Pentagon lhal a oklamal veřejnost? USA vedou tajnou válku, odhaluje vlivný deník

NÁZOR - Pentagon a Trumpova administrativa evidentně klamaly Američany ohledně rostoucího angažmá americké armády ve válce v Jemenu, nebere si servítky editorial serveru New York Times. Vlivný deník v něm konstatuje, že ačkoliv s konfliktem údajně Spojené státy neměly mít co do činění, ukazuje se, že v rámci rozšiřování tajných bojových operací se na saúdskoarabsko-jemenských hranicích od konce loňského roku nachází zhruba desítka příslušníků amerických zvláštních jednotek.

USA válčí ve 14 zemích

Uvedení "commandos" mají pomáhat s lokalizací a ničením raket a odpalovacích zařízení,  které využívají jemenští húsíští povstalci k útokům na saúdskoarabská města, konstatuje renomovaný deník. Zdůrazňuje, že jejich nasazení prokazuje lživost tvrzení Pentagonu, podle kterého americká vojenská pomoc saúdskoarabskému tažení v Jemenu nesouvisí s bojovými operacemi a omezuje se na doplňování paliva letounům, logistiku a zpravodajské informace.    

Američtí senátoři, kteří na březnovém slyšení chtěli vědět, zda jednotkám Spojených států hrozí, že se dostanou do střetu s Húsíi, slyšeli z úst generála Josepha Votela z amerického Centrálního velitelství ujištění, že Spojené státy se konfliktu neúčastní, připomíná New York Times.  

"Americká vojska bojují v nejméně 14 zemích s extremistickými skupinami, které se prohlašují za nepřátele Spojených států, nebo jsou na takové militanty napojené, často poměrně nejasně," pokračuje editorial. Dodává, že Húsíové žádnou hrozbu pro USA nepředstavují, ale jsou podporováni Íránem, tudíž nasazení amerických zvláštních jednotek zvyšuje riziko, že se Spojené státy dostanou do přímého konfliktu s touto zemí, která přitahuje stále větší hněv strany Trumpovy administrativy, Saúdské Arábie i Izraele.

Tak závažné vojenské rozhodnutí podle vlivného deníku ovšem vyžaduje veřejnou debatu, která amerického prezidenta a jeho generály přinutí ospravedlnit svou volbu a přijmout zodpovědnost za její důsledky. Systém brzd a protivah nicméně v USA po 11. září 2001 eroduje, jelikož Američané jsou stále více lhostejní k nekonečné válce proti terorismu a Kongres rezignoval na svou ústavní roli sdílet zodpovědnost s prezidentem za vyslání vojáků do boje, kritizuje New York Times.

USA původně vyslaly vojska do Jemenu k boji s tamní odnoží al-Káidy na základě opatření schválených Kongresem po 11. září, poukazuje vlivný server. Dodává, že Kongres ovšem nikdy neschválil vojenské angažmá v saúdsko-húsíské občanské válce.

Spoluvina za válečné zločiny

Donald Trump, který rozšířil pravomoci velitelů tak, aby mohli činit bojová rozhodnutí nezávisle na Bílém domu, zřídka hovoří o vojenských operacích veřejně, připomíná editorial. Podotýká, že prezident také nezformuloval celkovou strategii pro celosvětové tažení proti terorismu ve smyslu, co je jeho cílem a jak dlouho bude trvat.

"Saúdská brutální kampaň v Jemenu vytvořila jednu z nejhorších humanitárních krizí ve světě, k hranici hladomoru přiblížila nejméně osm milionům lidí, milion je podezřelý z nákazy cholerou a dva miliony přišly o své domovy," píše newyorský deník. Odkazuje na právní a lidskoprávní experty, podle nichž zabíjení tisíců civilistů a zamezování v humanitární pomoci, především ze strany Saúdské Arábie, může představovat válečné zločiny a USA by se v takovém případě ocitly v roli spolupachatele.   

Válka začala v roce 2014, když húsíští povstalci a jednotky loajální bývalému prezidentovi Alímu Abdalláhu Sálihovi ovládli metropoli San'á a většinu země, vysvětluje prestižní server. Připomíná, že v roce 2015 Saúdskou Arábií vedená koalice za podpory tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy zahájila ničivé údery zahrnující tisíce náletů proti húsíským silám s cílem podpořit prezidenta Abda Rabúa Mansúra Hádího.

Válka se v praxi nachází ve slepé uličce, ale nový nastupující saúdskoarabský vládce, korunní princ Mohammed bin Salmán, je zřejmě odhodlán dosáhnout vojenského vítězství navzdory hrůzám, které boje přinášejí, obává se renomovaný deník. Dodává, že princ je povzbuzován Trumpem, který ochotně prodává Saúdské Arábii téměř veškeré vojenské vybavení, o které si řekne.

Navíc, jak Húsíové prověřili své rakety, Saúdská Arábie je více ohrožená než na začátku své vzdušné kampaně před třemi lety, zdůrazňuje newyorský server. Konstatuje, že ukončit boje a zabíjení může zřejmě jen mírová dohoda.

"Ačkoliv princ Mohammed ani Trump zřejmě nemají velký zájem, OSN nyní plánuje předložit nový návrh na restart mírových jednání," poukazuje editorial. Deklaruje, že Kongres by měl posílit šance na jejich úspěch tím, že zastaví vojenskou pomoc Saúdské Arábii a odhlasuje zákaz nasazení amerických vojsk proti húsíským povstalcům v Jemenu.

Související

Ilustrační foto

Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab

Útoky jemenských povstalců ze skupiny Hútíů v Rudém moři vyvolávají rostoucí obavy ze zvětšování blízkovýchodního konfliktu a možného prohloubení hospodářských škod po celém světě. Povstalci svou vojenskou aktivitou přinutili řadu nákladních lodí k odklonu z klíčové úžiny Báb al-Mandab. Tento krok hrozí narušením jedné z nejvýznamnějších námořních tras, která spojuje obchodní cesty mezi Evropou a Asií.
Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

Více souvisejících

Jemen ,  USA (Spojené státy americké) ,  Americká armáda (U.S. ARMY) ,  Saúdská Arábie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Petr Pavel

Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem

Český prezident Petr Pavel uskutečnil ve středu 28. října telefonický rozhovor se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem, během něhož oba státníci koordinovali své kroky v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnosti. Ústředním bodem vzájemné debaty byla nedávná jednání, která finský prezident absolvoval společně s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem, když hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

před 2 hodinami

Flavio Bolsonaro

Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami

Brazilský krajně pravicový senátor Flávio Bolsonaro se svou rodinou přistál se soukromým letadlem na floridském letišti v Miami poté, co o víkendu neuspěl v rozhodujícím kole prezidentských voleb v domovské zemi. Po skončení hlasování se na více než čtyřiadvacet hodin ztratil z veřejného prostoru, načež argentinské migrační úřady potvrdily, že v úterý večer vstoupil pozemní cestou na území Argentiny.

před 4 hodinami

Počasí

Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil předpověď počasí, podle které nás příští týden čeká chladnější ráz počasí s občasnými srážkami. Podle meteorologů se lidé na území České republiky dočkají převážně zatažené až oblačné oblohy. Ranní hodiny mohou na některých místech provázet ojedinělé mlhy.

včera

Španělsko, ilustrační foto

Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání

Španělsko vyhlásilo třídenní státní smutek poté, co si srážka dvou vysokorychlostních vlaků v centrální části země vyžádala nejméně 68 lidských životů a desítky zraněných. K tragické nehodě došlo na železniční trati spojující Madrid se Sevillou, kde jedna ze souprav narazila do zadní části stojícího vlaku. Tato událost představuje již druhou vážnou havárii na vysokorychlostních tratích ve Španělsku během letošního roku.

včera

včera

včera

včera

včera

Srážka vlaků u Toleda

Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech

Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.

včera

včera

Ulice Tel Avivu

Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu

Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.

včera

António Guterres

OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti

Organizace spojených národů upozornila, že systematické útoky Ruské federace na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou naplňovat znaky zločinů proti lidskosti. Dokument, který zveřejnila Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu, poukazuje na jasný úmysl ruských sil odříznout civilní obyvatelstvo od základních životních potřeb. Tyto kroky podle závěrů komise představují cílenou snahu vyvolat utrpení a podlomit obranyschopnost země.

Aktualizováno včera

Srážka vlaků u Toleda

U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných

Jižně od Madridu ve středním Španělsku došlo k vážné srážce dvou vysokorychlostních vlaků, která si vyžádala desítky lidských životů a stovky zraněných. Tragická nehoda se odehrála ve středu dopoledne krátce po deváté hodině místního času mezi obcemi Mora a Urda v provincii Toledo. Na frekventované železniční trase okamžitě zasahovaly desítky záchranářů, hasičů a příslušníků bezpečnostních složek.

včera

Flavio Bolsonaro

Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států

Krajně pravicový brazilský senátor Flávio Bolsonaro uprchl ze země do Spojených států amerických poté, co v neděli prohrál v prezidentských volbách s úřadujícím levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Jeho náhlý odchod vyvolal v zemi vlnu šoku a současný brazilský prezident jej označil za ostudný čin, který jasně svědčí o tom, že dotyčný se obává spravedlnosti.

včera

Představitelé státu si na Vítkově připomněli výročí vzniku Československa.

Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání

Česká republika si dnes připomíná 108. výročí vzniku samostatné Československé republiky, přičemž v Praze i v dalších městech probíhají tradiční pietní akce, slavnostní ceremoniály a dny otevřených dveří. Oslavy státního svátku zahrnují vedle vzpomínkových aktů také jmenování nových generálů a večerní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě.

včera

David Pražák

ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají

Poslanec David Pražák oznámil v úterý večer na svém profilu na sociální síti Facebook, že po jedenácti letech končí své členství v hnutí ANO. V dolní komoře Parlamentu České republiky hodlá nadále působit jako nezařazený poslanec. Svůj odchod z řad nejsilnější vládní strany spojil s poděkováním za dosavadní zkušenosti a zázemí, přičemž bližší důvody svého rozhodnutí ve svém veřejném vyjádření neuvedl.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje

Sčítání hlasů po pondělních parlamentních volbách v Izraeli pokračuje, přičemž průběžné výsledky přinášejí neustálý vývoj v rozvržení sil v novém Knesetu. Podle oficiálních údajů Centrální volební komise bylo sečteno již přes 57 procent odevzdaných hlasovacích lístků. Volební účast v celé zemi byla celkově vysoká a rozhodující část výsledků se nadále upíná k těsným soubojům jednotlivých politických bloků.

včera

Aktualizováno 27. října 2026 22:05

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

27. října 2026 20:36

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy