Člen speciálního komanda, který se stal premiérem. Kdo je Benjamin Netanjahu?

Dnešní izraelské volby lze shrnout jako referendum o izraelském premiérovi, Benjaminu Netanjahuovi, který usiluje o páté setrvání v úřadu. Bibi, jak je přezdíván v Izraeli, ovlivnil izraelskou politiku více než kdokoliv jiný. Jeho profil tak umožní lépe pochopit, jak se Izrael změnil i co se v něm dnes děje.

Netanjahu se narodil v Tel Avivu v roce 1949. V roce 1963 se svou rodinou přestěhoval do USA. Zde vystudoval Massachusettský technologický institut (MIT). Po studiu pracoval pro poradenskou firmu v Bostonu.

Během svého pobytu v USA se několikrát vrátil do Izraele, vždy kvůli vojenským záležitostem. V roce 1967, ve svých 18 letech nastoupil do vojenské služby. Působil v elitním vojenském komandu Sajeret Matkal. Byl účasten opotřebovací války a pomáhal osvobodit rukojmí vezněné v letadle společnosti Sabena na Ben-Gurionově letišti. Po pěti letech odešel z armády s hodnostní kapitána, aby se do ní zase v roce v roce 1973 vrátil, v době, kdy probíhala jomkipurská válka, ve které se zúčastnil bojů u Suezského průplavu a na Golanských výšinách.

Bibi nebyl jediný z rodiny, kdo byl velmi aktivní v armádě. Jeho bratr Jonathan byl velitel Sajeret Matkal. Byl odpovědný za úspěšnou protiteroristickou operaci v Entebbe, při které izraelské komando osvobodilo rukojmí zadržované palestinskými teroristy v Ugandě. Při operaci však zahynul.

Tato událost velmi zasáhla Bibiho, který se začal věnovat problematice protiterorismu. Vedl protiterositické centrum Jonathan Netanyahu Anti-Terror Institute. V USA získal jako odborník na tuto problematiku poměrně značnou proslulost a i díky své plynné angličtině byl zván do televizí jako odborník na Izrael vůbec. Jeho veřejná známost mu pomohla získat pozice na izraelské ambasádě v Izraeli a stát se později izraelským velvyslancem v OSN.

Přechod z diplomatické na politickou kariéru uskutečnil v roce 1988, kdy se po návratu do Izraele přidal k pravicové straně Likud. Stal se zástupcem ministra zahraniční. V roce 1993 se stal vůdcem pravicové strany Likud. O tři roky později byl jako první izraelský premiér přímo zvolen voliči. Zároveň byl vůbec nejmladším izraelským premiérem v úřadu a prvním, který se narodil po jeho založení.

Za jeho vítězství ve volbách mohli částečně palestinští teroristé, kteří uskutečnili několik sebevražedných, bombových útoků. Netanjahu svoji kandidaturu postavil na slibu bezpečí – a tento důraz jej bude provázet po celou jeho politickou kariéru. Nicméně, jakkoliv byl skeptický k dohodám z Osla a možnosti uzavření míru s Palestinci, během své první ministerské kariéry s palestinským vedením vždy jednal, což rozčilovalo pravicovější strany, z kterými byl v koalici.

Netanjahu je též provokoval svou politikou liberalizace ekonomiky, která v mnohém šla proti obvyklému levicovému a socialistickému stylu izraelské politiky, který zastávaly i tyto strany. V této politice pokračoval jako ministr financí od roku 2003 – až 2005. Výrazně snížil výdaje veřejného sektoru i počet úředníků, umožnil Izraelcům převést finance do zahraničí, snížil daně a podporoval konkurenceschopnost izraelské ekonomiky. Jeho kroky měly úspěch, izraelské hospodářství se výrazně zvedlo. Nicméně, odvrácenou stranou je stále rostoucí sociální rozdělení mezi chudými a bohatými a velké zdražení Izraele, který má jedny z největších životních nákladů na světě.  

Po jeho odchodu z premiérského křesla v roce 1999 mu trvalo 10 let se do něj vrátit. Od té doby však z něj neslezl. Vyhrál volby v roce 2009, 2013 i 2015. Rád by zvítězil i popáté a překonal by tak prvního předsedu vlády a zakladatele státu Davida Ben-Guriona, s kterým se dělí o čestné místo nejdéle sloužícího premiéra.

Západní a izraelský pohled

Jeho politická kariéra od roku 2009 ukazuje, jak se měnil izraelský pohled na Palestinu. Zatímco v roce 2009 ještě prosazoval dvou státní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, dnes už o něm vůbec nemluví a naopak prosazuje anexi Západního břehu, která je s tím v přímém rozporu. Zvláštností dnešních voleb však je, že ačkoliv jeho oponenti jej kritizovali za toto prohlášení, sami se palestinské otázce vyhýbají nebo nabízí takřka stejně tvrdé, ne-li ještě tvrdší řešení než Bibi.

Ačkoliv současný izraelský premiér je často na Západě kritizován za jeho přístup ke Gáze, v samotném Izraeli mu naopak mnozí vyčítají, že je příliš měkký a přes příležitostné potyčky a razie v zásadě nechává palestinskou teroristickou skupinu, Hamás, na pokoji.

