Rozhodující volby v Maďarsku jsou za dveřmi. Blíží se konec šestnáctileté éry Orbána?

Viktor Orbán vládne Maďarsku nepřetržitě od roku 2010. Během této doby vybudoval systém, který sám nazývá „neliberální demokracií“, což zahrnuje omezení nezávislých médií i demokratických práv. Tento přístup mu vynesl příznivce na evropské krajní pravici i v americkém hnutí MAGA, přičemž jeho kampaň v posledních dnech osobně podpořili zástupci administrativy Donalda Trumpa i Kremlu.

Navzdory silné mocenské pozici však Orbánova popularita klesá. Voliče unavují tři roky hospodářské stagnace, prudce rostoucí životní náklady a bohatnutí oligarchů napojených na vládní špičky. Situaci nepřidaly ani mediální zprávy o údajné koluzi maďarské vlády s Moskvou, což v kontextu probíhajících konfliktů vyvolává u části veřejnosti značné obavy.

Pětatřicetiletý Péter Magyar dokázal úspěšně využít všeobecné nespokojenosti a jeho strana Tisza si v průzkumech udržuje stabilní náskok. Analytici však upozorňují, že výsledek zůstává nejistý. Do hry vstupuje překreslená volební mapa nahrávající Fideszu, velký počet nerozhodnutých voličů a silná podpora etnických Maďarů v sousedních zemích, kteří tradičně stojí za současným premiérem.

Sázky jsou vysoké nejen pro Maďarsko s jeho 9,6 miliony obyvatel, ale pro celou Evropu. Podle odborníků z think-tanku Chatham House je Maďarsko pro Moskvu cenným partnerem uvnitř EU, který udržuje energetické vazby a zastává vůči Ukrajině nejtvrdší postoj. Pro Spojené státy pod vedením Trumpa zase slouží jako laboratoř suverénní a vlastenecké politiky.

Administrativa Donalda Trumpa vyjádřila Orbánovi otevřenou podporu prostřednictvím viceprezidenta JD Vance, který kritizoval „hanebné“ zasahování Bruselu do maďarských voleb. Kreml se k podpoře přidal vzápětí; mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že mnoho sil v Bruselu si Orbánovo vítězství nepřeje. Maďarsko je přitom stále kriticky závislé na ruské ropě a plynu.

Vztahy s Kyjevem jsou rovněž napjaté. Orbán nedávno zablokoval schválenou unijní půjčku Ukrajině, což zdůvodnil sporem o poškozený ropovod. Právě postoj k Rusku a Ukrajině tvoří jedno z hlavních témat Magyarovy kampaně. Lídr opozice slibuje, že zabrání tomu, aby se z Maďarska stal ruský loutkový stát, a chce upevnit místo země v evropských strukturách.

Péter Magyar dále slibuje tvrdý boj proti korupci, zdanění nejbohatších a reformu upadajícího zdravotnictví. Jeho hlavním cílem je odblokovat miliardy eur z unijních fondů, které Brusel kvůli stavu maďarské demokracie zmrazil. Podle Magyara jsou tyto volby poslední šancí, jak zabránit Fideszu vyvést Maďarsko z Evropské unie.

Viktor Orbán naproti tomu tvrdí, že chce Unii reformovat zevnitř, nikoliv ji opouštět. Volby interpretuje jako volbu mezi „válnou a mírem“ a obviňuje své oponenty, že chtějí zemi zatáhnout do konfliktu na Ukrajině. Opozice tato nařčení odmítá a označuje je za manipulační taktiku strachu.

Pokud by strana Tisza zvítězila, čeká ji podle analytiků nesmírně obtížný úkol. Rozbití právních a institucionálních změn, které Orbán za 16 let zavedl, bude v případě pouhé prosté většiny v 199členném parlamentu téměř nemožné. To by mohlo vést k dlouhodobé legislativní blokádě a politické nestabilitě, přestože ekonomové vidí v případném konci Orbánova režimu impuls pro hospodářský růst.