Falešný muslimský klerik „léčil“ ženy sexem. Od svých mužů si za to vysloužily smrt

Afghánec Rasool Landay sliboval afghánským ženám, že je zbaví neplodnosti tím, že se s nimi vyspí. Ženy, které tak učinily, nyní čelí hrozivému osudu. Některé z nich už byly zabity v rámci tzv. vraždy ze cti. O případu informují New York Times.

V konzervativní afghánské společnosti hlavní úlohou ženy je rodit děti. Pokud to nedokáže, je to pro ní a pro jejího manžela velká potupa. Ženy se proto snaží stát se plodnými jakýmikoliv způsoby a to otevírá prostor pro podvodníky Landayova typu.

Landay se vydával za muslimského klerika, ačkoliv nemá žádné islámské vzdělání. Ženám tvrdil, že je dokáže učinit plodnými. Oběti mu pomáhaly získávat jeho ženské společnice, jedna z nich policistka, které rozšiřovaly slova o jeho službách a které mu měly dodat důvěryhodnost.

Ženy nejprve „léčil“ náboženskými amulety a když to nepomáhalo, tak sexem. Styk si filmoval a nahrávky potom používal k vydírání žen, které mu musely, pokud nechtěly, aby se o jejich činu vědělo, platit penězi či šperky.

Jeho taktika se však jednoho dne obrátila proti němu. Místní mafián se dozvěděl o jeho činnosti a donutil jej placení výpalného. Landay musel platit okolo 2500 dolarů každý měsíc, Zprvu platil jen 700 dolarů. Později už neměl žádné peníze a tak uprchl do Turecka – před tím ale nechal na sociálních sítích zveřejnit videa.

Po několika letech se vrátil do Afghánistánu, kde se nechal najmout do lokální vojenské jednotky. Minulý měsíc však zaslechl, že po něm afghánská vláda pátrá a že náboženští učenci a úřední představitelé žádají jeho smrt a opětovně uprchl, afghánské tajné služby soudí, že k hranicím Afghánistánu s Íránem.

Vraždy ze cti

Jeho akce napáchaly v Afghánistánu velké škody. Afghánští mužové vnímají sexuální styk své manželky, sestry, dcery či sestřenice s někým, s ním není náležitě spojena (tj. v manželském svazku) jako obrovskou pohanu na jejich cti. Pro mnohé z nich jediným řešením, jak se očistit, je zabití ženy – tzv. vraždy ze cti.

Podle Sharify Azimiové, provinční ředitelky pro záležitosti žen, se v provincii Fárjáb, kde se incident stal, začaly objevovat těla mrtvých žen. Celkově devět žen se stalo obětí vražd ze cti v posledních třech měsících. Ačkoliv není zcela jasné, zda-li jsou tyto případy propojeny s Landajovým případem, afghánští prokurátoři se obávají, že zde existuje určitá spojitost a že počet vražd může ještě stoupat.

Landay nejenže vystavil v nebezpečí ženy, s nimiž spal, ale zasel semínka pochybností do afghánských komunit. Muži jsou nejistí, zda-li jejich děti jsou skutečně jejich. Podezřívavost podpořená nepotvrzenými drby snadno může vyústit v násilné činy, kterých nemusí být oběti pouze ženy, ale i děti považované za nelegitimní.

Afghánistán není jediná arabská země, kde v poslední době dochází k hrozivému vraždění žen. V Iráku byly zavražděny čtyři ženy, všechny úspěšné, moderní a prosazující otevřenost vůči islámským tradicím. Světem zvláště otřásla vražda irácké hvězdy internetu, modelky Tary Faresové, která proběhla za bílého dne v Bagdádu.

Jen dva dny před ní byla zastřelena lidskoprávní aktivistka Suad al-Ali. Neznámý muž ji zabil ve chvíli, kdy vycházela ze supermarketu a mířila ke svému autu. Irácká prokuratura se domnívá, že došlo i k vraždě Rafif al-Yasirové, plastické chiruržky přezdívané Irácká Barbie, která zemřela za záhadných okolností v irácké nemocnici, kam byla převedena kvůli údajnému předávkování drogami. Nevyjasněná je též smrt majitelky kosmetického centra v Bagdádu, Rasha Al-Hassanové, která zemřela na počátku září údajně na zástavu srdce.

Irácká policie nyní šetří, zda-li jsou vraždy nějak propojené a zda-li v Iráku neřádí sériový vrah. Média spekulují, že ženy se s vysokou pravděpodobností staly terčem radikálních náboženských skupin, které nesouhlasily s jejich způsobem života a vnímaly je jako rouhačky, protivícím se tradičním zvykům a zásadám islámu.

Související

Afghanistán, ilustrační fotografie.

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Afghanistán, ilustrační foto

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.

Více souvisejících

Afghanistán Muslimové Vražda Irák

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

V Potštátě spadla větrná elektrárna. (20.8.2026)

Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo

V Potštátě na Přerovsku v Olomouckém kraji spadla větrná elektrárna. V Česku jde podle dostupných informací o první takový případ v historii. Příčina pádu není momentálně známá a bude předmětem vyšetřování. Další zdejší větrníky budou podrobeny kontrole. 

před 3 hodinami

Miloš Zeman

Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou

Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk. 

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Volby za války nejsou realistické, zní z okolí Zelenského

Ukrajina se momentálně snaží především o to, aby válka se sousedním Ruskem skončila co možná nejdříve. Otevřela by se tak i cesta ke konání voleb, na což apeluje například bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov. Podle spolupracovníků prezidenta Zelenského je ale jeho návrh nerealistický. 

před 4 hodinami

Igor Červený (Motoristé)

Stát opět jedná se společností Sev.en, obce prý o peníze nepřijdou

Ministerstvo životního prostředí v úterý jednalo se zástupci těžební společnosti Severní energetická o poskytnutí části finanční rezervy na sanace a rekultivace pro rozvoj místních obcí zasažených těžbou. Jde o prostředky, které firma nevyužije díky tomu, že část původního dolu byla ponechána přírodě. Prostředky jsou určeny na projekty pro tento region postižený hornickou činností. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů

Americký prezident Donald Trump vyhlásil spuštění nové fáze konfliktu s Íránem. Teheránu slíbil ekonomickou válku a izolaci historicky nevídané úrovně. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil všem zemím, které by se pokusily Íránu pomoci s obcházením sankcí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

Návrat EET se komplikuje. Senátoři vrací zákon do Poslanecké sněmovny

Obnovení ekonomické evidence tržeb v Česku se ve středu zkomplikovalo. Senátoři totiž nenapodobili poslance, kteří v červenci schválili příslušný vládní návrh zákona, a vrátili předlohu dolní parlamentní komoře. Tam má nicméně koalice ANO, SPD a Motoristů pohodlnou většinu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy