Člen speciálního komanda, který se stal premiérem. Kdo je Benjamin Netanjahu?

Dnešní izraelské volby lze shrnout jako referendum o izraelském premiérovi, Benjaminu Netanjahuovi, který usiluje o páté setrvání v úřadu. Bibi, jak je přezdíván v Izraeli, ovlivnil izraelskou politiku více než kdokoliv jiný. Jeho profil tak umožní lépe pochopit, jak se Izrael změnil i co se v něm dnes děje.

Netanjahu se narodil v Tel Avivu v roce 1949. V roce 1963 se svou rodinou přestěhoval do USA. Zde vystudoval Massachusettský technologický institut (MIT). Po studiu pracoval pro poradenskou firmu v Bostonu.

Během svého pobytu v USA se několikrát vrátil do Izraele, vždy kvůli vojenským záležitostem. V roce 1967, ve svých 18 letech nastoupil do vojenské služby. Působil v elitním vojenském komandu Sajeret Matkal. Byl účasten opotřebovací války a pomáhal osvobodit rukojmí vezněné v letadle společnosti Sabena na Ben-Gurionově letišti. Po pěti letech odešel z armády s hodnostní kapitána, aby se do ní zase v roce v roce 1973 vrátil, v době, kdy probíhala jomkipurská válka, ve které se zúčastnil bojů u Suezského průplavu a na Golanských výšinách.

Bibi nebyl jediný z rodiny, kdo byl velmi aktivní v armádě. Jeho bratr Jonathan byl velitel Sajeret Matkal. Byl odpovědný za úspěšnou protiteroristickou operaci v Entebbe, při které izraelské komando osvobodilo rukojmí zadržované palestinskými teroristy v Ugandě. Při operaci však zahynul.

Tato událost velmi zasáhla Bibiho, který se začal věnovat problematice protiterorismu. Vedl protiterositické centrum Jonathan Netanyahu Anti-Terror Institute. V USA získal jako odborník na tuto problematiku poměrně značnou proslulost a i díky své plynné angličtině byl zván do televizí jako odborník na Izrael vůbec. Jeho veřejná známost mu pomohla získat pozice na izraelské ambasádě v Izraeli a stát se později izraelským velvyslancem v OSN.

Přechod z diplomatické na politickou kariéru uskutečnil v roce 1988, kdy se po návratu do Izraele přidal k pravicové straně Likud. Stal se zástupcem ministra zahraniční. V roce 1993 se stal vůdcem pravicové strany Likud. O tři roky později byl jako první izraelský premiér přímo zvolen voliči. Zároveň byl vůbec nejmladším izraelským premiérem v úřadu a prvním, který se narodil po jeho založení.

Za jeho vítězství ve volbách mohli částečně palestinští teroristé, kteří uskutečnili několik sebevražedných, bombových útoků. Netanjahu svoji kandidaturu postavil na slibu bezpečí – a tento důraz jej bude provázet po celou jeho politickou kariéru. Nicméně, jakkoliv byl skeptický k dohodám z Osla a možnosti uzavření míru s Palestinci, během své první ministerské kariéry s palestinským vedením vždy jednal, což rozčilovalo pravicovější strany, z kterými byl v koalici.

Netanjahu je též provokoval svou politikou liberalizace ekonomiky, která v mnohém šla proti obvyklému levicovému a socialistickému stylu izraelské politiky, který zastávaly i tyto strany. V této politice pokračoval jako ministr financí od roku 2003 – až 2005. Výrazně snížil výdaje veřejného sektoru i počet úředníků, umožnil Izraelcům převést finance do zahraničí, snížil daně a podporoval konkurenceschopnost izraelské ekonomiky. Jeho kroky měly úspěch, izraelské hospodářství se výrazně zvedlo. Nicméně, odvrácenou stranou je stále rostoucí sociální rozdělení mezi chudými a bohatými a velké zdražení Izraele, který má jedny z největších životních nákladů na světě.  

Po jeho odchodu z premiérského křesla v roce 1999 mu trvalo 10 let se do něj vrátit. Od té doby však z něj neslezl. Vyhrál volby v roce 2009, 2013 i 2015. Rád by zvítězil i popáté a překonal by tak prvního předsedu vlády a zakladatele státu Davida Ben-Guriona, s kterým se dělí o čestné místo nejdéle sloužícího premiéra.

Západní a izraelský pohled

Jeho politická kariéra od roku 2009 ukazuje, jak se měnil izraelský pohled na Palestinu. Zatímco v roce 2009 ještě prosazoval dvou státní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, dnes už o něm vůbec nemluví a naopak prosazuje anexi Západního břehu, která je s tím v přímém rozporu. Zvláštností dnešních voleb však je, že ačkoliv jeho oponenti jej kritizovali za toto prohlášení, sami se palestinské otázce vyhýbají nebo nabízí takřka stejně tvrdé, ne-li ještě tvrdší řešení než Bibi.

Ačkoliv současný izraelský premiér je často na Západě kritizován za jeho přístup ke Gáze, v samotném Izraeli mu naopak mnozí vyčítají, že je příliš měkký a přes příležitostné potyčky a razie v zásadě nechává palestinskou teroristickou skupinu, Hamás, na pokoji.

Zatímco podle některých západních médií je nacionalistickým ideologem, podle analytiků je však Bibi je převedším oportunistou, jehož jediný zájem je udržet se u moci. Dokladem toho může být jeho postoj k Západnímu břehu. Byl posledním v jeho straně Likud, kdo se veřejně vyslovil pro anexi Západního břehu.

Jistá odlišnost vnímání izraelského premiéra na Západě a v Izraeli vychází z jiné životné zkušenosti. Jeho důraz na bezpečnost, který je na Západě vnímám jako až jistý projev fašismu, je v Izraeli záležitostí skutečně života a smrti. Bezpečnost je pro Izraelce klíčovým tématem a Netanjahu, který neustále varuje před nebezpečím Íránu, z toho vždy dokázal těžit. O současné politické situaci v zemi je poměrně vypovídající, že jeho největším politickým konkurentem není levice, ale centrická aliance Modrá a Bílá vedená generálem Bennym Gantzem.

Netanjahu je stále favoritem dnešních izraelských voleb. V očích voličů by jej mohly poškodit dvě věci – jeho jistá okoukanost a určitá unavenost Izraelců z jeho typu apokalyptické rétoriky a obvinění z korupce. Nicméně, tyto dvě záležitosti se spíše vylučují než protínají a to dává izraelskému premiérovi naději, že svůj úřad obhájí.  

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odmítla snížit pomoc Izraeli i poté, co ho neúspěšně vyzvala ke zklidnění situace v Pásmu Gazy. Nastupující prezident Donald Trump v této politice patrně nepoleví, bude ale chtít po Izraelcích jasné výsledky. Situace na Blízkém východě se nadále komplikuje, proti Izraeli se po boku Íránu postavila dokonce Saúdská Arábie. 
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

Více souvisejících

Benjamin Netanjahu Izrael volby v Izraeli

Aktuálně se děje

včera

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

včera

včera

včera

včera

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

včera

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

včera

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

včera

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti

Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy