Jeruzalém - Izraelská armáda se připravuje na možný íránský útok vedený ze Sýrie. Íránci podle ní chystají odvetu za izraelský útok na základnu v Sýrii, kde 9. dubna zemřelo 14 lidí, mezi nimiž bylo sedm členů íránských revolučních gard. Izraelské sdělovací prostředky dnes zveřejnily mapu pěti základen, které Írán v Sýrii využívá a proti nimž by směřoval izraelský protiútok.
Armáda se obává, že by Írán mohl chtít zaútočit v době oslav Dne nezávislosti. Podle hebrejského kanceláře začnou ve středu večer a budou pokračovat do čtvrtečního večera. Server The Times of Israel napsal, že čtvrtek jako den oslav by mohl být pro Íránce lákavým termínem odvety.
"Armáda učiní vše pro to, aby zajistila klidný Den nezávislosti a aby si jej občané užili," sdělil armádní zdroj serveru Ynet news.
Izraelci se domnívají, že tentokrát chtějí útočit přímo íránské revoluční gardy, které působí v Sýrii, a ne jejich spojenci, což je libanonský Hizballáh, který bojuje stejně jako Íránci na straně syrské vlády.
Íránci mohou podle izraelského vojska zaútočit řízenými střelami nebo drony. "Izrael na jakoukoli akci vedenou ze Sýrie důrazně odpoví," sdělil zdroj izraelské armády stanici Sky News.
Napětí vzrostlo po útoku na leteckou základnu v syrském Homsu minulý týden. O život tam přišlo sedm Íránců, kteří pracovali podle Izraele na programu bezpilotních letadel, jež jsou schopné doletět do Izraele. Izraelská armáda se k útoku oficiálně nepřihlásila, ale je jí všeobecně připisován. V pondělí list The New York Times oznámil, že zdroj z izraelské armády potvrdil účast Izraele na útoku. Poradce íránského duchovního vůdce Alí Akbar Velájatí minulý týden řekl, že Izrael může očekávat důraznou odvetu.
Související
Netanjahu požádal prezidenta o milost. Izrael to potřebuje, tvrdí premiér
OSN je "zděšena drzou vraždou" Palestinců izraelskými silami
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák