Lékaři a zdravotní sestry ve východní Ghútě kolabují. Možnosti péče jsou téměř vyčerpané

Brusel/Praha/Damašek - Počty obětí ve východní Ghútě dramaticky rostou. Možnosti poskytování zdravotní péče v této obléhané oblasti Sýrie jsou téměř vyčerpané. Uvedla to humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Nemocnice a kliniky podporované Lékaři bez hranic přijaly za pouhých pět dnů intenzivního bombardování a ostřelování přes 2 500 raněných. Zemřelo více než 520 lidí. To vše od neděle 18. 2. do pátku 23. 2. Mrtvých a raněných bude velmi pravděpodobně ještě více, neboť počet zařízení, která jsou schopná hlásit aktuální stav, neustále klesá. Zároveň raněné a mrtvé přijímají i střediska, která Lékaři bez hranic nepodporují, a jejich daty proto organizace nedisponuje. Mezi oběťmi jsou často ženy a děti - v pátek 23. února tvořily 58 procent zraněných a 48 procent mrtvých (alespoň dle záznamů devíti zdravotnických zařízení podporovaných Lékaři bez hranic, která dokázala dodat informace).

Ve stejném období zasáhlo bombardování a ostřelování třináct zdravotnických středisek, které byly plně nebo částečně podporované Lékaři bez hranic. Zdravotníci ve východní Ghútě už před tím fungovali pod maximálním tlakem. Nyní pracují šest dní bez přestávky a nemají reálnou naději na to, že v tak extrémních podmínkách budou moci ošetřovat pacienty adekvátně. Lékaři bez hranic proto žádají okamžité zastavení bojů, aby bylo možné pomoci nemocným a zraněným.

„Jako zdravotní sestra jsem pracovala v extrémně vyhrocených konfliktech. Proto mě ničí slyšet lékaře a zdravotní sestry ve východní Ghútě jak říkají, že mají 100 zraněných pacientů a žádnou dostupnou nemocnici, protože tu poslední právě zničilo bombardování,“ říká Meinie Nicolai, výkonná ředitelka Lékařů bez hranic.

Během třetího dne útoků žádali zdravotníci, které podporují Lékaři bez hranic, zvýšený přísun zdravotnického materiálu. Nyní, po šesti dnech nepřetržitého bombardování, říkají, že i kdyby ho měli dostatek, už jim nezbývají síly. Teď už žádají jen jedno – zastavení ostřelování.

Jak intenzita konfliktu v Sýrii stoupala, Lékaři bez hranic a další organizace často žádaly jeho účastníky, aby dodržovali mezinárodní humanitární právo a pravidla války. Tyto prosby však nebyly vyslyšeny. Lékaři bez hranic i nadále žádají, aby bylo dodržováno mezinárodní humanitární právo, ale zároveň teď přidávají specifický apel: Aby lékaři mohli dělat svoji práci, syrská vláda a ozbrojené opoziční skupiny ve východní Ghútě musejí okamžitě zastavit bombardování a ostřelování. Lékaři bez hranic žádají, aby podporovatelé těchto bojujících stran použili svůj vliv a pomohli zlepšit současnou extrémní situaci.

Mnohá zdravotnická zařízení jsou poškozená nebo zničená, pacienty nelze převážet, protože silnice jsou poničené boji a řidiči se kvůli nebezpečné situaci bojí vyjíždět. Zdravotnický materiál buď zcela chybí, nebo je jeho množství omezeno. Pacientů je obrovské množství a zdravotníci jsou extrémně vyčerpaní. Nutná je proto humanitární pomoc. Lékaři bez hranic žádají následující: 

pozastavení bombardování a ostřelování, aby mohlo být reorganizováno poskytování zdravotní péče  umožnění lékařské evakuace pacientů v kritickém stavu umožnění nezávislým humanitárním organizacím přístup do oblasti, aby zde mohly poskytovat přímou pomoc poskytnutí rozsáhlé dodávky život zachraňujících léků a zdravotnického zařízení zamezení ostřelování civilních oblastí, včetně zdravotnických zařízení (před, během i po přerušení bojů)

Lékaři bez hranic žádají každý členský stát OSN, který je vojensky zapojený v Sýrii nebo podporuje některou z válčících stran, aby si uvědomil svůj podíl na aktuální zdravotnické katastrofě a bez prodlení využil svého vlivu ke zmírnění této krize.

Při posledním vyostření bojů Lékaři bez hranic poskytovali plnou podporu a pravidelné zásoby pro deset zdravotnických zařízení ve východní Ghútě. Krom toho nadále navyšovali pomoc pro kliniky a nemocnice, které původně asistenci nevyžadovaly, ale krizový stav je donutil situaci přehodnotit. Ve výsledku Lékaři bez hranic zajišťovali mimořádné dodávky pro většinu zdravotnických středisek v regionu. Zásoby ve skladech v oblasti však rychle docházely, a některý materiál nezbytný pro operace nebyl ve východní Ghútě vůbec. Pracovníci Lékařů bez hranic v podporovaných zařízeních nejsou přítomni. Lékaři bez hranic provozují pět zdravotnických zařízení a tři mobilní kliniky v severní Sýrii. Zároveň spolupracují s pěti zdravotnickými zařízeními a dalších pět desítek jich podporují na dálku. A to v oblastech, kde nemohou být týmy Lékařů bez hranic přítomny osobně. To je případ i východní Ghúty. Lékaři bez hranic nepůsobí v Sýrii v oblastech kontrolovaných takzvaným Islámským státem, protože se od jeho vedení nepodařilo získat záruky bezpečnosti. Rovněž nemohou pracovat na územích kontrolovaných syrskou vládou, jelikož stále k tomu nedostali povolení. Aby si Lékaři bez hranic zachovali naprostou nezávislost, nepřijímají pro financování svých projektů v Sýrii peníze od žádné vlády.

Související

Lékaři bez hranic, ilustrační foto

Izrael zakáže Lékařům bez hranic působit v Pásmu Gazy

Izraelská vláda oznámila, že zakáže mezinárodní zdravotnické organizaci Lékaři bez hranic (MSF) působit v Pásmu Gazy. Rozhodnutí přichází poté, co charitativní organizace odmítla předat úřadům kompletní seznam svých místních i mezinárodních zaměstnanců. Podle Izraele je tento požadavek nezbytný k prověření, zda pracovníci nemají vazby na ozbrojené skupiny Hamás nebo Islámský džihád, což však organizace důrazně popírá.
Situace v Gaze po izraelských náletech

Potravinový program v Gaze? Jatka vydávaná za humanitární pomoc

Mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières – MSF) dnes ostře odsoudila potravinový distribuční program organizovaný Izraelem a Spojenými státy v Pásmu Gazy. Podle prohlášení zveřejněného na oficiálním webu MSF nejde o pomoc, ale o „masakr maskovaný jako humanitární iniciativa“, která nutí zoufalé obyvatele Gazy riskovat život při snaze získat základní potraviny.

Více souvisejících

Lékaři bez hranic Sýrie humanitární krize OSN

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Ilustrační fotografie

Historie legendární značky Mercedes. První vůz vyjel před 125 lety

Psal se 25. březen roku 1901, když byl v německé továrně Daimler Motoren Gesellschaft vyroben první osobní automobil značky Mercedes. Pod tímto označením se automobily proslavily po celém světě a jsou oblíbené dodnes. Jaká je historie těchto vozů? A po kom byly pojmenovány?

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

ODS

Zemřel Petr Pleva, bývalý poslanec za ODS

Českou politickou scénu na přelomu března a dubna zasáhla smutná zpráva. Ve věku 66 let v úterý zemřel Petr Pleva, někdejší politik ODS a bývalý poslanec. Věcem veřejným se věnoval i na komunální úrovni v Brně. 

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor

Rakousko se rozhodlo zaujmout nekompromisní postoj vůči vojenským aktivitám Spojených států na Blízkém východě. Vídeň oficiálně oznámila, že americkým vojenským letounům zapojeným do konfliktu s Íránem zakazuje využívat svůj vzdušný prostor. Tento krok odůvodňuje zákonem o trvalé neutralitě a jasným politickým vymezením vůči administrativě prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Pam Bondi

Trump nečekaně odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou

Prezident USA Donald Trump se rozhodl odvolat Pam Bondiovou z funkce ministryně spravedlnosti, což potvrdily webu CNN zdroje blízké Bílému domu. Na její místo dočasně nastoupí Todd Blanche, dosavadní náměstek ministryně, který povede resort jako úřadující generální prokurátor. Trump toto rozhodnutí oznámil na své sociální síti Truth Social s tím, že Bondiová přechází do soukromého sektoru.

včera

Prezident Trump

Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu

Politická a ekonomická stabilita Evropy prochází v posledních týdnech zatěžkávací zkouškou, kterou vyvolala jednostranná rozhodnutí Washingtonu. Americký prezident Donald Trump koncem února oznámil začátek války s Íránem a vzkázal tamnímu lidu, aby po skončení bojů převzal vládu do svých rukou. Podobně asertivní tón nyní volí i směrem ke svým evropským spojencům, kteří se potýkají s drtivými následky tohoto konfliktu.

včera

Benzinky

USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste

Současné prudké zdražování pohonných hmot se zdaleka netýká pouze tradičně nákladnějších demokratických států, jako je například Kalifornie. Aktuální data asociace AAA, která analyzovala stanice CNN, ukazují překvapivý trend u republikánských regionů. Sedm amerických států s nejvýraznějším nárůstem cen za poslední měsíc tvoří výhradně oblasti, kde v roce 2024 zvítězil Donald Trump.

včera

včera

včera

včera

Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu

Írán reagoval na nejnovější výhrůžky, které americký prezident Donald Trump pronesl ve svém projevu k národu. Opět pohrozil útoky na íránské elektrárny a ropná zařízení. Teherán mu vzkázal, ať se připraví na odvetu, protože Američané musí zaplatit za vyvolanou agresi. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy