evropy, Číny, Japonska a řady arabsky mluvících zemí, uvedl velitel YPG Sipan Hemo.
Zatím není jasné, kdy budou postaveni před soud, jelikož je jejich domovské země odmítají přijmout. „Žádná země si je nechce vzít zpět a postavit před soud. Stále je zadržujeme v místních věznicích," řekl Hemo. "Upřímně nevíme, co se s nimi stane, " dodal.
Mnoho z místních zajatců bylo přinuceno spolupracovat s IS, když se organizace zmocnila území, kde žili. Tito lidé podle Hema zřejmě stanou před běžnými soudy a buď skončí ve vězení, nebo budou propuštěni. Šlo o normální občany, kteří museli žít s radikály z IS, zdůraznil Hemo. Jak budou soudy probíhat, nicméně zatím není jasné. Spojenými státy podporovaná koalice arabsko-kurdských milicí (SDF), jejíž páteří je YPG, není mezinárodně uznávaná a syrská vláda, která má na starosti soudnictví v zemi, nekontroluje oblasti osvobozené Kurdy.
Minulý měsíc bylo na internetu zveřejněno video, v němž si dva občané Francie, včetně ženy, jež údajně rekrutovala pro IS, stěžovali na podmínky v syrském vězení.
SDF v lednu zadržela dva Brity. Poté, co je podle biometrických údajů identifikovali představitelé USA se ukázalo, že šlo o známé extremisty, kteří patřili k teroristické buňce, jež vraždila zajatce z ciziny. Spojené království je ale podle AP nechce přijmout a soudit. Tito dva muži podle Spojených států tvoří jen zlomek ze stovek zahraničních teroristů IS, které koalice SDF zajala či zabila od loňského října.
Související
Mohou USA uspět v Sýrii? Zbývá jim prakticky jediná možnost
Kilicdaroglu zostřil rétoriku. Turecku slibuje, že ho zbaví migrantů
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák