V Izraeli zveřejnili dosud nepublikované Einsteinovy rukopisy, varuje před "německými bandity"

Hebrejská univerzita v Jeruzalémě dnes zveřejnila několik dosud nepublikovaných rukopisů Alberta Einsteina, které představila týden před 140. výročím narození tohoto fyzika a nositele Nobelovy ceny. Mezi 110 dokumenty jsou dopisy přátelům i vědecké poznámky. V jednom z dopisů, který psal čtyři roky před válkou svému synovi, německý rodák Einstein mimo jiné označuje za podvod psychoanalýzu Sigmunda Freuda a vyjadřuje obavy z války v Evropě kvůli "německým banditům".

Hebrejská univerzita, k jejímž spoluzakladatelům patřil Einstein i Freud, získala dokumenty jako dar od nadace, která je koupila od soukromého sběratele v USA. Kurátor Einsteinova archivu při této univerzitě Roni Grosz dnes uvedl, že obsah většiny těchto dokumentů už byl archivu znám z kopií, ocenil ale, že se podařilo získat originály.

Jedním z nepublikovaných textů je dopis, který Einstein napsal v roce 1935 svému synovi Hansi Albertovi do Švýcarska. Ten tam žil se svou matkou a duševně nemocným bratrem Eduardem, který zakladatele psychoanalýzy Freuda obdivoval a zřejmě se tehdy u něj i léčil. "Jsem si téměř jistý, že ta věc s tím vídeňským doktorem je jednoduše podvod," napsal Einstein a podivil se, že "nikdo v Curychu nezabránil hochově matce, aby Freudovým postupům podlehla a finančně se ještě více zruinovala".

Big news! In honor of @AlbertEinstein ’s 140th birthday this month, @HebrewU 's Einstein Archives unveiled 110 new documents to the public. And....we baked him a cake.(Credit: Benyamin Cohen) pic.twitter.com/g27vfEBHyG

— Hebrew University (@HebrewU) 6. března 2019

V témže dopise vyjádřil Einstein také obavy ohledně války v Evropě. "Věřím, že i v Německu už se věci začínají měnit. Doufejme, že dřív nebude v Evropě válka. Německé zbrojení je extrémně nebezpečné, ale zbytek Evropy, obzvlášť Angličané, už konečně začíná brát věci vážně," napsal Einstein v roce 1935 a posteskl si, že evropské země nebyly "už před rokem a půl důraznější". Právě v roce 1933, kdy se k moci v Německu dostal Adolf Hitler, emigroval Einstein, jehož rodiče byli Židé, do USA.

Další rukopisy obsahují zejména matematické poznámky, většinou z let 1944 až 1948. Podle izraelských médií je mezi nimi i dosud nezveřejněný dodatek Einsteina k jeho článku o unitární teorii pole, kterou vědec představil v roce 1930 pruské akademii věd.

Rukopisy zahrnují i čtyři Einsteinovy dopisy jeho dlouholeté přítelkyni a kolegyni Michele Bessové, v nichž píše o svém bádání nad kvantovou teorií světla. V jednom z nich uvedl, že i přes padesátileté bádání této teorii "stále nerozumí". Svou přítelkyni též v dopise popichuje za to, že opustila židovskou víru. "Určitě nepřijdeš do pekla, i když ses nechala pokřtít," napsal jí. Vyjádřil jí ale také obdiv za to, že se naučila jazyk svých předků - hebrejštinu, což on neudělal. "Ale radši se budu stydět, že z té řeči skoro nic neumím, než aby se ji učil," píše v dopise Einstein.

Einsteinův archiv Hebrejské univerzity, jíž vědec odkázal své písemnosti i právo na používání svých fotografií včetně proslulého snímku s vyplazeným jazykem, čítá nyní přes 80.000 položek. Zahrnuje rukopisy, korespondenci, fotografie, diplomy či medaile.

Albert Einstein, který se narodil 14. března 1879 v bavorském Ulmu a zemřel 18. dubna 1955 v americkém Princetonu, svým dílem položil základy moderní fyziky. Známý je zejména jako autor teorie relativity, Nobelovu cenu ale získal v roce 1921 za vysvětlení fotoelektrického jevu. Jako dvaatřicetiletý strávil 18 měsíců (1911-1912) i v Praze, kde získal titul profesora na německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity.

Související

Albert Einstein, foto: Oren Jack Turner, Princeton, N.J.

Rukopis Alberta Einsteina se může v dražbě prodat za miliony eur

Jeden z přípravných rukopisů k teorii relativity Alberta Einsteina se bude dražit, oznámila agentura AFP s odvoláním na aukční síň Christie's. Ta očekává, že se vzácný dokument prodá za částku mezi dvěma až třemi miliony eur (asi 50 až 76 miliony korun).

Více souvisejících

Albert Einstein Izrael

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 35 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 5 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy