Kombinace první světové a studené války? Boje v Sýrii jsou nejhorší konflikt 21. století?

Když americký prezident Donald Trump obhajoval úder na syrské cíle, uvedl mimo jiné, že díky hrůzám první světové války se svět rozhodl zakázat chemické zbraně. Syrský konflikt ale nepřipomíná pouze první světovou válku. Tím, že se v něm vlastně zprostředkovaně utkávají Spojené státy a Rusko, připomíná i válku studenou. A svojí rozdrobeností a pustošivou povahou zase dává vzpomenout na válku třicetiletou, jež v první polovině 17. století sžírala Evropu.

Jak již bylo naznačeno, syrský konflikt je důležitý i tím, jak se v něm angažují různé mocnosti. A nejde zdaleka jen o Rusko nebo USA. Do bojů se zapojilo i Turecko nebo Írán, čili regionální mocnosti, jež v regionu prosazují svoje zájmy. Zatímco Turci konfliktu využili k alespoň částečné pacifikaci kurdských sil na jih od svých hranic, Írán jednoznačně profituje z chaosu a nestability jež vleklá občanská válka do regionu přinesla.

Teheránský režim byl téměř od počátku konfliktu politickým spojencem Bašára Asada. Asadovy vojenské porážky v prvních fázích války ale Írán donutily zasáhnout do konfliktu i vojensky. Na jeho straně se do bojů zapojila mimo jiné i teroristická organizace Hizballáh, jež tak bojuje na straně Bašára Asada, jež je spojencem Ruska, jež v regionu oficiálně bojuje proti terorismu. Situace v Sýrii je, jak vidno, velmi zamotaná.

I když Bašár Asad konflikt nakonec vyhraje (čemuž v tuto chvíli vše nasvědčuje), jeho dlouhou válkou zdecimovaná armáda nebude schopna kontrolovat dobytou zemi sama. Dá se tak očekávat, že v Sýrii zůstanou íránské ozbrojené složky. Pozice Íránu v regionu tak velmi posílí. Tato vyhlídka konec konců k zásahu do konfliktu donutila i Izrael, jež několikrát letecky napadl íránské pozice.

Do války se zapojily i Spojené státy. Za vlády Baracka Obamy začali Američané podnikat letecké údery za účelem likvidace teroristů z ISIS. Rovněž zřídili v Sýrii své výcvikové tábory a tajné základny a dle dostupných informací investovali nemalé prostředky do výcviku opozičních vojáků a kurdských bojovníků. Ti měli za cíl jednak porazit ISIS a také odstranit Asadův režim. K přímému úderu na Asadovy síly ale Obama nikdy nesáhl, a to ani v roce 2013, kdy syrský režim pravděpodobně spáchal plynové útoky.

Své zájmy má v syrském konfliktu i Rusko. Blízký spojenec Bašára Asada se do války zapojil poté, co se konflikt na Ukrajině přestal vyvíjet podle jeho představ. Ruské zájmy v ukrajinském konfliktu nebyly plně prosazeny a Vladimiru Putinovi hrozilo, že se na domácí politické scéně stane terčem kritiky.

Ruské působení v Sýrii je (naštěstí pro Putina) o něco úspěšnější než ukrajinská kampaň. Rusům se podařilo navázat styky s tradičními spojenci USA jako je Egypt, Turecko nebo Saudská Arábie. Ruská federace se také prostřednictvím zapojení do syrské občanské války snaží prezentovat jako globální mocnost.