Je Trump dalším Bushem a Írán novým Irákem? Experti neskrývají obavy

Napětí mezi USA a Íránem by mohlo přerůst v neúmyslný válečný konflikt, bojí se řada expertů. Podle nich vzhledem k chybějícím komunikačním kanálům může být jakékoliv nedorozumění záminkou k válce. Samotní íránští vojenští představitelé si myslí, že USA jen cíleně straší. Holedbají, že Írán je dostatečně silný, aby Spojené státy zasáhl.

Americké ministerstvo obrany v pátek uvedlo, že na Blízký východ přesunou raketový systém Patriot. Již předtím do do oblasti USA vyslaly operační svaz v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Američtí představitelé odůvodňují tyto opatření jako reakci na blíže neupřesněnou íránskou hrozbu.

Velitel íránských Revolučních gard Husajn Salami přítomnost letadlové lodi v íránských regionálních vodách označil za pouhou „psychologickou válku“, která má za cíl pouze vyděsit Teherán. Velitel řekl, že americká válka s Íránem je nemožná, protože Washington nemá dostatečnou vojenskou moc, cituje jej britský list The Guardian.

Nebyl jediný z vysokých íránských vojenských představitelů, který se vysmíval americkým vojenským silám. Velitel vzdušných sil Revolučních gard, Amir Ali Hajizadeh, řekl, že „letadlová loď, která má na sobě 40 až 50 letadel a 6 000 sil shromážděných uvnitř jí, by byla vážnou hrozbou v minulosti, ale nyní… pokud udělají krok, zasáhneme je do hlavy.“

Menší sebejistotu vykazuje íránský prezident Hasan Rúhání, podle něhož země se nyní nachází v důsledku amerických sankcí v horší situaci než když válčila s Irákem. „Během války (s Irákem) jsme neměli problém s našimi bankami, prodejem ropy nebo dovozem a vývozem, byly tam pouze sankce na nákup zbraní,“ uvedl Rouhání na shromáždění v Teheránu, podle něhož tlak na Írán je „bezprecedentní válkou“.

Varování před konfliktem 

Existují proto velké obavy, že vzhledem k velkému napětí, který Írán cítí, by mohlo dojít k nezamýšlenému konfliktu. Podle Roberta Gatese, bývalého amerického ministra obrany, nesprávný odhad vojenských sil v Perském zálivu je „velmi reálným rizikem právě teď“.

Ali Vaez, specialista na Írán z think-tanku Crisis Group, sdělil britskému listu The Times, že hrozba možného vojenského konfliktu je nyní tak velká, protože mezi oběma zeměmi prakticky přestaly existovat komunikační kanály. „Neúmyslná nehoda by mohla snadno vyvolat širší konflikt. Bylo by to téměř magické, kdybychom z tohoto období mohli vyjít bez poškození. “

Podle expertů by konflikt neměl ani podobu konvenční války mezi Íránem a USA, ale spíše by se jednalo o vypuknutí boje v několika bodech ohniscích na Blízkém východě, kde má Írán své věrná spojenecká vojska. Jedná se např. o Irák, Sýrii či Jemen, kde jsou jemu příznivě nakloněné milice, uvádí server news.com.au.

Vztahy mezi Íránem a USA jsou napjaté od té doby, co americký prezident Donald Trump se rozhodl odejít z jaderné dohody a uvalit na Írán tvrdé sankce. Írán uvedl, že nebude plnit některé závazky dané dohodou.

Bývalý velvyslanec USA v Izraeli, Dan Shapiro, varuje, že bez žádné dohody je mnohem pravděpodobnější vojenská akce. Írán by opětovně mohl rozjet svůj nukleární program, což by USA mohly vyhodnotit jako tak velké nebezpečí, kvůli kterému je potřeba uskutečnit vojenskou akci. Podle Shapira by uskutečnění válečných operací mohly USA předat Izraeli, kterému je Írán dlouhodobě trnem v oku a který jej považuje za přímé ohrožení jeho bezpečnosti.

Ilan Goldenberg, ředitel Middle East Security Program z Center for a New American Security si myslí, že ve skutečnosti nikdo, ani Trump ani izraelský premiér Benjamin Netanjahu, nechce válku a že řeči o ní jsou zveličené médii. „ Nikdo nechce válku,“ sdělil listu The Jerusalem Post. „ To neznamená, že k ní náhodou nedojde,“ dodal.

Robin Wrightová z magazínu The New Yorker upozorňuje, že USA mají špatnou historii, co se týče provokací a umělých či pochybných záminek pro rozpoutání válek. Nejznámějším případem je dle ní válka v Iráku, která byla rozpoutána na základě falešných údajů o přítomnosti zbraní hromadného ničení.

Wrightovou velmi znepokojuje skutečnost, že USA nepodaly žádné jasné vysvětlení, proč na Blízký východ posílají své vojenské síly, když, jak jí sdělily její zdroje z Pentagonu, Írán za poslední dva roky se prakticky stáhl ze všech svých provokací, které často dělal v letech 2016 (32 provokací) a 2017 (14 provokací).

Vaez se domnívá, že ve Washingtonu bují frustrace, protože Trumpův „maximální tlak“ zatím přinesl jen minimální výsledky. Podle něj by někteří ve Washingtonu i v regionu by mohli záměrně vyvolat velkou provokaci, aby tentokráte těch výsledků dosáhli.

Související

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.
USS Abraham Lincoln

CNN: Pokud jednání o jaderném programu selžou, USA se chystají na útok na Írán

Před zahájením zásadních diplomatických rozhovorů v Ženevě posilují Spojené státy svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Přesuny leteckých a námořních sil mají podle zdrojů CNN blízkých situaci za cíl nejen zastrašit Teherán, ale také připravit půdu pro případné údery uvnitř země, pokud by jednání o íránském jaderném programu selhala. Do regionu se přesouvají stíhačky i tankery z britských základen a desítky nákladních letadel přepravily vybavení do Jordánska, Bahrajnu a Saúdské Arábie.

Více souvisejících

USS Abraham Lincoln USA (Spojené státy americké) Írán válka

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy