Dva exprezidenti se střetli u soudu: Mubarak svědčil v procesu s Mursím

V káhirské soudní síni se dnes objevili dva bývalí egyptští prezidenti. Husní Mubarak poprvé svědčil v opakovaném procesu s Muhammadem Mursím. Soud se týká organizace hromadného útěku z věznice v roce 2011, který si vyžádal lidské životy. Mursí v této kauze dostal v květnu 2015 trest smrti. Toto rozhodnutí ale odvolací soud v listopadu 2016 zrušil a nařídil nový proces.

Devadesátiletý Mubarak, který byl po téměř 30 letech ve funkci sesazen během povstání v roce 2011, vstoupil do soudní síně s hůlkou v ruce doprovázen svými dvěma syny. Na sobě měl tmavě modrý oblek a k tomu padnoucí kravatu, popsala agentura AP. Po fyzické i psychické stránce vypadal dobře, i když jeho řeč byla chvílemi pomalejší. Slyšení se uskutečnilo za přísných bezpečnostních opatření na jižním předměstí Káhiry.

Mubarak vypovídal asi hodinu a půl. Soudce se ho vyptával na desítky otázek souvisejících s bezpečnostní situací během povstání. Exprezident hovořil chraplavým hlasem, který postupně sílil, v určitých chvílích ale vypadal podrážděný a odpovídal, že nemá žádné informace či nezná detaily, uvedla agentura Reuters.

What's fascinating is also seeing ousted dictator Hosni Mubarak & his 2 sons Gamal & Alaa @AlaaMubarak_ arriving in court WALKING and NOT in his usual ya haram wheelchair in his pathetic bid to build up sympathy pic.twitter.com/oTpxeKXMSR

— SaadAbedine (@SaadAbedine) 26. prosince 2018

Soudce se bývalého prezidenta mimo jiné ptal na údajnou infiltraci zahraničních radikálů. Mubarak mu odpověděl, že tehdejší šéf zpravodajských služeb ho 29. ledna 2011 informoval o stovkách lidí, kteří se dostali do Egypta z palestinského Pásma Gazy a jejichž cílem bylo podpořit Muslimské bratrstvo. "Řekl mi, že jde o ozbrojené skupiny, které se dostaly ve velkém přes hranice, bylo to asi 800 lidí," prohlásil bývalý prezident. Jaká byla role těchto skupin již ale neupřesnil.

Mursí z nyní zakázaného Muslimského bratrstva byl prvním demokraticky zvoleným prezidentem po revoluci v roce 2011, která otřásla Egyptem v rámci takzvaného arabského jara. Zemi ale vedl podle zásad islamistů, což vedlo k četným protestům liberálních Egypťanů.

Po vlně protivládních demonstrací v létě 2013 svrhl Mursího vojenský puč, který vedl současný prezident Abdal Fattáh Sísí. Současný režim tvrdě zakročil proti Muslimskému bratrstvu. Teď je skupina v Egyptě řazena k teroristickým organizacím, tisíce jejích členů a stoupenců jsou ve vězení a při procesech s nimi padají vysoké tresty.

Mursí je obviněn a souzen v několika kauzách. Za spiknutí s palestinským hnutím Hamás s cílem destabilizovat Egypt dostal v červnu 2015 trest 25 let vězení, což se v Egyptě považuje za doživotí. Trest smrti mu byl vyměřen za organizaci hromadného útěku z vězení. V tomto případu byl ale nařízen opakovaný proces. Kauza se týká útěku více než 20.000 vězňů z egyptských věznic. Byl mezi nimi právě i Mursí a další členové Muslimského bratrstva a stal se během povstání proti Mubarakovi v roce 2011.

Související

Husní Mubarak

Zemřel egyptský exprezident Husní Mubarak, bylo mu 91 let

Zemřel bývalý egyptský prezident Husní Mubarak. Bylo mu 91 let a v čele země stál jako její čtvrtý prezident 30 let, do revolučního roku 2011. O jeho úmrtí dnes informovala egyptská státní televize, Mubarak se podle ní nedávno podrobil chirurgickému zákroku, který následovaly komplikace. Egyptské úřady kvůli státníkově úmrtí vyhlásily třídenní smutek.

Více souvisejících

Husní Mubarak Muhammad Mursí Egypt

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 50 minutami

Fereydoun Abbasi

Náčelník generálního štábu, šéf Revolučních gard i elitní vědci. Kdo jsou Íránci zabití při útoku Izraele?

Bezprecedentní izraelský útok na Írán v noci na pátek má nejen vojenský, ale i zásadní vědecký dopad. Podle íránské státem spojené tiskové agentury Tasním při náletech zahynulo šest předních íránských jaderných vědců. Mezi oběťmi jsou Fereydoun Abbasi, bývalý šéf Íránské organizace pro atomovou energii, a Mohammad Mehdi Tehranchi, renomovaný fyzik a rektor Islámské Azad univerzity.

před 1 hodinou

Izrael v noci zaútočil na Írán

Mimořádná zpráva Izrael zaútočil na Írán, zabil vysoké armádní představitele

V noci na pátek došlo k bezprecedentnímu vývoji v napjaté situaci na Blízkém východě. Izrael podnikl rozsáhlý vojenský útok na Írán, který podle izraelských představitelů zasáhl desítky cílů napříč celou zemí. Hlavním terčem se staly klíčové části íránského jaderného programu, dlouhodosahové raketové kapacity a elitní velení ozbrojených sil. Jde o největší izraelskou vojenskou operaci vůči Íránu v historii.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Mexická vlajka se stala symbolem protestů

Symbol protestů v USA: Proč demonstranti v Los Angeles mávají mexickou vlajkou?

Mexická vlajka — červená, bílá a zelená se znakem orla na kaktusu — se v posledních dnech stala nepřehlédnutelným symbolem protestů proti imigrační politice prezidenta Donalda Trumpa v jižní Kalifornii. Vlaje z oken aut, objevuje se v pochodech, ve vysílání i na sociálních sítích. Pro jedny znamená hrdý odpor proti deportacím, pro druhé je důkazem „migrantské invaze“.

včera

U.S. ARMY, ilustrační fotografie

Gardistům ani vojákům se do LA nechce. Trump nás zneužívá, nechceme jít proti svým lidem, říkají

Příslušníci Národní gardy Kalifornie a jednotek námořní pěchoty Spojených států nasazení do ulic Los Angeles po dnech protestů proti administrativě Donalda Trumpa se necítí ve své roli dobře. Podle advokačních skupin pro vojenské rodiny mají vojáci pocit, že jsou zneužíváni jako pěšáci v politické hře, do které se nechtějí zapojovat, a jejich mise je podle nich zbytečná.

Aktualizováno včera

Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Mimořádná zpráva Zřítilo se letadlo směřující do Londýna. Na palubě bylo přes 200 lidí, nikdo nepřežil

V západoindickém městě Ahmedabád došlo k leteckému neštěstí. Krátce po startu se zřítilo letadlo společnosti Air India směřující do Londýna. Podle informací BBC bylo na palubě 242 lidí. Letadlo se zřítilo do ubytovacího zařízení pro lékaře v hustě obydlené čtvrti Meghani Nagar jen několik desítek sekund po startu. Nehodu letadla nikdo nepřežil, vzhledem k tomu, že letoun spadl do obydlení oblasti, se navíc očekává, že počet mrtvých bude vyšší než počet cestujících. Havárie představuje první pád letounu typu Boeing 787 Dreamliner od jeho zavedení do provozu před 14 lety.

včera

Následky ruského úderu 25. května v Charkově.

K ukončení války na Ukrajině stačí čtyři kroky, tvrdí bývalý poradce Bushe

Navzdory neúspěšnému kolu jednání mezi Kyjevem a Moskvou, které se konalo 2. června v Istanbulu, zůstává podle experta Thomase Grahama možnost dosažení příměří a trvalého míru reálná. Graham, bývalý poradce prezidenta George W. Bushe a dnes člen Rady pro zahraniční vztahy (CFR), tvrdí, že ukončení války vyžaduje čtyři konkrétní kroky: důvěrná diplomacie, širší debatu o evropské bezpečnosti, aktivní zapojení USA a pokračující vojenskou podporu Ukrajině.

včera

včera

Radoslaw Sikorski

Putin se Trumpovi jen vysmívá, prohlásil Sikorski

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře zkritizoval ruské útoky na Ukrajinu a označil je za přímé vysmívání se mírovému úsilí prezidenta Donalda Trumpa. Při příjezdu na bezpečnostní jednání ministrů zahraničí v rámci formátu Weimar+ v Římě uvedl, že pokračující agrese Ruska jednoznačně ukazuje, že Vladimir Putin nemá o mír zájem.

včera

Ilustrační foto

Ve sklepě a bez vody. Zjistilo se, kam úřady odvádí zadržené imigranty

Podmínky, za kterých byly desítky imigrantů – včetně malých dětí – zadrženy během rozsáhlých razií ve městě Los Angeles, vyvolávají silnou vlnu kritiky. Podle právníků z Immigrant Defenders Law Center (ImmDef) byly rodiny držené ve sklepních prostorách administrativních budov bez přístupu k dostatečnému jídlu, pitné vodě i hygieně.

včera

včera

Macron si předsevzal nadlidský úkol: Zakázat sociální sítě je těžší, než se může zdát

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil ambiciózní plán: zakázat přístup k sociálním sítím dětem mladším 15 let. Tento krok zdůvodnil tragickými událostmi – smrtícími útoky studentů na školách ve Francii – a nutností chránit děti před škodlivým obsahem. Ale prosadit takový zákaz se ukazuje jako právní, technologická a politická výzva evropského rozsahu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy