Falešný muslimský klerik „léčil“ ženy sexem. Od svých mužů si za to vysloužily smrt

Afghánec Rasool Landay sliboval afghánským ženám, že je zbaví neplodnosti tím, že se s nimi vyspí. Ženy, které tak učinily, nyní čelí hrozivému osudu. Některé z nich už byly zabity v rámci tzv. vraždy ze cti. O případu informují New York Times.

V konzervativní afghánské společnosti hlavní úlohou ženy je rodit děti. Pokud to nedokáže, je to pro ní a pro jejího manžela velká potupa. Ženy se proto snaží stát se plodnými jakýmikoliv způsoby a to otevírá prostor pro podvodníky Landayova typu.

Landay se vydával za muslimského klerika, ačkoliv nemá žádné islámské vzdělání. Ženám tvrdil, že je dokáže učinit plodnými. Oběti mu pomáhaly získávat jeho ženské společnice, jedna z nich policistka, které rozšiřovaly slova o jeho službách a které mu měly dodat důvěryhodnost.

Ženy nejprve „léčil“ náboženskými amulety a když to nepomáhalo, tak sexem. Styk si filmoval a nahrávky potom používal k vydírání žen, které mu musely, pokud nechtěly, aby se o jejich činu vědělo, platit penězi či šperky.

Jeho taktika se však jednoho dne obrátila proti němu. Místní mafián se dozvěděl o jeho činnosti a donutil jej placení výpalného. Landay musel platit okolo 2500 dolarů každý měsíc, Zprvu platil jen 700 dolarů. Později už neměl žádné peníze a tak uprchl do Turecka – před tím ale nechal na sociálních sítích zveřejnit videa.

Po několika letech se vrátil do Afghánistánu, kde se nechal najmout do lokální vojenské jednotky. Minulý měsíc však zaslechl, že po něm afghánská vláda pátrá a že náboženští učenci a úřední představitelé žádají jeho smrt a opětovně uprchl, afghánské tajné služby soudí, že k hranicím Afghánistánu s Íránem.

Vraždy ze cti

Jeho akce napáchaly v Afghánistánu velké škody. Afghánští mužové vnímají sexuální styk své manželky, sestry, dcery či sestřenice s někým, s ním není náležitě spojena (tj. v manželském svazku) jako obrovskou pohanu na jejich cti. Pro mnohé z nich jediným řešením, jak se očistit, je zabití ženy – tzv. vraždy ze cti.

Podle Sharify Azimiové, provinční ředitelky pro záležitosti žen, se v provincii Fárjáb, kde se incident stal, začaly objevovat těla mrtvých žen. Celkově devět žen se stalo obětí vražd ze cti v posledních třech měsících. Ačkoliv není zcela jasné, zda-li jsou tyto případy propojeny s Landajovým případem, afghánští prokurátoři se obávají, že zde existuje určitá spojitost a že počet vražd může ještě stoupat.

Landay nejenže vystavil v nebezpečí ženy, s nimiž spal, ale zasel semínka pochybností do afghánských komunit. Muži jsou nejistí, zda-li jejich děti jsou skutečně jejich. Podezřívavost podpořená nepotvrzenými drby snadno může vyústit v násilné činy, kterých nemusí být oběti pouze ženy, ale i děti považované za nelegitimní.

Afghánistán není jediná arabská země, kde v poslední době dochází k hrozivému vraždění žen. V Iráku byly zavražděny čtyři ženy, všechny úspěšné, moderní a prosazující otevřenost vůči islámským tradicím. Světem zvláště otřásla vražda irácké hvězdy internetu, modelky Tary Faresové, která proběhla za bílého dne v Bagdádu.

Jen dva dny před ní byla zastřelena lidskoprávní aktivistka Suad al-Ali. Neznámý muž ji zabil ve chvíli, kdy vycházela ze supermarketu a mířila ke svému autu. Irácká prokuratura se domnívá, že došlo i k vraždě Rafif al-Yasirové, plastické chiruržky přezdívané Irácká Barbie, která zemřela za záhadných okolností v irácké nemocnici, kam byla převedena kvůli údajnému předávkování drogami. Nevyjasněná je též smrt majitelky kosmetického centra v Bagdádu, Rasha Al-Hassanové, která zemřela na počátku září údajně na zástavu srdce.

Irácká policie nyní šetří, zda-li jsou vraždy nějak propojené a zda-li v Iráku neřádí sériový vrah. Média spekulují, že ženy se s vysokou pravděpodobností staly terčem radikálních náboženských skupin, které nesouhlasily s jejich způsobem života a vnímaly je jako rouhačky, protivícím se tradičním zvykům a zásadám islámu.

Související

Afghanistán, ilustrační foto Komentář

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

Více souvisejících

Afghanistán Muslimové Vražda Irák

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

Kanada

Mohou USA sebrat Britům Kanadu? Historie ukazuje, že teoreticky ano

Možnost, že by Spojené státy mohly usilovat o anexi Kanady, se může zdát jako vzdálený a přehnaný scénář. Nicméně historické precedenty a ústavní mechanismy Spojených států naznačují, že tato otázka by neměla být brána na lehkou váhu, varuje server The Conversation.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump se sejde s Putinem

Donald Trump oznámil, že se připravuje setkání mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nově zvolený americký prezident však neuvedl, kdy přesně by mohlo k této schůzce dojít. Ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě prohlásil: „Putin se chce setkat a my to organizujeme.“

před 3 hodinami

Požár v Kalifornii

10 mrtvých, astronomické škody. Požár v Los Angeles je jednou z nejhorších katastrof v historii

Lesní požáry v Kalifornii, které se během posledních dnů rozhořely v oblasti Los Angeles, způsobily dosud nepředstavitelné škody. Společnost AccuWeather výrazně navýšila svůj předběžný odhad celkových ztrát, které nyní mohou dosáhnout až 150 miliard dolarů, což je výrazný nárůst oproti původnímu odhadu ve výši 57 miliard dolarů. Podle BBC jde o jednu z nejhorších katastrof na území USA.

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Petr David Josek s vítěznou fotografií roku 2024 v soutěži Czech Press Photo. Prohlédněte si galerii

Czech Press Photo 2024 vyhrál Petr David Josek z AP. Michal Zelinka z INCORP images získal ocenění druhý rok po sobě + VIDEO

Fotograf Petr David Josek z agentury AP si odnáší hlavní cenu Czech Press Photo 2024. Jeho vítězný snímek zachycuje dramatický okamžik překážkového běhu na olympiádě, který dokonale vystihuje napětí a odhodlání sportovců. Již druhý rok po sobě zvítězil v juniorské kategorii také fotograf fotografické agentury INCORP images.

včera

Grónsko

Může Trump skutečně získat Grónsko? USA už to jednou zkusily, tentokrát mohou uspět

Myšlenka, že by Donald Trump mohl koupit Grónsko, může znít absurdně, ale technicky to není zcela nemožné. Pokud by Spojené státy skutečně usilovaly o získání kontroly nad největším ostrovem na světě, nabízí se několik možností, jak by tento proces mohl proběhnout. Nicméně každý z těchto scénářů čelí zásadním právním, politickým a etickým výzvám, uvedl server Politico.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ilustrační foto

Noční můra úřadů: Proč je evakuace Los Angeles nadlidský úkol?

Los Angeles čelí jednomu z nejničivějších požárů ve své historii. Počet evakuovaných obyvatel přesáhl 130 000, přičemž pět lidí přišlo o život. Kromě zničených domovů a spálené krajiny přináší požáry další příběh – příběh evakuace provázené chaosem, dopravními zácpami a zoufalými rozhodnutími.

včera

Ilustrační foto

Nebezpečný čínský virus už řeší i české úřady. Vydaly první doporučení

Lidský metapneumovirus (HMPV) je virové onemocnění respiračního traktu, které se obvykle projevuje příznaky podobnými běžnému nachlazení. Objeven byl v roce 2001 v Nizozemí, ale retrospektivní analýzy naznačují jeho přítomnost v lidské populaci již od roku 1958. V posledních týdnech je aktivní především v Číně, ale i český Státní zdravotní ústav zveřejnil podstatné informace o této nemoci.

včera

včera

včera

Alexander De Croo

Belgického premiéra De Crooa se pokusili otrávit

V listopadu loňského roku obdržela kancelář belgického premiéra Alexandra De Crooa dopis obsahující bílý prášek, který byl nyní identifikován jako strychnin – silný jed, který může být smrtelný. Incident vedl k hospitalizaci jednoho z premiérových poradců, který přišel s látkou do styku.

včera

Dmitrij Peskov

Trumpovy nároky na Grónsko pobouřily svět. Exministr před Trumpem couvá, Rusko zavírá oči

Plán prezidenta USA Donalda Trumpa na potenciální získání Grónska, autonomního území Dánska, vyvolal vlnu reakcí na mezinárodní scéně. Trump naznačil, že by Spojené státy mohly využít ekonomický nebo vojenský nátlak k zajištění kontroly nad touto strategickou arktickou oblastí. Jeho výroky však vyvolaly ostré odsouzení ze strany evropských lídrů i znepokojení Kremlu, který označil situaci za "dramatickou".

včera

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Konflikt na Ukrajině ukazuje, jak moc se změnila válka. Prim už nehrají tanky ani pěchota

V roce 2024 Rusko nasadilo na Ukrajině více než 8 000 dronů Šáhid-136, které vyvinul jeho dlouholetý spojenec Írán. Tento bezprecedentní rozsah využití bezpilotních letounů (UAV) zdůrazňuje měnící se povahu moderního válečnictví, kde se drony stávají klíčovým prvkem jak ofenzivních, tak defenzivních operací. Drony Šáhid-136, známé také jako „Witness“ nebo v ruštině „Geran-2“, se ukázaly být zvláště obtížní soupeři pro Ukrajinu a další země, které se staly cílem těchto útoků, včetně konfliktů s Hútíji v Jemenu. 

včera

včera

Změna počasí se blíží. Meteorologové varují před dvěma jevy

Počasí v Česku se má dnes dramaticky proměnit. Za okny zatím panuje jaro a teploty mají odpoledne vyšplhat až na 10 stupňů. Meteorologové ale varují před silným větrem a náledím. Oba jevy hrozí od čtvrtečních večerních hodin. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy