Pentagon lhal a oklamal veřejnost? USA vedou tajnou válku, odhaluje vlivný deník

NÁZOR - Pentagon a Trumpova administrativa evidentně klamaly Američany ohledně rostoucího angažmá americké armády ve válce v Jemenu, nebere si servítky editorial serveru New York Times. Vlivný deník v něm konstatuje, že ačkoliv s konfliktem údajně Spojené státy neměly mít co do činění, ukazuje se, že v rámci rozšiřování tajných bojových operací se na saúdskoarabsko-jemenských hranicích od konce loňského roku nachází zhruba desítka příslušníků amerických zvláštních jednotek.

USA válčí ve 14 zemích

Uvedení "commandos" mají pomáhat s lokalizací a ničením raket a odpalovacích zařízení,  které využívají jemenští húsíští povstalci k útokům na saúdskoarabská města, konstatuje renomovaný deník. Zdůrazňuje, že jejich nasazení prokazuje lživost tvrzení Pentagonu, podle kterého americká vojenská pomoc saúdskoarabskému tažení v Jemenu nesouvisí s bojovými operacemi a omezuje se na doplňování paliva letounům, logistiku a zpravodajské informace.    

Američtí senátoři, kteří na březnovém slyšení chtěli vědět, zda jednotkám Spojených států hrozí, že se dostanou do střetu s Húsíi, slyšeli z úst generála Josepha Votela z amerického Centrálního velitelství ujištění, že Spojené státy se konfliktu neúčastní, připomíná New York Times.  

"Americká vojska bojují v nejméně 14 zemích s extremistickými skupinami, které se prohlašují za nepřátele Spojených států, nebo jsou na takové militanty napojené, často poměrně nejasně," pokračuje editorial. Dodává, že Húsíové žádnou hrozbu pro USA nepředstavují, ale jsou podporováni Íránem, tudíž nasazení amerických zvláštních jednotek zvyšuje riziko, že se Spojené státy dostanou do přímého konfliktu s touto zemí, která přitahuje stále větší hněv strany Trumpovy administrativy, Saúdské Arábie i Izraele.

Tak závažné vojenské rozhodnutí podle vlivného deníku ovšem vyžaduje veřejnou debatu, která amerického prezidenta a jeho generály přinutí ospravedlnit svou volbu a přijmout zodpovědnost za její důsledky. Systém brzd a protivah nicméně v USA po 11. září 2001 eroduje, jelikož Američané jsou stále více lhostejní k nekonečné válce proti terorismu a Kongres rezignoval na svou ústavní roli sdílet zodpovědnost s prezidentem za vyslání vojáků do boje, kritizuje New York Times.

USA původně vyslaly vojska do Jemenu k boji s tamní odnoží al-Káidy na základě opatření schválených Kongresem po 11. září, poukazuje vlivný server. Dodává, že Kongres ovšem nikdy neschválil vojenské angažmá v saúdsko-húsíské občanské válce.

Spoluvina za válečné zločiny

Donald Trump, který rozšířil pravomoci velitelů tak, aby mohli činit bojová rozhodnutí nezávisle na Bílém domu, zřídka hovoří o vojenských operacích veřejně, připomíná editorial. Podotýká, že prezident také nezformuloval celkovou strategii pro celosvětové tažení proti terorismu ve smyslu, co je jeho cílem a jak dlouho bude trvat.

"Saúdská brutální kampaň v Jemenu vytvořila jednu z nejhorších humanitárních krizí ve světě, k hranici hladomoru přiblížila nejméně osm milionům lidí, milion je podezřelý z nákazy cholerou a dva miliony přišly o své domovy," píše newyorský deník. Odkazuje na právní a lidskoprávní experty, podle nichž zabíjení tisíců civilistů a zamezování v humanitární pomoci, především ze strany Saúdské Arábie, může představovat válečné zločiny a USA by se v takovém případě ocitly v roli spolupachatele.   

Válka začala v roce 2014, když húsíští povstalci a jednotky loajální bývalému prezidentovi Alímu Abdalláhu Sálihovi ovládli metropoli San'á a většinu země, vysvětluje prestižní server. Připomíná, že v roce 2015 Saúdskou Arábií vedená koalice za podpory tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy zahájila ničivé údery zahrnující tisíce náletů proti húsíským silám s cílem podpořit prezidenta Abda Rabúa Mansúra Hádího.

Válka se v praxi nachází ve slepé uličce, ale nový nastupující saúdskoarabský vládce, korunní princ Mohammed bin Salmán, je zřejmě odhodlán dosáhnout vojenského vítězství navzdory hrůzám, které boje přinášejí, obává se renomovaný deník. Dodává, že princ je povzbuzován Trumpem, který ochotně prodává Saúdské Arábii téměř veškeré vojenské vybavení, o které si řekne.

Navíc, jak Húsíové prověřili své rakety, Saúdská Arábie je více ohrožená než na začátku své vzdušné kampaně před třemi lety, zdůrazňuje newyorský server. Konstatuje, že ukončit boje a zabíjení může zřejmě jen mírová dohoda.

"Ačkoliv princ Mohammed ani Trump zřejmě nemají velký zájem, OSN nyní plánuje předložit nový návrh na restart mírových jednání," poukazuje editorial. Deklaruje, že Kongres by měl posílit šance na jejich úspěch tím, že zastaví vojenskou pomoc Saúdské Arábii a odhlasuje zákaz nasazení amerických vojsk proti húsíským povstalcům v Jemenu.

Související

Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

Více souvisejících

Jemen USA (Spojené státy americké) Americká armáda (U.S. ARMY) Saúdská Arábie

Aktuálně se děje

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

28. června 2026 21:55

28. června 2026 21:01

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

Zdroj: David Holub

Další zprávy