Člen speciálního komanda, který se stal premiérem. Kdo je Benjamin Netanjahu?

Dnešní izraelské volby lze shrnout jako referendum o izraelském premiérovi, Benjaminu Netanjahuovi, který usiluje o páté setrvání v úřadu. Bibi, jak je přezdíván v Izraeli, ovlivnil izraelskou politiku více než kdokoliv jiný. Jeho profil tak umožní lépe pochopit, jak se Izrael změnil i co se v něm dnes děje.

Netanjahu se narodil v Tel Avivu v roce 1949. V roce 1963 se svou rodinou přestěhoval do USA. Zde vystudoval Massachusettský technologický institut (MIT). Po studiu pracoval pro poradenskou firmu v Bostonu.

Během svého pobytu v USA se několikrát vrátil do Izraele, vždy kvůli vojenským záležitostem. V roce 1967, ve svých 18 letech nastoupil do vojenské služby. Působil v elitním vojenském komandu Sajeret Matkal. Byl účasten opotřebovací války a pomáhal osvobodit rukojmí vezněné v letadle společnosti Sabena na Ben-Gurionově letišti. Po pěti letech odešel z armády s hodnostní kapitána, aby se do ní zase v roce v roce 1973 vrátil, v době, kdy probíhala jomkipurská válka, ve které se zúčastnil bojů u Suezského průplavu a na Golanských výšinách.

Bibi nebyl jediný z rodiny, kdo byl velmi aktivní v armádě. Jeho bratr Jonathan byl velitel Sajeret Matkal. Byl odpovědný za úspěšnou protiteroristickou operaci v Entebbe, při které izraelské komando osvobodilo rukojmí zadržované palestinskými teroristy v Ugandě. Při operaci však zahynul.

Tato událost velmi zasáhla Bibiho, který se začal věnovat problematice protiterorismu. Vedl protiterositické centrum Jonathan Netanyahu Anti-Terror Institute. V USA získal jako odborník na tuto problematiku poměrně značnou proslulost a i díky své plynné angličtině byl zván do televizí jako odborník na Izrael vůbec. Jeho veřejná známost mu pomohla získat pozice na izraelské ambasádě v Izraeli a stát se později izraelským velvyslancem v OSN.

Přechod z diplomatické na politickou kariéru uskutečnil v roce 1988, kdy se po návratu do Izraele přidal k pravicové straně Likud. Stal se zástupcem ministra zahraniční. V roce 1993 se stal vůdcem pravicové strany Likud. O tři roky později byl jako první izraelský premiér přímo zvolen voliči. Zároveň byl vůbec nejmladším izraelským premiérem v úřadu a prvním, který se narodil po jeho založení.

Za jeho vítězství ve volbách mohli částečně palestinští teroristé, kteří uskutečnili několik sebevražedných, bombových útoků. Netanjahu svoji kandidaturu postavil na slibu bezpečí – a tento důraz jej bude provázet po celou jeho politickou kariéru. Nicméně, jakkoliv byl skeptický k dohodám z Osla a možnosti uzavření míru s Palestinci, během své první ministerské kariéry s palestinským vedením vždy jednal, což rozčilovalo pravicovější strany, z kterými byl v koalici.

Netanjahu je též provokoval svou politikou liberalizace ekonomiky, která v mnohém šla proti obvyklému levicovému a socialistickému stylu izraelské politiky, který zastávaly i tyto strany. V této politice pokračoval jako ministr financí od roku 2003 – až 2005. Výrazně snížil výdaje veřejného sektoru i počet úředníků, umožnil Izraelcům převést finance do zahraničí, snížil daně a podporoval konkurenceschopnost izraelské ekonomiky. Jeho kroky měly úspěch, izraelské hospodářství se výrazně zvedlo. Nicméně, odvrácenou stranou je stále rostoucí sociální rozdělení mezi chudými a bohatými a velké zdražení Izraele, který má jedny z největších životních nákladů na světě.  

Po jeho odchodu z premiérského křesla v roce 1999 mu trvalo 10 let se do něj vrátit. Od té doby však z něj neslezl. Vyhrál volby v roce 2009, 2013 i 2015. Rád by zvítězil i popáté a překonal by tak prvního předsedu vlády a zakladatele státu Davida Ben-Guriona, s kterým se dělí o čestné místo nejdéle sloužícího premiéra.

Západní a izraelský pohled

Jeho politická kariéra od roku 2009 ukazuje, jak se měnil izraelský pohled na Palestinu. Zatímco v roce 2009 ještě prosazoval dvou státní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, dnes už o něm vůbec nemluví a naopak prosazuje anexi Západního břehu, která je s tím v přímém rozporu. Zvláštností dnešních voleb však je, že ačkoliv jeho oponenti jej kritizovali za toto prohlášení, sami se palestinské otázce vyhýbají nebo nabízí takřka stejně tvrdé, ne-li ještě tvrdší řešení než Bibi.

Ačkoliv současný izraelský premiér je často na Západě kritizován za jeho přístup ke Gáze, v samotném Izraeli mu naopak mnozí vyčítají, že je příliš měkký a přes příležitostné potyčky a razie v zásadě nechává palestinskou teroristickou skupinu, Hamás, na pokoji.

Zatímco podle některých západních médií je nacionalistickým ideologem, podle analytiků je však Bibi je převedším oportunistou, jehož jediný zájem je udržet se u moci. Dokladem toho může být jeho postoj k Západnímu břehu. Byl posledním v jeho straně Likud, kdo se veřejně vyslovil pro anexi Západního břehu.

Jistá odlišnost vnímání izraelského premiéra na Západě a v Izraeli vychází z jiné životné zkušenosti. Jeho důraz na bezpečnost, který je na Západě vnímám jako až jistý projev fašismu, je v Izraeli záležitostí skutečně života a smrti. Bezpečnost je pro Izraelce klíčovým tématem a Netanjahu, který neustále varuje před nebezpečím Íránu, z toho vždy dokázal těžit. O současné politické situaci v zemi je poměrně vypovídající, že jeho největším politickým konkurentem není levice, ale centrická aliance Modrá a Bílá vedená generálem Bennym Gantzem.

Netanjahu je stále favoritem dnešních izraelských voleb. V očích voličů by jej mohly poškodit dvě věci – jeho jistá okoukanost a určitá unavenost Izraelců z jeho typu apokalyptické rétoriky a obvinění z korupce. Nicméně, tyto dvě záležitosti se spíše vylučují než protínají a to dává izraelskému premiérovi naději, že svůj úřad obhájí.  

Související

F-16 Israel Defense Forces

Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rezolutně prohlásil, že v Libanonu žádné příměří neplatí. Přestože v úterý večer vstoupil v platnost klid zbraní v širší válce s Íránem, Netanjahu zdůraznil, že izraelská armáda bude pokračovat v útocích na Hizballáh „plnou silou“. Tento postoj potvrdily i čerstvé nálety na cíle, které Izrael označil za odpalovací zařízení hnutí v hustě obydlených oblastech.

Více souvisejících

Benjamin Netanjahu Izrael volby v Izraeli

Aktuálně se děje

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy