Dnešní izraelské volby lze shrnout jako referendum o izraelském premiérovi, Benjaminu Netanjahuovi, který usiluje o páté setrvání v úřadu. Bibi, jak je přezdíván v Izraeli, ovlivnil izraelskou politiku více než kdokoliv jiný. Jeho profil tak umožní lépe pochopit, jak se Izrael změnil i co se v něm dnes děje.
Netanjahu se narodil v Tel Avivu v roce 1949. V roce 1963 se svou rodinou přestěhoval do USA. Zde vystudoval Massachusettský technologický institut (MIT). Po studiu pracoval pro poradenskou firmu v Bostonu.
Během svého pobytu v USA se několikrát vrátil do Izraele, vždy kvůli vojenským záležitostem. V roce 1967, ve svých 18 letech nastoupil do vojenské služby. Působil v elitním vojenském komandu Sajeret Matkal. Byl účasten opotřebovací války a pomáhal osvobodit rukojmí vezněné v letadle společnosti Sabena na Ben-Gurionově letišti. Po pěti letech odešel z armády s hodnostní kapitána, aby se do ní zase v roce v roce 1973 vrátil, v době, kdy probíhala jomkipurská válka, ve které se zúčastnil bojů u Suezského průplavu a na Golanských výšinách.
Bibi nebyl jediný z rodiny, kdo byl velmi aktivní v armádě. Jeho bratr Jonathan byl velitel Sajeret Matkal. Byl odpovědný za úspěšnou protiteroristickou operaci v Entebbe, při které izraelské komando osvobodilo rukojmí zadržované palestinskými teroristy v Ugandě. Při operaci však zahynul.
Tato událost velmi zasáhla Bibiho, který se začal věnovat problematice protiterorismu. Vedl protiterositické centrum Jonathan Netanyahu Anti-Terror Institute. V USA získal jako odborník na tuto problematiku poměrně značnou proslulost a i díky své plynné angličtině byl zván do televizí jako odborník na Izrael vůbec. Jeho veřejná známost mu pomohla získat pozice na izraelské ambasádě v Izraeli a stát se později izraelským velvyslancem v OSN.
Přechod z diplomatické na politickou kariéru uskutečnil v roce 1988, kdy se po návratu do Izraele přidal k pravicové straně Likud. Stal se zástupcem ministra zahraniční. V roce 1993 se stal vůdcem pravicové strany Likud. O tři roky později byl jako první izraelský premiér přímo zvolen voliči. Zároveň byl vůbec nejmladším izraelským premiérem v úřadu a prvním, který se narodil po jeho založení.
Za jeho vítězství ve volbách mohli částečně palestinští teroristé, kteří uskutečnili několik sebevražedných, bombových útoků. Netanjahu svoji kandidaturu postavil na slibu bezpečí – a tento důraz jej bude provázet po celou jeho politickou kariéru. Nicméně, jakkoliv byl skeptický k dohodám z Osla a možnosti uzavření míru s Palestinci, během své první ministerské kariéry s palestinským vedením vždy jednal, což rozčilovalo pravicovější strany, z kterými byl v koalici.
Netanjahu je též provokoval svou politikou liberalizace ekonomiky, která v mnohém šla proti obvyklému levicovému a socialistickému stylu izraelské politiky, který zastávaly i tyto strany. V této politice pokračoval jako ministr financí od roku 2003 – až 2005. Výrazně snížil výdaje veřejného sektoru i počet úředníků, umožnil Izraelcům převést finance do zahraničí, snížil daně a podporoval konkurenceschopnost izraelské ekonomiky. Jeho kroky měly úspěch, izraelské hospodářství se výrazně zvedlo. Nicméně, odvrácenou stranou je stále rostoucí sociální rozdělení mezi chudými a bohatými a velké zdražení Izraele, který má jedny z největších životních nákladů na světě.
Po jeho odchodu z premiérského křesla v roce 1999 mu trvalo 10 let se do něj vrátit. Od té doby však z něj neslezl. Vyhrál volby v roce 2009, 2013 i 2015. Rád by zvítězil i popáté a překonal by tak prvního předsedu vlády a zakladatele státu Davida Ben-Guriona, s kterým se dělí o čestné místo nejdéle sloužícího premiéra.
Západní a izraelský pohled
Jeho politická kariéra od roku 2009 ukazuje, jak se měnil izraelský pohled na Palestinu. Zatímco v roce 2009 ještě prosazoval dvou státní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, dnes už o něm vůbec nemluví a naopak prosazuje anexi Západního břehu, která je s tím v přímém rozporu. Zvláštností dnešních voleb však je, že ačkoliv jeho oponenti jej kritizovali za toto prohlášení, sami se palestinské otázce vyhýbají nebo nabízí takřka stejně tvrdé, ne-li ještě tvrdší řešení než Bibi.
Ačkoliv současný izraelský premiér je často na Západě kritizován za jeho přístup ke Gáze, v samotném Izraeli mu naopak mnozí vyčítají, že je příliš měkký a přes příležitostné potyčky a razie v zásadě nechává palestinskou teroristickou skupinu, Hamás, na pokoji.
Zatímco podle některých západních médií je nacionalistickým ideologem, podle analytiků je však Bibi je převedším oportunistou, jehož jediný zájem je udržet se u moci. Dokladem toho může být jeho postoj k Západnímu břehu. Byl posledním v jeho straně Likud, kdo se veřejně vyslovil pro anexi Západního břehu.
Jistá odlišnost vnímání izraelského premiéra na Západě a v Izraeli vychází z jiné životné zkušenosti. Jeho důraz na bezpečnost, který je na Západě vnímám jako až jistý projev fašismu, je v Izraeli záležitostí skutečně života a smrti. Bezpečnost je pro Izraelce klíčovým tématem a Netanjahu, který neustále varuje před nebezpečím Íránu, z toho vždy dokázal těžit. O současné politické situaci v zemi je poměrně vypovídající, že jeho největším politickým konkurentem není levice, ale centrická aliance Modrá a Bílá vedená generálem Bennym Gantzem.
Netanjahu je stále favoritem dnešních izraelských voleb. V očích voličů by jej mohly poškodit dvě věci – jeho jistá okoukanost a určitá unavenost Izraelců z jeho typu apokalyptické rétoriky a obvinění z korupce. Nicméně, tyto dvě záležitosti se spíše vylučují než protínají a to dává izraelskému premiérovi naději, že svůj úřad obhájí.
Související
Ze světa přichází první reakce na střelbu. Lídři útok odsoudili
Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu
Benjamin Netanjahu , Izrael , volby v Izraeli
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Hasiči v Českém Švýcarsku splnili cíl a odvolávají vrtulníky. Zásah pokračuje
před 1 hodinou
Trump pozastavil Projekt Svoboda. Blokáda i mírová jednání pokračují
před 2 hodinami
Smutná zpráva z Nepálu. Na Makalu zemřel český horolezec
před 3 hodinami
Počasí přinese do Česka další bouřky
Aktualizováno před 8 hodinami
OBRAZEM: Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestovaly proti zestátnění ČT a ČRo
včera
Den před příměřím byl na Ukrajině krvavý. Kyjev hlásí 17 mrtvých, armáda útočila v ruském vnitrozemí
včera
CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA
včera
WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka
včera
V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska
včera
Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul
včera
Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání
včera
Další nakažení hantavirem na MV Hondius. Přístav výletní lodi zakázal zakotvit, cestující na břeh nesmí
včera
Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce
včera
Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?
včera
Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit
včera
Nebezpečné počasí v Česku. Kromě požárů hrozí i bouřky, mohou být silné
včera
Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet
včera
Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského
včera
Krátkodobé příměří na Ukrajině. Po Putinovi rozhodl i Zelenskyj
včera
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Trump zmínil palbu na lodě, Írán reaguje
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu se opět dostaly pod íránskou palbu. Poškozena měla být loď plující pod vlajkou Jižní Koreji. Teherán zároveň obvinil Spojené státy americké z porušení platného příměří.
Zdroj: Lucie Podzimková