Koho budou volit obyvatelé osad či izraelští Arabové? Při izraelských volbách rozhoduje i odkud kandidát je

V roce 2015 Netanjahu těsně před volbami prohlásil, že arabští voliči jsou k volebním stánkům v „hejnech“. Jeho varování zafungovalo, Netanjahu získal většinu. Za svá slova se později omluvil.

Jeho sobotní prohlášení, že rozšíří izraelskou svrchovanost až na okupovaný Západní břeh, lze považovat za obnovení této taktiky. Izraelský premiér tím dozajista chce získat na svou stranu ty voliče, kteří z ideologických důvodů považují Západní břeh s jeho podstatnými místy izraelské historie (Někteří Izraelci o tomto území stále hovoří jako o Judeji a Samaří) za přirozenou součást Izraele a proto podporují i budování osad zde.

Nicméně, ačkoliv si tímto výrokem Netanjahu zajistil přízeň dalších pravicových stran, s kterými může po volbách utvořit menšinovou vládu či koalici, není vůbec jisté, že si tím získal na svou stranu všechny obyvatele osad. Jak podotýká Ynetnews, v minulých volbách 40% obyvatel osady Alfej Menaše volilo středové a levicové strany.

To je dáno tím, že mnozí osadníci jdou na Západní břeh nikoliv z ideologických důvodů, ale ze sociálních důvodů. Za vlády Netanjahua došlo k prudkému zdražení mnoha komodit, zvláště pak bytů a pro tyto obyvatele tedy nepředstavuje politika, kterého by chtěli volit.

Obecně je ekonomika jedním z nejdůležitějších témat dnešních voleb. Ačkoliv má Izrael jen 4% nezaměstnanost a pulzující „start-upovou ekonomiku“, zároveň má jednu z největších měr chudoby mezi zeměmi OECD, největší propast mezi bohatými a chudými a jedny z největších životních nákladů na světě. 14% izraelských pracujících občanů žije v chudobě, podle ekonomického průzkumu OECD z roku 2018. Očekává, že se v následujících letech číslo ještě zvýší.

S chudobou se potýkají zvláště palestinští obyvatelé Izraele. Arabští Izraelci obecně se za vlády Netanjahu cítí být občany druhé kategorie. Toto jejich přesvědčení v nich posílilo schválení kontroverzního zákona minulý rok, podle něhož je Izrael výlučně židovským státem. „ Bibi nám vrazil nůž do zad,“ myslí si Walid Satar,Drůz z města Isfija, který sloužil v Izraelských obranných silách. „Podporujeme Stát Izrael a Bibi nás přirovnal k Arabům z Umm al-Fahm (město v Izraeli, které je považována za centrum arabského terorismu – poznámka redakce), kteří provádějí teroristické útoky.“

Podle průzkumů těsně před volbami bylo 40% izraelské arabské populace – kteří tvoří 20% izraelské populace -  nerozhodnuto, koho budou volit a zda-li budou vůbec volit. Současnému vedení vyčítají, že vnáší mezi Izraelce a Araby klíny. Zároveň však mnohé z nich neoslovují rozhádané arabské strany.

Právnička Halal Talawiová se svěřila Ynetnews, že jí na arabských stranách vadí, že vyzdvihují palestinskou otázku na úkor sociálních témat, které ji trápí mnohem více. Zdravotní sestra Hanan Zebargová je natolik znechucená z arabských stran, které „ jen mluví“, že svůj hlas odevzdá poměrně překvapivě Likudu, protože „nám pomáhá vyřešit problémy v sousedství“ a Bibi přináší „bezpečnost“.

Rozmanitá izraelská společnost je obecně velmi rozdělená a preference Izraelců mohou být ovlivněny mnoha zvláštními faktory, např. podle etnického původu. Rozhodují se tedy podle toho, zda-li patří k Aškenázům (Židé, kteří přišli do Izraeli především z Evropy či Ameriky) či k Sefardům (Židé, kteří do Izraele přišli z jižní Evropy, zvláště Španělska, severní Afriky či Asie).

Majitel lokální kavárny z města Ašdod sdělil Ynetnews, že v jeho městě je většina obyvatel sefardského původu a proto nebudou volit představitele hlavního konkurenta Likudu, středové strany Modrá a bílá, protože jsou Aškenázského původu. Na druhou stranu v městě žije poměrně početná komunita Židů z bývalých sovětských republik, kteří plánují dát hlasy v Moldavsku narozenému Avigdorovi Liebermanovi, předsedovi pravicové strany Jisra'el bejtenu.