V Izraeli zveřejnili dosud nepublikované Einsteinovy rukopisy, varuje před "německými bandity"

Hebrejská univerzita, k jejímž spoluzakladatelům patřil Einstein i Freud, získala dokumenty jako dar od nadace, která je koupila od soukromého sběratele v USA. Kurátor Einsteinova archivu při této univerzitě Roni Grosz dnes uvedl, že obsah většiny těchto dokumentů už byl archivu znám z kopií, ocenil ale, že se podařilo získat originály.

Jedním z nepublikovaných textů je dopis, který Einstein napsal v roce 1935 svému synovi Hansi Albertovi do Švýcarska. Ten tam žil se svou matkou a duševně nemocným bratrem Eduardem, který zakladatele psychoanalýzy Freuda obdivoval a zřejmě se tehdy u něj i léčil. "Jsem si téměř jistý, že ta věc s tím vídeňským doktorem je jednoduše podvod," napsal Einstein a podivil se, že "nikdo v Curychu nezabránil hochově matce, aby Freudovým postupům podlehla a finančně se ještě více zruinovala".

Big news! In honor of @AlbertEinstein ’s 140th birthday this month, @HebrewU 's Einstein Archives unveiled 110 new documents to the public. And....we baked him a cake.(Credit: Benyamin Cohen) pic.twitter.com/g27vfEBHyG

V témže dopise vyjádřil Einstein také obavy ohledně války v Evropě. "Věřím, že i v Německu už se věci začínají měnit. Doufejme, že dřív nebude v Evropě válka. Německé zbrojení je extrémně nebezpečné, ale zbytek Evropy, obzvlášť Angličané, už konečně začíná brát věci vážně," napsal Einstein v roce 1935 a posteskl si, že evropské země nebyly "už před rokem a půl důraznější". Právě v roce 1933, kdy se k moci v Německu dostal Adolf Hitler, emigroval Einstein, jehož rodiče byli Židé, do USA.

Další rukopisy obsahují zejména matematické poznámky, většinou z let 1944 až 1948. Podle izraelských médií je mezi nimi i dosud nezveřejněný dodatek Einsteina k jeho článku o unitární teorii pole, kterou vědec představil v roce 1930 pruské akademii věd.

Rukopisy zahrnují i čtyři Einsteinovy dopisy jeho dlouholeté přítelkyni a kolegyni Michele Bessové, v nichž píše o svém bádání nad kvantovou teorií světla. V jednom z nich uvedl, že i přes padesátileté bádání této teorii "stále nerozumí". Svou přítelkyni též v dopise popichuje za to, že opustila židovskou víru. "Určitě nepřijdeš do pekla, i když ses nechala pokřtít," napsal jí. Vyjádřil jí ale také obdiv za to, že se naučila jazyk svých předků - hebrejštinu, což on neudělal. "Ale radši se budu stydět, že z té řeči skoro nic neumím, než aby se ji učil," píše v dopise Einstein.

Einsteinův archiv Hebrejské univerzity, jíž vědec odkázal své písemnosti i právo na používání svých fotografií včetně proslulého snímku s vyplazeným jazykem, čítá nyní přes 80.000 položek. Zahrnuje rukopisy, korespondenci, fotografie, diplomy či medaile.

Albert Einstein, který se narodil 14. března 1879 v bavorském Ulmu a zemřel 18. dubna 1955 v americkém Princetonu, svým dílem položil základy moderní fyziky. Známý je zejména jako autor teorie relativity, Nobelovu cenu ale získal v roce 1921 za vysvětlení fotoelektrického jevu. Jako dvaatřicetiletý strávil 18 měsíců (1911-1912) i v Praze, kde získal titul profesora na německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity.