Slyšet kritiku životních podmínek v Gaze není žádným překvapením, i podle Světové banky ekonomika této palestinské enklávy, kde je 70 procent mladých lidí nezaměstnaných, zažívá "volný pád". V uplynulých dnech velké skupiny lidí vyšly do ulic, aby vyjádřily své frustrace, a někteří dokonce kritizovali islamistické hnutí Hamás, které Gaze pevnou rukou vládne, napsal zpravodajský web BBC.
Vzkazy hnutí 14. března se začaly objevovat na sociálních sítích minulý týden. Sloganem iniciativy je "Chceme žít". "Je to mírové, občanské hnutí," uvedl na facebooku jeden z organizátorů Múmin Natúr. "Nejsme političtí a nechceme měnit politické systémy. Chceme jenom svá práva... Chceme práci, chceme žít, chceme rovnocennost, důstojnost a svobodu," doplnil.
Minulý čtvrtek a v dnech, které následovaly, se stovky demonstrantů shromáždily na devíti místech ve městech v Pásmu Gazy a v uprchlických táborech. Podobnou intenzitu protestů přitom Pásmo Gazy podle BBC nezažilo od roku 2007, kdy se Hamás ujal vlády poté, co o rok dříve vyhrál parlamentní volby na palestinských územích a následně z enklávy při krvavých bojích v ulicích vytlačil ozbrojené složky spojené s konkurenčním hnutím Fatah předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse. To si podrželo vládu na okupovaném Západním břehu Jordánu.
#BREAKING: #Hamas is now killing protesters in streets of #Gaza using assault rifles! There is No difference between #Hamas & its supporters, #Iran's Islamic Regime & #Turkey's dictator #Erdogan. They all violently suppress the voices of criticism in most violent ways. pic.twitter.com/w7oq7TWU5o
— Babak Taghvaee (@BabakTaghvaee) 16. března 2019
Na současné protesty Hamás zareagoval tvrdě. Z videozáznamů zveřejněných na internetu je patrné, že příslušníci bezpečnostních složek demonstranty bili a stříleli do vzduchu. Zatčeno bylo několik desítek lidí, včetně aktivistů, novinářů a ochránců lidských práv, a jejich domy byly prohledány.
Dva zaměstnance Palestinské nezávislé komise pro lidská práva bezpečnostní složky zatkly a surově zbily.
"Silně odsuzuji kampaň zatýkání a násilí, kterou uplatňují bezpečnostní složky Hamásu vůči demonstrantům, a to včetně žen a dětí," uvedl blízkovýchodní zmocněnec OSN Nikolaj Mladenov. "Lidé z Gazy trpí již dlouho a protestovali proti zoufalé ekonomické situaci a požadovali zlepšení kvality života v Pásmu Gazy. Je jejich právem protestovat, aniž by se museli obávat odvety," doplnil.
Na jednom videu z protestů, které se objevilo na twitteru, naštvaná žena říká, že její čtyři synové jsou bez práce, zatímco synové vůdců Hamásu si žijí v luxusu. "Synové vůdců Hamásu mají domy, auta, mohou se oženit, zatímco obyčejní lidé nemají nic, ani kus chleba," řekla.
Hamás z podněcování protestů obviňuje svého politického rivala Fatah. Někteří aktivisté nicméně viní oba aktéry z nedostatku pochopení každodenních útrap Palestinců a z neschopnosti zacelit politickou propast.
Klíčovým důvodem ekonomických problémů Gazy je především blokáda, kterou na enklávu uvalily sousední Izrael a Egypt a v jejímž důsledku jsou toky zboží do Pásma Gazy a volnost pohybu jeho obyvatel značně omezeny. Izrael, USA a EU považují Hamás za teroristickou organizaci. V uplynulých dvou letech se palestinské vedení na Západním břehu Jordánu snaží znovu získat kontrolu v Pásmu Gazy, a vyvinulo tak na Hamás finanční tlak. Ten pak nedávno reagoval zvýšením daní, což obyvatelům Gazy ještě více přitížilo.
Zároveň se Hamás pokusil od nejnovější vlny protestů odpoutat pozornost. V neděli, kdy se konal protest hnutí Chceme žít, Hamás zorganizoval průvod oslavující útok Palestince na Západním břehu Jordánu, v jehož důsledku přišli o život dva Izraelci.
Minulý čtvrtek, kdy se egyptská delegace v Gaze snažila vyjednat delší příměří mezi Hamásem a Izraelem, byly z Gazy směrem na Tel Aviv vypáleny dvě rakety. Bylo to poprvé od roku 2014. Izrael reagoval asi stovkou náletů na údajné skrýše ozbrojenců. Následně zakročil Egypt s cílem situaci zklidnit a prvotní útoky byly připsány "chybě". Hamás poprvé od zahájení protestů na hranici s Izraelem před rokem pak odvolal nadcházející demonstraci.
Izrael podle izraelských novinářů teď čelí paradoxu. Za běžné situace by izraelská vláda protesty proti Hamásu v Gaze uvítala. Vzhledem k tomu, že se budou v dubnu v Izraeli konat parlamentní volby, se ale vláda o to více obává nepokojů a možných postranních úmyslů Hamásu, uzavírá BBC.
Související
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
Hamás , Pásmo Gazy , Izrael
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák