Sýrie sestřelila ruský letoun. Kdo udělal chybu? Moskva žádá odplatu, vyjádřil se Putin

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu si v telefonátu se svým izraelským protějškem Avigdorem Liebermanem postěžoval, že bez ohledu na dohodu s Izraelem o předcházení nebezpečným incidentům bylo ruské velení o úderu izraelských stíhaček F-16 na syrské cíle informováno pouhou minutu před akcí. Veškerá vina tak podle ministra leží na Izraeli.

"Provokativní počínání Izraele hodnotíme jako nepřátelské. V důsledku nezodpovědného počínání izraelského vojska zahynulo 15 ruských vojáků. To naprosto neodpovídá duchu rusko-izraelského partnerství," řekl mluvčí ministerstva generálmajor Igor Konašenkov. "Vyhrazujeme si právo na adekvátní odvetné kroky," dodal podle agentury TASS.

Putinova reakce na incident byla smířlivější. Ruský prezident prohlásil, že pád letounu byl tragickým souběhem okolností. Naznačil, že incident nelze srovnávat se sestřelením ruského letadla tureckou armádou v roce 2015, na které Moskva reagovala částečnou blokádou vzájemných styků. "Tentokrát to vypadá na souběh tragických náhodných okolností," řekl novinářům Putin.

Rusko bude podle prezidenta na incident reagovat dalším posílením bezpečnosti ruských vojáků a ruských vojenských objektů v Sýrii. Putin se kvůli incidentu telefonicky spojil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Podle informace Tel Avivu vyjádřil šéf izraelské vlády politování nad smrtí 15 ruských vojáků. Poukázal na význam trvalé bezpečnostní koordinace mezi oběma zeměmi a slíbil, že Izrael Moskvě poskytne veškeré údaje potřebné k vyšetření všech okolností incidentu. Odpovědnost za něj nese podle Netanjahua Sýrie.

Konašenkov podle agentury RIA Novosti řekl, že Izrael předem nevaroval velení ruského uskupení v Sýrii a o své akci jej uvědomil "necelou minutu před úderem, což neumožnilo stáhnout ruský letoun do bezpečí". Il-20 byl podle něj sestřelen raketou S-200.

Ruské lodě a potápěči mezitím vyzdvihli z moře trosky sestřeleného letounu i "části těl posádky", oznámilo ruské ministerstvo. Stroj dopadl asi 27 kilometrů západně od syrského pobřeží. Do pátrání se zapojilo osm plavidel ruského námořnictva, připlout má také loď vybavená dálkově řízenými podvodními aparáty, které jsou schopny se ponořit až do hloubky 2500 metrů.

Podle ruského ministerstva se letadlo ztratilo z radarů zhruba v době útoku izraelského letectva na syrskou Latákíji. Výzvědný letoun Il-20 zmizel v pondělí kolem 23:00 moskevského času (22:00 SELČ), když se vracel na leteckou základnu Hmímím v Sýrii.

Izraelská armáda odpoledne vyjádřila lítost v souvislosti s incidentem. Zároveň ale uvedla, že vinu nese bezhlavá střelba syrské protiletadlové obrany, a doplnila, že syrské síly se ani "neobtěžovaly ujistit", že ve vzduchu nejsou ruská letadla. Izraelská armáda doplnila, že její stíhačky v Sýrii mířily na syrský cíl, jenž měl šíitskému radikálnímu hnutí Hizballáh doručit zbraně. V době, kdy byl ruský letoun sestřelen, byly ale stíhačky už v Izraeli, uvedla armáda.

Izraelské ministerstvo zahraničí uvedlo, že zástupce velvyslance v Moskvě byl předvolán na ruské ministerstvo zahraničí k podání vysvětlení.

Francouzský generál Jean-Paul Palomeros, někdejší šéf generálního štábu francouzského letectva, v rozhovoru s AFP uvedl, že nevidí důvod, proč by se technologicky vyspělé izraelské stíhačky schovávaly za ruský letoun. Neštěstí mimo jiné i proto přičetl chybě v komunikaci mezi ruskou a syrskou armádou.

Letoun Il-20, v kódu NATO zvaný Coot (Lyska), slouží k radioelektronickému průzkumu a boji; vybaven je infračerveným skenerem, optickými senzory a radiolokátorem s bočním vyzařováním. Vyvíjel se od roku 1965 na základě civilního dopravního letounu Iljušin Il-18, což umožnilo v nejkratší době a s minimálními náklady vytvořit průzkumný stroj vybavený speciálním zařízením.

Prototyp Il-20 se vznesl do vzduchu poprvé v létě 1969. Od těch dob byl několikrát modernizován, naposledy v tomto desetiletí. V Sýrii se osvědčil při koordinaci náletů ruského letectva a střel s plochou dráhou letu Kalibr.

Rusko je spojencem syrské vlády a do bojů v Sýrii se zapojilo v roce 2015. S jeho a s íránskou pomocí se syrským vládním jednotkám podařilo vybojovat zpět asi dvě třetiny území. Od roku 2011 ze Sýrie uprchlo přes pět milionů lidí a dalších více než 350.000 lidí přišlo o život.