Erdogan se prohlásil za vítěze voleb, opozice trvá na druhém kole

Erdogan má po sečtení více než 98 procent hlasů přes 52 procent, což mu podle vládních činitelů stačí k vítězství v prvním kole. Erdogan, pro něhož vítězství zároveň znamená posílení pravomocí díky změnám ústavy, zároveň vyzval své oponenty, aby nezpochybňovali výsledky.

Podle mluvčího opozice je prohlášení o Erdoganově vítězství předčasné a průběžné výsledky naopak ukazují, že bude muset rozhodnout druhé kolo. Hlavní opoziční kandidát Muharrem Ince získal necelých 31 procent.

V souběžných parlamentních volbách zvítězila vládnoucí Erdoganova islámská Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), která po sečtení více než 97 procent hlasů obdržela více než 42 procent. Podle agentury AP tento výsledek znamená zisk 293 křesel z 600 a tím i ztrátu dosavadní parlamentní většiny. Její potenciální koaliční partner, nacionalistická Strana národní akce (MHP), však získala přes 11 procent hlasů a 49 křesel. Hlavní opoziční formace, liberální Lidová republikánská strana (CHP), jejímž prezidentským kandidátem byl Ince, získala hlasy více než 22 procent voličů. Prokurdská strana HDP těsně překonala desetiprocentní práh nutný pro vstup do parlamentu, když získala necelých 11 procent.

"Náš lid nás pověřil vykonáváním prezidentské a vládních funkcí," pronesl podle agentury Reuters Erdogan k výsledkům voleb. Vůdce kritizovaný Západem za potlačování svobody médií v prvním povolebním projevu zároveň mimo jiné přislíbil, že jeho vláda bude pokračovat v posilování práv a svobod občanů.

K volebním urnám se dostavil nadprůměrný počet voličů, podle státních médií volilo v prezidentských i parlamentních volbách okolo 87 procent z více než 59 milionů oprávněných tureckých voličů.

Ince krátce před uzavřením volebních místností vyzval Turky, aby byli ostražití, pokud jde o možné snahy o volební podvody ze strany AKP. Volební komise by podle něho měly uchránit hlasovací urny před možnými manipulacemi.

Dnešní volby dokončily transformaci turecké politické scény, která začala referendem o přechodu na prezidentský systém v roce 2017, které Erdogan těsně vyhrál. Moc bude po volbách výrazněji soustředěna v rukou prezidenta, který bude po zrušení funkce premiéra moci sestavit vládu, vydávat dekrety a stanovovat rozpočet. Kritici upozorňují, že nový systém ohrožuje právní stát v Turecku, staronový prezident ale trvá na tom, že změny jsou nezbytné pro bezpečnost a stabilitu země.

Z volebních místností bylo hlášeno několik incidentů včetně zadržení skupiny cizinců. Podle turecké státní agentury Anadolu šlo o desítku lidí, převážně Francouzů, Němců a Italů, kteří se snažili ovlivnit průběh voleb a vydávali se za zahraniční pozorovatelé. Francouzští komunisté si však podle agentury AFP stěžovali, že mezi zadrženými je trojice jejich členů, kteří byli akreditováni jako pozorovatelé ve městě Ağrı na východě Turecka.