Zatímco podle některých západních médií je nacionalistickým ideologem, podle analytiků je však Bibi je převedším oportunistou, jehož jediný zájem je udržet se u moci. Dokladem toho může být jeho postoj k Západnímu břehu. Byl posledním v jeho straně Likud, kdo se veřejně vyslovil pro anexi Západního břehu.

Jistá odlišnost vnímání izraelského premiéra na Západě a v Izraeli vychází z jiné životné zkušenosti. Jeho důraz na bezpečnost, který je na Západě vnímám jako až jistý projev fašismu, je v Izraeli záležitostí skutečně života a smrti. Bezpečnost je pro Izraelce klíčovým tématem a Netanjahu, který neustále varuje před nebezpečím Íránu, z toho vždy dokázal těžit. O současné politické situaci v zemi je poměrně vypovídající, že jeho největším politickým konkurentem není levice, ale centrická aliance Modrá a Bílá vedená generálem Bennym Gantzem.

Netanjahu je stále favoritem dnešních izraelských voleb. V očích voličů by jej mohly poškodit dvě věci – jeho jistá okoukanost a určitá unavenost Izraelců z jeho typu apokalyptické rétoriky a obvinění z korupce. Nicméně, tyto dvě záležitosti se spíše vylučují než protínají a to dává izraelskému premiérovi naději, že svůj úřad obhájí.  

Související

Benjamin Netanjahu

Netanjahu tvrdí, že uskutečnil tajnou cestu do Spojených arabských emirátů. Úřady to popřely

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že během vrcholící války s Íránem uskutečnil tajnou cestu do Spojených arabských emirátů. Podle prohlášení jeho úřadu se setkal s emirátským prezidentem šejchem Muhammadem bin Zajdem Nahajánem. Izraelská strana označila toto setkání za historický průlom ve vzájemných vztazích obou zemí. K jednání mělo dojít 26. března v oázovém městě Al-Ajn poblíž hranic s Ománem a trvalo několik hodin.
Donald Trump

Neakceptovatelné. Trump reagoval na íránský mírový protinávrh

Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na íránský protinávrh, v němž Teherán stanovil své požadavky. Pro Washington jsou neakceptovatelné, dal najevo šéf Bílého domu. Navzdory tomu, že před několika dny tvrdil, že se válka chýlí k definitivnímu konci. 

Více souvisejících

Benjamin Netanjahu Izrael volby v Izraeli

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Írán

Jsou vztahy USA a Íránu definitivně rozbité, nebo je ještě naděje na mír?

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se nacházejí ve velmi nepřehledném a napjatém stadiu, kdy dosavadní příměří čelí vážným zkouškám. Přestože klid zbraní, který vstoupil v platnost 8. dubna, trvá již přes sedm týdnů a je výrazně delší než předchozí intenzivní boje, obě strany v posledních dnech přistoupily k odvetným vojenským akcím.

před 2 hodinami

Ministr životního prostředí Igor Červený

Stát lidem nabídne bezúročné úvěry. Na rekonstrukci domu až dva miliony, na byt ani ne polovinu

Domácnosti plánující energetické úspory budou moci využít nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám. Na celkovou modernizaci rodinného domu stát umožní získat bezúročnou půjčku dosahující až dvou milionů korun. V případě bytových domů se počítá s finanční podporou do výše 750 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Pro sociálně slabší rodiny je navíc v rámci modifikace NZÚ Light připravena přímá finanční dotace, která může činit až 400 tisíc korun.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

popravy

Právník zabil miliardáře stojícího za slavným seriálem Netflixu. Byl popraven

V Číně byl popraven právník Sü Jao, který v roce 2020 otrávil miliardáře a herního magnáta Lin Čchiho, jenž stál za dohodou o zfilmování sci-fi hitu Problém tří těles pro streamovací platformu Netflix. Sü Jao usmrtil svého nadřízeného poté, co mu daroval pilulky, o kterých tvrdil, že jde o probiotika. Ve skutečnosti však kapsle obsahovaly prudké jedy, které si sám opatřil na dark webu a namíchal ve své laboratoři. K výkonu trestu smrti došlo minulý čtvrtek, dva roky po vynesení rozsudku šanghajským soudem.

před 5 hodinami

Jan Hraběta

Zemřel Jan Hraběta, člen legendárních Cimrmanů

Českou hereckou obec zasáhla ve čtvrtek velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel herec Jan Hraběta, člen legendárního souboru Divadla Járy Cimrmana. Hraběta se dobře znal i s dramatikem a prezidentem Václavem Havlem. 

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump podal žalobu proti WSJ. Chce 10 miliard dolarů

Americký prezident Donald Trump podal v Miamu upravenou žalobu na ochranu osobnosti proti deníku Wall Street Journal (WSJ), ve které požaduje odškodné ve výši nejméně 10 miliard dolarů. Reaguje tak na rozhodnutí federálního soudce Darrina P. Gaylese, který v dubnu původní verzi žaloby zamítl kvůli právním nedostatkům s tím, že Trump nesplnil právní standard vyžadovaný u veřejně známých osob. Nová žaloba je součástí širší řady právních kroků, které hlava státu osobně vede proti mediálním domům, což kritici označují za nátlakovou kampaň vůči novinářům.

před 6 hodinami

Turecko, ilustrační foto

Turecko šikanuje Kypr. Organizátor COP31 zablokoval zemi šéfující Radě EU

Turečtí organizátoři letošního klimatického summitu Organizace spojených národů (COP31) zablokovali zástupcům Kypru přístup na přípravné brífinky a odmítají bilaterální schůzky, které Nikósie podává jménem Evropské unie. Kypr přitom v současné době zastává rotující předsednictví v Radě EU, takže u jednacího stolu zastupuje zájmy celého sedmadvacetičlenného bloku. Tato diplomatická izolace ze strany Ankary, která se odehrává před listopadovým summitem v tureckém letovisku Antalya, tak způsobuje Bruselu značné potíže v oblasti klimatické diplomacie.

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Na Ukrajině bylo zabito půl milionu ruských vojáků, tvrdí britská rozvědka

Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.

před 8 hodinami

Joe Biden

Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka

Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Bouřky

Počasí do konce týdne: Mohou se objevit i bouřky

Českou republiku čeká do konce týdne proměnlivý vývoj počasí. Zatímco v první polovině sledovaného období se budeme těšit ze slunečné oblohy bez deště, s příchodem víkendu začne mraků i srážek přibývat. Spolu s tím budou stoupat i teploty, které se před víkendem lokálně přiblíží až k tropické třicítce, přičemž závěr týdne přinese ojedinělé bouřky.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaslal naléhavý dopis americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států, ve kterém žádá o okamžité dodávky střel typu PAC-3 pro obranné systémy Patriot. Tato nejnovější žádost přichází bezprostředně po ničivých ruských raketových útocích z uplynulého víkendu, které zasáhly Kyjev. Nálety si vyžádaly několik lidských životů a více než devadesát zraněných, přičemž Moskva otevřeně hrozí další vlnou bombardování ukrajinského hlavního města.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU

Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.

včera

Rusko, Kreml

Vyzbrojte zaměstnance, protivzdušnou obranu si zaplaťte. Rusko vyzvalo banky, aby se o bezpečnost staraly samy

Ruská federace přijala nový zákon, který umožňuje tamní centrální bance a dalším významným finančním institucím provozovat vlastní systémy protivzdušné obrany. Podle dokumentu, který zveřejnila dolní komora ruského parlamentu, mají tyto subjekty navíc legálně vyzbrojit své vlastní zaměstnance. Cílem tohoto opatření je poskytnout bankovnímu sektoru nástroje k odražení čím dán intenzivnějších útoků ukrajinských bezpilotních letounů, které míří na klíčové body ruské infrastruktury.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí spaluje Evropu. Brutální připomínka klimatické krize, varuje OSN

Prudká vlna veder, která v těchto dnech sužuje rozsáhlé oblasti západní Evropy, představuje podle vyjádření Organizace spojených národů brutální připomínku neustále se stupňujících dopadů globální klimatické krize. Prohlášení přichází bezprostředně poté, co Francie a Velká Británie zaznamenaly ve dvou po sobě jdoucích dnech nové teplotní rekordy pro měsíc květen. Neobvykle brzký příchod takto extrémního počasí vyvolal vážné obavy mezi meteorology i politickými představiteli, kteří upozorňují na rostoucí rizika spojená s přehříváním planety.

včera

Donald Trump

Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován

Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), představuje nejnovější příklad snahy jeho druhé vlády omezit kontrolní mechanismy prezidentské moci. Tento krok má Trumpovi a jeho spojencům zajistit ochranu před budoucím vyšetřováním ze strany kongresových Demokratů či budoucích vlád. Podle právních expertů a bývalých vládních právníků oslovených CNN Trump systematicky odbourává transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, napadá rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své loajální příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO

Východ Demokratické republiky Kongo čelí katastrofálnímu střetu smrtícího onemocnění a probíhajícího válečného konfliktu. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že šíření viru ebola v provincii Ituri v současné době předstihuje reakci zdravotníků, k čemuž zásadně přispívají pokračující boje v regionu. Podle jeho vyjádření na sociální síti X nemohou zdravotnické týmy efektivně budovat důvěru v místních komunitách ani izolovat nemocné v situaci, kdy na oblast dopadají bomby. Šéf WHO má do země dorazit ve středu, aby osobně vedl proces zintenzivnění snah o potlačení nákazy.

včera

NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil podrobnosti o robotických modulech, skákajících dronech a vozidlech, které plánuje vyslat na Měsíc v rámci budování trvalé lunární základny. Mezi společnosti vybrané pro konstrukci těchto strojů patří i Blue Origin, vesmírná firma zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, dále společnosti Intuitive Machines a Astrobotic. Spojené státy usilují o to, aby američtí astronauti znovu stanuli na povrchu Měsíce ještě před koncem funkčního období prezidenta Donalda Trumpa v roce 2029.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy