V tureckém Istanbulu se dnes ke čtyřstranným jednáním o Sýrii sejdou turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová. Jednat budou o politickém procesu, který by vedl k ukončení syrské války, a o tom, jak zabránit humanitární katastrofě v syrské provincii Idlib. Ta je poslední opoziční baštou v zemi.
Elysejský palác už dříve oznámil, že francouzský prezident bude při půldenním summitu usilovat o to, aby v Idlibu nadále platil klid zbraní, a zabránilo se tak exodu uprchlíků. Merkelová hodlá jednat zejména o dodržení rusko-turecké dohody o zřízení demilitarizovaného pásma v Idlibu. Prezident Putin bude v Istanbulu podle agentury Interfax hovořit o nastolení podmínek pro návrat syrských uprchlíků a o poválečné rekonstrukci infrastruktury.
Podle rusko-turecké dohody uzavřené v září měly být z vytyčeného území do 10. října staženy těžké zbraně a do 15. října měli prostor opustit bojovníci radikálních a povstaleckých skupin. Zatím byla splněna jen první podmínka. Média minulý týden informovala, že Moskva a Ankara poskytly radikálům v Idlibu odklad.
Rusko-turecká dohoda alespoň prozatím odvrátila hrozbu ofenzivy, kterou připravovala syrská armáda. Boje v Idlibu, kde žijí asi tři miliony lidí, by podle varování OSN znamenaly humanitární katastrofu.
Související
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Boj o migraci v Německu pokračuje. Merkelová se tvrdě opřela do Merze, spor trvá dekády
Angela Merkelová , Emmanuel Macron , Erdogan Bilal , Vladimír Putin , Sýrie
Aktuálně se děje
před 38 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák