O co jde na konferenci v Istanbulu? Schůzka je průlomová pro Rusko i Turecko

Kreml neočekává průlomové rozhodnutí na čtyřstranné konferenci v Istanbulu, sdělil ruské zpravodajské agentuře TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov několik dní před dnešním setkáním. Podle Kremlu je nutné být „realistický“ a neočekávat, že summit probíhá s cílem dosáhnout určitých dohod“. Podle Kremlu se nicméně jedná o „velmi zajímavý formát“ pro „porovnávání poznámek, výměnu názorů a hledání možných oblastí spolupráce".

Ačkoliv Rusko oficiálně nečeká, že by skutečně summit vedl k vyřešení vleklé krize, představuje pro něj určitý důležitý průlom. Přítomnost dvou nejdůležitějších evropských státníků, francouzského prezidenta Emanuela Macrona a německé kancléřky Angely Merkelové, slouží pro něj jako potvrzení, že jej i evropské státy uznávají jako centrálního aktéra na Blízkém východě, bez nějž se nepohne jednání o Sýrii.

Jak upozorňuje The Wall Street Journal, Rusko se nyní stylizuje do role zprostředkovatele mezi různými soupeřící stranami v syrském konfliktu a obecněji v složitých blízkovýchodních vztazích. Rusko se např. snaží zabránit eskalaci napětí mezi Íránem a Izraelem, kteří používají Sýrii jako bojiště pro vlastní vyřizování účtů. Posílení a udržení Sýrie pod kontrolou syrského vůdce Bašára Al-Asada je podle Ruska jediným východiskem k tomu, aby Írán nevyužíval zmatku v zemi v rozšíření svých mocenských ambicí.

Nicméně, ruské trvání na udržení Asada u moci je v přímém protikladu k stanovisku většiny západních zemí, včetně Francie a Německa, kteří požadují jeho odchod. Obě země spolu s představiteli EU si stojí za tím, že pokud Asad, který je jimi považovaný za krvavého diktátora, zůstane u moci, nebudou se moci podílet na rekonstrukci zničené země. To představuje velký problém pro Rusko, který není schopno samo obnovu Sýrii financovat.

Rusko se proto snaží využívat uprchlické karty a naznačovat, že syrští uprchlíci se mohou do země vrátit jen pokud bude stabilizována a toho lze jen docílit, jen pokud bude Asad u moci. Zatím ale se tak děje bez většího úspěchu. Evropské státy jsou přesvědčeny, že návrat uprchlíků, zatímco Asad stále vládne, je porušením humanitárních práv. Nevěří tomu, že by Asad navzdory svým proklamacím o opaku je nepronásledoval a mají za to, že jeho ochota přijmout syrské uprchlíky je jen zastírací manévr v propagandistické hře.

Nicméně, všechny zúčastněné strany se shodují na tom, že je třeba co nejmírumilovněji vyřešit otázku posledního hlavního centra protirežimního odporu, syrské provincie Idlíb. Francie i Německo opakovaně varují před hrozbou humanitární katastrofy, ke které by násilné vojenské akce proti Idlíbu mohly vést.

Rusko a Turecko se už dohodly na vytvoření demilitarizované zóny v Idlíbu. Francie by ráda prodloužila trvání této dohody, aby mohla do Idlíbu poslat humanitární pomoc. Nicméně, není jasné, jak dlouho bude chtít Asad tolerovat jeden z posledních důvodů, proč nemůže vyhlásit kompletní kontrolu nad Sýrií. Dohoda není ani příliš respektována hlavní islamistickou aliancí Tahrir al-Sham, která se nehodlá žádným způsobem vzdát Asadovi.

Saúdská otázka

Na konferenci se kromě Sýrie bude řešit i Saúdská Arábie v souvislosti s vraždou saúdského novináře Džamála Chášukdžího na saúdské ambasádě. Německo i Francie volají po sankcích na prodej zbraní do Saúdské Arábie. Rusko je zdrženlivější a zatím se přidržuje oficiální saúdské verze. Jak upozorňuje ruská televizní stanice RT, Rusko připravuje do Saúdské Arábie prodej svých S-400 obranných systémů.

Co se týče Turecka, pro něj je saúdská kauza vítanou příležitostí, jak získat výsostné postavení na mocenském poli Blízkého východu. Skutečnost, že o tom s ním budou jednat i lídři dvou nejdůležitějších států EU je pro Turecko taktéž potvrzením, že je skutečnou tou blízkovýchodní mocností, jakou usiluje být. Istanbulská konference tak přináší průlom pro Turecko i Rusko v tom, že jsou ze strany Německa i Francie – a jejich prostřednictvím prakticky celé EU – jako důležitý partneři na Blízkém východě.