Turecko po Německu chce, aby vydalo novináře Cana Dündara, který v Berlíně žije v exilu. Německá vláda to podle listu Süddeutsche Zeitung a televizních a rozhlasových stanic NDR a WDR, které o případu informovaly, vnímá jako provokaci související s nynější státní návštěvou tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ve spolkové republice.
Německému ministerstvu zahraničí přišla diplomatická nóta v pondělí. Turecké velvyslanectví v ní žádá o zatčení a vydání Dündara kvůli údajné špionáži, vyzrazení státních tajemství a propagandě. Důvodem je článek deníku Cumhuriyet z roku 2015 o utajených dodávkách zbraní z Turecka do Sýrie. Dündar, který byl tehdy šéfredaktorem listu kritického vůči Erdoganovi, byl kvůli textu v roce 2016 odsouzen k pěti letům odnětí svobody. Podařilo se mu ale odejít do Německa, kde žije v exilu.
Na německé straně žádost Turecka rozhodně na pochopení nenarazila. Berlín ji podle německých médií vnímá jako provokaci a nepochopitelný krok, pokud má Erdogan skutečně zájem o normalizaci vzájemných vztahů, jak o tom hovoří. Vydání jednoho z nejznámějších tureckých novinářům z německého pohledu nepřipadá v úvahu.
Dündar rozhodně není jediným novinářem, který byl v Turecku v posledních letech kvůli své práci odsouzen. Od pokusu části armády o převrat v červenci 2016 skončilo v Turecku za mřížemi kolem 160 novinářů a činnost muselo ukončit na 150 médií.
Vztahy Ankary a Berlína výrazně zatížil také případ německo-tureckého novináře Denize Yücela, který byl rok v turecké vazbě, než se mohl vrátit do Německa. Podle Berlína byl Yücel vězněn čistě z politických důvodů, což Ankara popírá.
Podle listu Bild navíc hrozí další vážná roztržka. Erdogan totiž údajně zvažuje, že odřekne dnešní společnou tiskovou konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, pokud se jí zúčastní novinář Dündar.
Turecký server Yeni Asir mezitím informoval o tom, že Ankara chce po Berlínu vedle Dündara vydání i dalších 68 lidí. Příslušný seznam v tomto týdnu obdržela německá tajná služba.
Související
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
Aktuálně se děje
včera
První vyjádření z USA: Washington nemá důvod zpochybňovat, že byl Navalnyj zavražděn, prohlásil Rubio
včera
Motoristé navrhnou nového ministra životního prostředí. Má dělat vše co mu Turek řekne
včera
Vitozziová získala ve stíhačce první italské olympijské biatlonové zlato. Voborníková sahala po TOP 10
včera
Další medaile pro Česko ze snowboardové disciplíny byla daleko. Oba české týmy skončily ve čtvrtfinále
včera
Reakce na odhalení vraždy Navalného: Ve hře jsou nové protiruské sankce
včera
Česko zažije v březnu demonstraci na Letné, oznámil Minář
včera
Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku
včera
České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení
včera
Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla
včera
Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři
Aktualizováno včera
Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku
včera
Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou
včera
EU zatím nemůže nabídnout Ukrajině datum vstupu, shodují se někteří lídři
včera
Hokejisté Slovenska nečekaně postupují přímo do čtvrtfinále, i přes svou prohru se Švédy
včera
Rubio na MSC vyzval Evropu, aby se připojila k Trumpovu novému světovému řádu
včera
Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody
včera
Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum
včera
Počasí: Zima bude pokračovat i příští týden, hrozí mrazy i sněžení
14. února 2026 21:28
Epibatidin. Jak funguje neurotoxin, který podle evropských spojenců zabil Navalného?
14. února 2026 20:18
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
Americká armáda využila model umělé inteligence Claude společnosti Anthropic při utajované operaci ve Venezuele, jejímž cílem bylo zajetí prezidenta Nicoláse Madura. Informaci přinesl list Wall Street Journal s tím, že jde o jeden z nejvýraznějších případů nasazení komerční AI v rámci přímých vojenských akcí Pentagonu. Model byl v operaci dostupný díky partnerství Anthropicu se společností Palantir Technologies, která dlouhodobě spolupracuje s americkým ministerstvem obrany a bezpečnostními složkami.
Zdroj: Libor Novák