Šiíté proti šiítům. V Iráku se hraje o to, jestli zemi budou kontrolovat USA či Írán

V současném iráckém parlamentu, velmi těžce sestaveném po květnových voleb, mají nejsilnější postavení dvě hlavní šiítské frakce. První z nich, která volby vyhrála a která drží v parlamentu 54 z 329 křesel, je soustředěna kolem populistického klerika Muktada Sadra. Hned druhou nejsilnější silou v parlamentu s 48 křesly je koalice vojenského velitele Organizace Badr, nejsilnější šiítské milice v Iráku, Hádího Ámirího, který má těsné vztahy s Íránem.

Mezi oběma šiítskými koalicemi existuje značné napětí dané jejich odlišnými představami ohledně nejvhodnějšího kandidáta na pozici ministerstva vnitra. Sadr prosazuje politické nestraníky, zatímco Ámirí prosazuje Fáliho Fajáda, bývalého velitele Lidových mobilizačních sil, Íránem podporované zastřešující organizace zahrnující asi 60 šiítských milic, včetně Organiza Badr.

Ministerstvo vnitra má kontrolu nad vojenskými silami Iráku a proto se o tuto pozici vede tak tvrdý boj. Sadr vyčítá Ámirímu, že zvolením Fajáda za ministerstva vnitra se prakticky přesune iránská armáda pod Írán. „Spojil jsem se s vámi [Ámirmi], ne s korupčníky a milicemi, "napsal Sadr v otevřeném dopise Ámirimu v listopadu. „Souhlasili jsme s tím, abychom Irák společně spravovali náležitým způsobem a novém stylu, ve kterém by byla zachována jeho svrchovanost a nezávislost."

Spor má významné geopolitické důsledky. USA se obávají rostoucího vlivu Íránu v zemi. Zvláště je znepokojují Ámirího kroky k ustanovené Íránem podporovaných šiítských milic jako na irácké regulérní armádě nezávislé síle. Tlačí proto na iráckou vládu, aby je dostala pod svou kontrolu, to se však děje jen těžko.

USA nechtějí, aby se z iráckých šiítských milicí stal druhý Hizballáh, vlivná vojenská síla zastupující Írán v řadě konfliktů, ve kterých jsou zájmy USA a Islámské republiky v příkrém rozporu. USA proto v současnosti kladou prakticky stejný důraz na požadavek kontroly  šiítských milicí jako na požadavek, aby irácký stát kontrolovat šíření balistických střel, které měl Írán předat šiítským milicím v Iráku.

Mnoho Iráčanů je však proti tomu. Zdá se jim od USA poněkud pokrytecké, že jim nevadily šiítské milice, když bojovali proti IS, zatímco teď, kdy byl IS poražen, je vykreslují jako největší nebezpečí pro stabilitu Iráku.

Mezi USA a Íránem jsou nyní za Trumpovy administrativy velmi napjaté vztahy dané rozhodnutím USA vypovědět nukleární dohodu, kterou s Íránem uzavřel Barack Obama. USA jsou zcela na straně Saúdské Arábie a Izraele, pro které je Írán smrtelným nepřítelem. Pokud by napětí mezi oběma zeměmi vedlo až k vypuknutí ozbrojeného konfliktu, Írán by mohl využít svých iráckých šiítských milicí k tvrdým úderům na klíčová zařízení USA v Iráku, čehož jsou i američtí generálové velmi dobře vědomi.  

Podle iráckých zdrojů však prakticky neexistuje možnost, že by se Lidové mobilizační síly dobrovolně přesunuly pod kontrolu iráckých vojenských sil a přestaly poslouchat své íránské velitele. Pokud by ministerstvo vnitra obsadil jejich bývalý velitel, bylo by to významným políčkem do tváře USA. Irácko-americká rivalita rozděluje nejen státy Blízkého východu, ale i samotné šiíty.