Lékaři a zdravotní sestry ve východní Ghútě kolabují. Možnosti péče jsou téměř vyčerpané

Brusel/Praha/Damašek - Počty obětí ve východní Ghútě dramaticky rostou. Možnosti poskytování zdravotní péče v této obléhané oblasti Sýrie jsou téměř vyčerpané. Uvedla to humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Nemocnice a kliniky podporované Lékaři bez hranic přijaly za pouhých pět dnů intenzivního bombardování a ostřelování přes 2 500 raněných. Zemřelo více než 520 lidí. To vše od neděle 18. 2. do pátku 23. 2. Mrtvých a raněných bude velmi pravděpodobně ještě více, neboť počet zařízení, která jsou schopná hlásit aktuální stav, neustále klesá. Zároveň raněné a mrtvé přijímají i střediska, která Lékaři bez hranic nepodporují, a jejich daty proto organizace nedisponuje. Mezi oběťmi jsou často ženy a děti - v pátek 23. února tvořily 58 procent zraněných a 48 procent mrtvých (alespoň dle záznamů devíti zdravotnických zařízení podporovaných Lékaři bez hranic, která dokázala dodat informace).

Ve stejném období zasáhlo bombardování a ostřelování třináct zdravotnických středisek, které byly plně nebo částečně podporované Lékaři bez hranic. Zdravotníci ve východní Ghútě už před tím fungovali pod maximálním tlakem. Nyní pracují šest dní bez přestávky a nemají reálnou naději na to, že v tak extrémních podmínkách budou moci ošetřovat pacienty adekvátně. Lékaři bez hranic proto žádají okamžité zastavení bojů, aby bylo možné pomoci nemocným a zraněným.

„Jako zdravotní sestra jsem pracovala v extrémně vyhrocených konfliktech. Proto mě ničí slyšet lékaře a zdravotní sestry ve východní Ghútě jak říkají, že mají 100 zraněných pacientů a žádnou dostupnou nemocnici, protože tu poslední právě zničilo bombardování,“ říká Meinie Nicolai, výkonná ředitelka Lékařů bez hranic.

Během třetího dne útoků žádali zdravotníci, které podporují Lékaři bez hranic, zvýšený přísun zdravotnického materiálu. Nyní, po šesti dnech nepřetržitého bombardování, říkají, že i kdyby ho měli dostatek, už jim nezbývají síly. Teď už žádají jen jedno – zastavení ostřelování.

Jak intenzita konfliktu v Sýrii stoupala, Lékaři bez hranic a další organizace často žádaly jeho účastníky, aby dodržovali mezinárodní humanitární právo a pravidla války. Tyto prosby však nebyly vyslyšeny. Lékaři bez hranic i nadále žádají, aby bylo dodržováno mezinárodní humanitární právo, ale zároveň teď přidávají specifický apel: Aby lékaři mohli dělat svoji práci, syrská vláda a ozbrojené opoziční skupiny ve východní Ghútě musejí okamžitě zastavit bombardování a ostřelování. Lékaři bez hranic žádají, aby podporovatelé těchto bojujících stran použili svůj vliv a pomohli zlepšit současnou extrémní situaci.

Mnohá zdravotnická zařízení jsou poškozená nebo zničená, pacienty nelze převážet, protože silnice jsou poničené boji a řidiči se kvůli nebezpečné situaci bojí vyjíždět. Zdravotnický materiál buď zcela chybí, nebo je jeho množství omezeno. Pacientů je obrovské množství a zdravotníci jsou extrémně vyčerpaní. Nutná je proto humanitární pomoc. Lékaři bez hranic žádají následující: 

pozastavení bombardování a ostřelování, aby mohlo být reorganizováno poskytování zdravotní péče  umožnění lékařské evakuace pacientů v kritickém stavu umožnění nezávislým humanitárním organizacím přístup do oblasti, aby zde mohly poskytovat přímou pomoc poskytnutí rozsáhlé dodávky život zachraňujících léků a zdravotnického zařízení zamezení ostřelování civilních oblastí, včetně zdravotnických zařízení (před, během i po přerušení bojů)

Lékaři bez hranic žádají každý členský stát OSN, který je vojensky zapojený v Sýrii nebo podporuje některou z válčících stran, aby si uvědomil svůj podíl na aktuální zdravotnické katastrofě a bez prodlení využil svého vlivu ke zmírnění této krize.

Při posledním vyostření bojů Lékaři bez hranic poskytovali plnou podporu a pravidelné zásoby pro deset zdravotnických zařízení ve východní Ghútě. Krom toho nadále navyšovali pomoc pro kliniky a nemocnice, které původně asistenci nevyžadovaly, ale krizový stav je donutil situaci přehodnotit. Ve výsledku Lékaři bez hranic zajišťovali mimořádné dodávky pro většinu zdravotnických středisek v regionu. Zásoby ve skladech v oblasti však rychle docházely, a některý materiál nezbytný pro operace nebyl ve východní Ghútě vůbec. Pracovníci Lékařů bez hranic v podporovaných zařízeních nejsou přítomni. Lékaři bez hranic provozují pět zdravotnických zařízení a tři mobilní kliniky v severní Sýrii. Zároveň spolupracují s pěti zdravotnickými zařízeními a dalších pět desítek jich podporují na dálku. A to v oblastech, kde nemohou být týmy Lékařů bez hranic přítomny osobně. To je případ i východní Ghúty. Lékaři bez hranic nepůsobí v Sýrii v oblastech kontrolovaných takzvaným Islámským státem, protože se od jeho vedení nepodařilo získat záruky bezpečnosti. Rovněž nemohou pracovat na územích kontrolovaných syrskou vládou, jelikož stále k tomu nedostali povolení. Aby si Lékaři bez hranic zachovali naprostou nezávislost, nepřijímají pro financování svých projektů v Sýrii peníze od žádné vlády.

Související

Lékaři bez hranic, ilustrační foto

Izrael zakáže Lékařům bez hranic působit v Pásmu Gazy

Izraelská vláda oznámila, že zakáže mezinárodní zdravotnické organizaci Lékaři bez hranic (MSF) působit v Pásmu Gazy. Rozhodnutí přichází poté, co charitativní organizace odmítla předat úřadům kompletní seznam svých místních i mezinárodních zaměstnanců. Podle Izraele je tento požadavek nezbytný k prověření, zda pracovníci nemají vazby na ozbrojené skupiny Hamás nebo Islámský džihád, což však organizace důrazně popírá.

Více souvisejících

Lékaři bez hranic Sýrie humanitární krize OSN

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy