Irák volí poprvé po porážce IS parlament, ženy čelí urážkám

Na 24 milionů iráckých voličů má v sobotu možnost zvolit 329 členů jednokomorového parlamentu. O křeslo v parlamentu se uchází téměř 7000 lidí z desítek stran a koalic. Mezi kandidáty je také na dva tisíce žen, které se budou ucházet o 83 křesel. Ženy mají totiž zaručeno 25 procent míst v parlamentu, devět křesel je vyhrazeno pro irácké menšiny (z toho pět mají křesťané).

Žádná ze stran zřejmě ani letos nezíská většinu v parlamentu, takže sestavování vlády může trvat i několik měsíců. Největší šance mají šíitské strany čtyř lídrů: premiéra Abádího (66), expremiéra Núrího Málikího (67), vůdce šíitských lidových milicí Hádího Ámirího (63) a vlivného šíitského duchovního Muktady Sadra.

Podle dubnového průzkumu by kolem 24 procent mohla získat aliance současného premiéra nazvaná Irácké vítězství, kterou Abádí založil loni v prosinci po vítězství irácké armády a šíitských milic nad teroristy z IS. Ti ovládali před čtyřmi lety asi třetinu iráckého území, nyní ale ještě ohrožují region u hranic se Sýrii. Radikálové z IS totiž ovládají ještě menší oblast na severovýchodě Sýrie.

Abádího do úřadu premiéra by si podle dubnového průzkumu přálo asi 60 procent ze 37 milionů Iráčanů. Podporu má i v sunnitských oblastech, kde lidé oceňují, že armáda oblasti osvobodila od IS. Přes dva miliony Iráčanů ale vyhnala válka s IS ze svých domovů, které byly při bojích mnohde zcela zničeny.

Iráčanky kandidující v nadcházejících parlamentních volbách se nenechají navzdory očerňovací kampani odradit. O křesla v parlamentu jich usiluje téměř 2600; zákon jim zajišťuje čtvrtinu ze 328 mandátů. Některé jsou ale toho názoru, že i to je málo, neboť ženy se na úspěchu společnosti podílejí z 50 procent a srovnatelné zastoupení by měly mít mezi zákonodárci, uvedla agentura AP.

Patnáct let po svržení diktátora Saddáma Husajna panuje mezi Iráčankami dojem, že společnosti dominují muži a že práva žen se rozmělňují. Volby, které budou 12. května, budou čtvrté od Saddámova pádu a první od porážky extremistického hnutí Islámský stát (IS).

Fátin Rašíd Hamídová kandiduje za stranu Bagdádský svaz, v níž převažují sunnité. Kdyby zákon negarantoval 25procentní kvótu, bylo by v parlamentu žen méně, říká. "Nejdůležitějším tématem pro ženy v Iráku je bránit se odsouvání na okraj. Naše společnost umožňuje mužům řídit všechna odvětví a obory," řekla Hamídová, která přednáší na univerzitě biologii a je matkou dvou dětí.

Ženy tvoří v 37milionovém Iráku 57 procent populace, jak vyplývá z údajů Rozvojového programu OSN. Přes veškeré vládní snahy se od roku 2003 postavení Iráčanek nepřestává zhoršovat. Podle OSN vede každou desátou domácnost vdova.

V 50. letech byl Irák liberální společností. Jako první arabská země svěřil ženě ministerský úřad a přijal moderní zákony na ochranu žen a rodiny. Za vlády Saddáma Husajna se postavení žen začalo zhoršovat a po roce 2003 se dál zkomplikovalo nástupem náboženských institucí a extremismu.