Radikalizace uprchlíků? Analytička varuje před novým cílem Islámského státu

NÁZOR – Islámský stát (IS) možná mizí z Iráku a Sýrie, ale jeho bojovníci mohou brzy nalézt nové bezpečné útočiště, varuje mezinárodněpolitická analytička Emily Przyborowská. Expertka z think tanku American Foreign Policy Council v komentáři pro server National Interest naznačuje, že tím útočištěm by se mohlo stát nedaleké hášimovské království, Jordánsko.

Křehký klid je u konce

Jordánská pověst stabilní země a klíčového spojence v boji s IS řadí království do popředí Spojenými státy vedené války s terorismem, vysvětluje odbornice. Upozorňuje však na rostoucí signály, že navzdory svým vazbám na Západ se země brzy může stát důležitým cílem IS poté, co bude definitivně vyhnán ze Sýrie.

V srpnu 2018 došlo ve městě al-Salt k teroristickému útoku, který zabil 4 příslušníky jordánských bezpečnostních složek a zranil 16 civilistů, připomíná Przyborowská. Dodává, že v reakci bylo zatčeno 5 Jordánců hlásajících radikální ideologii IS, přičemž pachatelé disponovali množstvím ukrytých podomácku vyrobených výbušnin, které hodlali použít při dalších útocích na civilní i bezpečnostní cíle.

„Incident rozbil křehký klid, který vládl v království v posledních letech, ale může také ukazovat, co přijde,“ píše analytička. Příčinou je podle ní aktivita extremistů v Jordánsku, která je na vzestupu od roku 2015, kdy do země dotekla krev ze syrské války a vedla k nárůstu teroristických buněk a pokusům o útoky.

Podle expertky je dobré se podívat na čísla – Jordánsko je třetím největším zdrojem zahraničních bojovníků samozvaného chalífátu, do řad IS se přidalo dle odhadů na 3 tisíce jordánských militantů, což ukazuje, že země je silně náchylná k radikalizaci.

Navíc, loňská zpráva Mezinárodního centra pro studium násilného extremismu zdůraznila, že mnoho Jordánců IS přitahuje z důvodu nezaměstnanosti a chudoby v zemi a důležitou roli v jejich náboru hrají také marginalizace, špatná správa či náboženské vzdělání, poukazuje Przyborowská. Doplňuje, že mnoho Jordánců cítí rovněž povinnost bránit ohrožené sunnitské souvěrce v Sýrii.

Jak IS nadále mizí ze Sýrie a Iráku, lze podle analytičky očekávat návrat zahraničních bojovníků do zemí jejich původu, jak v případě Jordánska učinilo již zhruba 250 z nich. „A zatímco Ammán dříve úspěšně bránil útokům, bude pro něj stále obtížnější tak činit, až Jordánci vyškolení v syrské občanské válce začnou proudit zpět,“ varuje expertka. Podotýká, že tito bojovníci vybavení zhoubnou ideologií IS, kteří prodělali bojový výcvik a mají zkušenost z války, mohou rekrutovat a mobilizovat zranitelné jedince, ať přímo či prostřednictvím rodinných konexí.

Budíček pro mezinárodní společenství

Nejvíce ohrožená jsou zřejmě syrští uprchlíci, kterých se podle únorových odhadů nachází v Jordánsku přes 627 tisíc, což se rovná 7% celkové populace v zemi, konstatuje odbornice. Poukazuje, že tito uprchlíci nyní žijí v katastrofálních podmínkách přeplněných utečeneckých táborů, kde vládne hlad, chudoba a místní zločin, což může velmi přispět k jejich radikalizaci.

Jordánská protiteroristická politika mezitím zůstává horkým tématem a vláda například prosadila zákon trestající členství v teroristických organizacích i jejich propagaci, který se vztahuje i na IS, uvádí Przyborowská. Varuje, že zaměřování se na „tvrdou bezpečnost“ komplikuje jordánským úřadům usměrňovat verbování radikálů či proaktivně vstupovat do ideologického zápasu.

Hášimovskému království se přesto dostává v tomto směru pomoc a v březnu 2018 bylo jižně od Ammánu v kooperaci se Spojenými státy otevřeno nové protiteroristické centrum, které má posílit schopnost Jordánska bojovat s domácím terorismem, připomíná analytička. Dodává, že spolu s tím USA přislíbily vojenskou pomoc v hodnotě 350 milionů dolarů rozložených do čtyř let.

„Tyto snahy jsou však stále v plenkách a zatím nepřinesly žádné hmatatelné výsledky ve zlepšení bezpečnostní situace v Ammánu,“ deklaruje Przyborowská. Za výjimečné považuje také to, že mezinárodní společenství zranitelnosti Jordánska přikládá jen malou pozornost a raději se zaměřuje na zničení zbytků syrského „chalífátu“ či bojovníky IS směřující do Evropy.

Takový přístup považuje odbornice za chybný, jelikož existují jasné důkazy, že směsice zranitelnosti Jordánska, ohroženosti tamní populace a vystavení vlivu islamismu činí ze země primárního kandidáta pro subverzi, což si IS velmi dobře uvědomuje. Srpnový útok v al-Saltu by tak měl sloužit jako budíček pro mezinárodní společenství, burcuje analytička.

Související

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) jordánsko Terorismus Sýrie

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy