Turecko po Německu chce, aby vydalo novináře Cana Dündara, který v Berlíně žije v exilu. Německá vláda to podle listu Süddeutsche Zeitung a televizních a rozhlasových stanic NDR a WDR, které o případu informovaly, vnímá jako provokaci související s nynější státní návštěvou tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ve spolkové republice.
Německému ministerstvu zahraničí přišla diplomatická nóta v pondělí. Turecké velvyslanectví v ní žádá o zatčení a vydání Dündara kvůli údajné špionáži, vyzrazení státních tajemství a propagandě. Důvodem je článek deníku Cumhuriyet z roku 2015 o utajených dodávkách zbraní z Turecka do Sýrie. Dündar, který byl tehdy šéfredaktorem listu kritického vůči Erdoganovi, byl kvůli textu v roce 2016 odsouzen k pěti letům odnětí svobody. Podařilo se mu ale odejít do Německa, kde žije v exilu.
Na německé straně žádost Turecka rozhodně na pochopení nenarazila. Berlín ji podle německých médií vnímá jako provokaci a nepochopitelný krok, pokud má Erdogan skutečně zájem o normalizaci vzájemných vztahů, jak o tom hovoří. Vydání jednoho z nejznámějších tureckých novinářům z německého pohledu nepřipadá v úvahu.
Dündar rozhodně není jediným novinářem, který byl v Turecku v posledních letech kvůli své práci odsouzen. Od pokusu části armády o převrat v červenci 2016 skončilo v Turecku za mřížemi kolem 160 novinářů a činnost muselo ukončit na 150 médií.
Vztahy Ankary a Berlína výrazně zatížil také případ německo-tureckého novináře Denize Yücela, který byl rok v turecké vazbě, než se mohl vrátit do Německa. Podle Berlína byl Yücel vězněn čistě z politických důvodů, což Ankara popírá.
Podle listu Bild navíc hrozí další vážná roztržka. Erdogan totiž údajně zvažuje, že odřekne dnešní společnou tiskovou konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, pokud se jí zúčastní novinář Dündar.
Turecký server Yeni Asir mezitím informoval o tom, že Ankara chce po Berlínu vedle Dündara vydání i dalších 68 lidí. Příslušný seznam v tomto týdnu obdržela německá tajná služba.
Související
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 1 hodinou
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 6 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 11 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák