Šiíté proti šiítům. V Iráku se hraje o to, jestli zemi budou kontrolovat USA či Írán

Irácká společnost je dlouhodobě rozdělena podle sektářských linií mezi šiíty a sunnity. Nyní se začíná objevovat i rozdělení mezi šiíty a šiíty. Íránem podporované šiítské milice se stávají trnem v oku těm šiítským stranám, které by rády oslabily jejich vliv. Celá záležitost má i významné geopolitické důsledky pro šachovou hru, kterou spolu vedou USA a Írán, poukazuje server The National Interest.

V současném iráckém parlamentu, velmi těžce sestaveném po květnových voleb, mají nejsilnější postavení dvě hlavní šiítské frakce. První z nich, která volby vyhrála a která drží v parlamentu 54 z 329 křesel, je soustředěna kolem populistického klerika Muktada Sadra. Hned druhou nejsilnější silou v parlamentu s 48 křesly je koalice vojenského velitele Organizace Badr, nejsilnější šiítské milice v Iráku, Hádího Ámirího, který má těsné vztahy s Íránem.

Mezi oběma šiítskými koalicemi existuje značné napětí dané jejich odlišnými představami ohledně nejvhodnějšího kandidáta na pozici ministerstva vnitra. Sadr prosazuje politické nestraníky, zatímco Ámirí prosazuje Fáliho Fajáda, bývalého velitele Lidových mobilizačních sil, Íránem podporované zastřešující organizace zahrnující asi 60 šiítských milic, včetně Organiza Badr.

Ministerstvo vnitra má kontrolu nad vojenskými silami Iráku a proto se o tuto pozici vede tak tvrdý boj. Sadr vyčítá Ámirímu, že zvolením Fajáda za ministerstva vnitra se prakticky přesune iránská armáda pod Írán. „Spojil jsem se s vámi [Ámirmi], ne s korupčníky a milicemi, "napsal Sadr v otevřeném dopise Ámirimu v listopadu. „Souhlasili jsme s tím, abychom Irák společně spravovali náležitým způsobem a novém stylu, ve kterém by byla zachována jeho svrchovanost a nezávislost."

Spor má významné geopolitické důsledky. USA se obávají rostoucího vlivu Íránu v zemi. Zvláště je znepokojují Ámirího kroky k ustanovené Íránem podporovaných šiítských milic jako na irácké regulérní armádě nezávislé síle. Tlačí proto na iráckou vládu, aby je dostala pod svou kontrolu, to se však děje jen těžko.

USA nechtějí, aby se z iráckých šiítských milicí stal druhý Hizballáh, vlivná vojenská síla zastupující Írán v řadě konfliktů, ve kterých jsou zájmy USA a Islámské republiky v příkrém rozporu. USA proto v současnosti kladou prakticky stejný důraz na požadavek kontroly  šiítských milicí jako na požadavek, aby irácký stát kontrolovat šíření balistických střel, které měl Írán předat šiítským milicím v Iráku.

Mnoho Iráčanů je však proti tomu. Zdá se jim od USA poněkud pokrytecké, že jim nevadily šiítské milice, když bojovali proti IS, zatímco teď, kdy byl IS poražen, je vykreslují jako největší nebezpečí pro stabilitu Iráku.

Mezi USA a Íránem jsou nyní za Trumpovy administrativy velmi napjaté vztahy dané rozhodnutím USA vypovědět nukleární dohodu, kterou s Íránem uzavřel Barack Obama. USA jsou zcela na straně Saúdské Arábie a Izraele, pro které je Írán smrtelným nepřítelem. Pokud by napětí mezi oběma zeměmi vedlo až k vypuknutí ozbrojeného konfliktu, Írán by mohl využít svých iráckých šiítských milicí k tvrdým úderům na klíčová zařízení USA v Iráku, čehož jsou i američtí generálové velmi dobře vědomi.  

Podle iráckých zdrojů však prakticky neexistuje možnost, že by se Lidové mobilizační síly dobrovolně přesunuly pod kontrolu iráckých vojenských sil a přestaly poslouchat své íránské velitele. Pokud by ministerstvo vnitra obsadil jejich bývalý velitel, bylo by to významným políčkem do tváře USA. Irácko-americká rivalita rozděluje nejen státy Blízkého východu, ale i samotné šiíty.

Související

Bombardér B-1B Lancer

USA letecky zaútočily v Sýrii a Iráku

V pátek večer Spojené státy zahájily letecké útoky v Iráku a Sýrii. Cílem těchto úderů jsou íránské revoluční gardy a milice podporované Teheránem. Tyto akce jsou odpovědí na nedělní útok na americkou vojenskou základnu v Jordánsku, který si vyžádal lidské životy.

Více souvisejících

Irák Írán USA (Spojené státy americké) Armáda Irák Armáda Írán

Aktuálně se děje

včera

Sebastian Kurz

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl odsouzen

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl shledán vinným z křivé výpovědi, když před parlamentním vyšetřovacím výborem minimalizoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. 

včera

včera

Kritik Kremlu Alexej Navalnyj

Navalného tým nabízí odměnu za informace, které objasní jeho "vraždu"

Spolupracovníci ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného nabízejí odměnu ve výši 20 000 eur za jakékoli informace související s jeho "vraždou" ve vězeňském táboře IK-3 za polárním kruhem. Tuto výzvu adresovali příslušníkům ruské armády, policie, zaměstnancům Federální bezpečnostní služby (FSB), Vyšetřovacího výboru (Sledkem) a prokuratuře.

včera

včera

Petr Moos

Zemřel bývalý ministr dopravy a zakladatel dopravní fakulty Petr Moos

Ve věku 78 let dnes zemřel Petr Moos, vedoucí týmu, který připravoval rozšíření Krajské nemocnice Liberec o objekt Centra urgentní medicíny. V roce 1998 byl ministrem dopravy ČR v Tošovského vládě a jiného založil Fakultu dopravní na Českém vysokém učení technickém v Praze.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putin přišel o spojence. Ztratil kontrolu nad zemí ve své alianci

Arménie pozastavila své členství ve vojenské alianci Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OZKB), kterou vede Rusko. Premiér Nikol Pašinjan to v rozhovoru odvysílaném ve čtvrtek odůvodnil tím, že aliance Arménii zklamala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy