Vojenský střet Ruska a Izraele? Situace je nebezpečná, varuje analytik

Ruské ministerstvo obrany obvinilo Izrael ze zodpovědnosti za tragický incident a tvrdí, že izraelské bojové letouny využily ruský stroj jako štít, když na ně syrské protivzdušná obrana zahájila palbu, uvádí analytik. Připomíná, že dle ruské verze poskytl Izrael varování pouze minutu před zahájením operace a nespecifikoval, že útočí na cíl v provincii Latákia, kde se nachází ruská letecká základna Hmímím.

Izraelská vláda obvinění odmítla a do Ruska vyslala delegaci s cíle vše vyjasnit, poukazuje Barmin. Dodává, že tyto snahy ovšem neuklidnily ruské ministerstvo obrany, které 24. září oznámilo, že v Sýrii rozmístí moderní protivzdušný systém S-300, což může omezit izraelské možnosti při vedení vzdušných operací v zemi a dále vyhrotit již tak nepjaté rusko-izraelské vztahy.

Problém jménem Teherán

"Když Rusko v září 2015 zahájilo svou přímou vojenskou intervenci v Sýrii, Izrael ji přivítal, protože ji považoval za cestu k zadržení Íránu," konstatuje expert. Podotýká, že Rusko a Izrael dosáhly vzájemného porozumění, kde leží nepřekročitelné hranice obou stran - Moskva si uvědomovala, že íránská přítomnost na izraelských hranicích není záhodná, jelikož by mohla židovský stát zatáhnout do syrské války, zatímco Tel Aviv chápal, že Rusko nebude činit kompromisy ohledně záchrany Asadova režimu.

Kvůli blízkým vztahům s Moskvou Izrael toleroval postup íránských jednotek ke svým hranicím, aby podpořil ruské operace v Sýrii a úspěch protiofenzivy vůči syrské ozbrojené opozici, domnívá se analytik. Vysvětluje, že Rusko zároveň poskytlo Izraeli nezanedbatelnou svobodu jednání při prosazování izraelských bezpečnostních zájmů v Sýrii, přičemž problémům s izraelskými leteckými operacemi měla zamezit horká linka zřízená na začátku ruské vojenské intervence.

Dle bývalého izraelského ministra obrany Moše Ja'alona dokonce Tel Aviv nemusel informovat Moskvu o svých operacích, protože ruská armáda dokáže izraelské letouny identifikovat a do jejich operací nezasahuje, poukazuje odborník. Konstatuje však, že od počátku letošního roku Izrael s tichým ruským souhlasem zintenzivnil své útoky na cíle Íránu a Hizballáhu v Sýrii a izraelská vláda chybně považovala ruské nezasahování do svých omezených a promyšlených operací za jejich posvěcení Moskvou.

Přestože Rusko nepodniklo žádné rázné kroky, aby Izrael zastavilo, jeho vojenské úspěchy v posledních třech letech umožnily Íránu zakořenit v Sýrii, rozdrtily izraelské naděje a vyhrotily vztahy mezi Moskvou a Tel Avivem, tvrdí Barmin. Připomíná, že Vladimir Putin i další ruští představitelé neustále dávali Izraeli jasně najevo, že íránskou přítomnost v Sýrii nepovažují za existenční hrozbu pro Izrael.

"V posledním roce se íránská přítomnost v Sýrii stává místem sváru mezi Moskvou a Tel Avivem. V únoru napětí také zesílilo poté, co syrská protivzdušná obrana sestřelila izraelský letoun nedaleko Izraelem okupovaných Golanských výšin," pokračuje analytik. Domnívá se, že tento vývoj představuje hrozbu pro nepřekročitelné ruské hranice i dosavadní politické zisky v Sýrii.

V květnu se Rusku podařilo dosáhnout dohody s Izraelem, která umožnila syrským jednotkám postup do jižních provincií Dar'á a Kunejtra poté, co USA přestaly podporovat tamní opoziční skupiny, přičemž Rusko na oplátku slíbilo, že bude držet íránské síly nejméně 100km od Golanských výšin a přislíbilo stažení Íránem vedených jednotek ze Sýrie, přiznává Barmin. Dodává, že dohoda sice poskytla krátkodobou úlevu v napjatých rusko-izraelských vztazích, ale nevedla k obnovení vzájemné důvěry.

Eskalace napětí

Diplomatická dohra incidentu ze 17. září podle Barmina ukazuje, jak křehké je partnerství obou zemí. "Ostrý tón ruského ministerstva obrany, které je obvykle opatrné, když komentuje izraelské aktivity v Sýrii, byl poměrně překvapivý. Jím vydané prohlášení bylo údajně nejprve schváleno prezidentem Putinem, který drží osobní kontrolu nad diplomacií vůči Izraeli," píše expert.

Rusko několik měsíců lavírovalo v otázce dodávek protivzdušného systému S-300 Damašku, jelikož se bálo reakce Izraele, jehož představitelé několikrát dali jasně najevo, že takový krok neschvalují, uvádí analytik. Ruské rozhodnutí dodávky realizovat proto vnímá jako dosud nejsilnější vzkaz Tel Avivu, který sice omezí izraelské operace v Sýrii jen málo, ale zároveň jde o první ruské převedení slov do praxe.

Po oznámení o dodávkách systému S-300 mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov obvinil Izrael z "promyšleného jednání", které vedlo k sestřelu ruského stroje Il-20 v Sýrii, zatímco Putin v rozhovoru s izraelským premiérem Banjaminem Netanjahuem odmítl izraelskou verzi události, připomíná Barmin. Považuje to za jasné signály, že Rusko situaci eskaluje, což bude mít zřejmě dlouhodobý dopad na rusko-izraelské vztahy.

Nové dno v rusko-izraelských vztazích bylo dle Barmina jen otázkou času, protože od září 2015, kdy Rusko zahájilo vojenskou operaci v Sýrii, tyto vztahy stále více otravoval nesouhlas ohledně tamní situace a role Íránu v ní. Ačkoliv mechanismy bránící konfliktu obou zemí budou nadále fungovat, riziko nezamýšlené konfrontace mezi Ruskem a Izraelem je nyní vyšší než kdy dříve, soudí odborník.