Je Trump dalším Bushem a Írán novým Irákem? Experti neskrývají obavy

Napětí mezi USA a Íránem by mohlo přerůst v neúmyslný válečný konflikt, bojí se řada expertů. Podle nich vzhledem k chybějícím komunikačním kanálům může být jakékoliv nedorozumění záminkou k válce. Samotní íránští vojenští představitelé si myslí, že USA jen cíleně straší. Holedbají, že Írán je dostatečně silný, aby Spojené státy zasáhl.

Americké ministerstvo obrany v pátek uvedlo, že na Blízký východ přesunou raketový systém Patriot. Již předtím do do oblasti USA vyslaly operační svaz v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Američtí představitelé odůvodňují tyto opatření jako reakci na blíže neupřesněnou íránskou hrozbu.

Velitel íránských Revolučních gard Husajn Salami přítomnost letadlové lodi v íránských regionálních vodách označil za pouhou „psychologickou válku“, která má za cíl pouze vyděsit Teherán. Velitel řekl, že americká válka s Íránem je nemožná, protože Washington nemá dostatečnou vojenskou moc, cituje jej britský list The Guardian.

Nebyl jediný z vysokých íránských vojenských představitelů, který se vysmíval americkým vojenským silám. Velitel vzdušných sil Revolučních gard, Amir Ali Hajizadeh, řekl, že „letadlová loď, která má na sobě 40 až 50 letadel a 6 000 sil shromážděných uvnitř jí, by byla vážnou hrozbou v minulosti, ale nyní… pokud udělají krok, zasáhneme je do hlavy.“

Menší sebejistotu vykazuje íránský prezident Hasan Rúhání, podle něhož země se nyní nachází v důsledku amerických sankcí v horší situaci než když válčila s Irákem. „Během války (s Irákem) jsme neměli problém s našimi bankami, prodejem ropy nebo dovozem a vývozem, byly tam pouze sankce na nákup zbraní,“ uvedl Rouhání na shromáždění v Teheránu, podle něhož tlak na Írán je „bezprecedentní válkou“.

Varování před konfliktem 

Existují proto velké obavy, že vzhledem k velkému napětí, který Írán cítí, by mohlo dojít k nezamýšlenému konfliktu. Podle Roberta Gatese, bývalého amerického ministra obrany, nesprávný odhad vojenských sil v Perském zálivu je „velmi reálným rizikem právě teď“.

Ali Vaez, specialista na Írán z think-tanku Crisis Group, sdělil britskému listu The Times, že hrozba možného vojenského konfliktu je nyní tak velká, protože mezi oběma zeměmi prakticky přestaly existovat komunikační kanály. „Neúmyslná nehoda by mohla snadno vyvolat širší konflikt. Bylo by to téměř magické, kdybychom z tohoto období mohli vyjít bez poškození. “

Podle expertů by konflikt neměl ani podobu konvenční války mezi Íránem a USA, ale spíše by se jednalo o vypuknutí boje v několika bodech ohniscích na Blízkém východě, kde má Írán své věrná spojenecká vojska. Jedná se např. o Irák, Sýrii či Jemen, kde jsou jemu příznivě nakloněné milice, uvádí server news.com.au.

Vztahy mezi Íránem a USA jsou napjaté od té doby, co americký prezident Donald Trump se rozhodl odejít z jaderné dohody a uvalit na Írán tvrdé sankce. Írán uvedl, že nebude plnit některé závazky dané dohodou.

Bývalý velvyslanec USA v Izraeli, Dan Shapiro, varuje, že bez žádné dohody je mnohem pravděpodobnější vojenská akce. Írán by opětovně mohl rozjet svůj nukleární program, což by USA mohly vyhodnotit jako tak velké nebezpečí, kvůli kterému je potřeba uskutečnit vojenskou akci. Podle Shapira by uskutečnění válečných operací mohly USA předat Izraeli, kterému je Írán dlouhodobě trnem v oku a který jej považuje za přímé ohrožení jeho bezpečnosti.

Ilan Goldenberg, ředitel Middle East Security Program z Center for a New American Security si myslí, že ve skutečnosti nikdo, ani Trump ani izraelský premiér Benjamin Netanjahu, nechce válku a že řeči o ní jsou zveličené médii. „ Nikdo nechce válku,“ sdělil listu The Jerusalem Post. „ To neznamená, že k ní náhodou nedojde,“ dodal.

Robin Wrightová z magazínu The New Yorker upozorňuje, že USA mají špatnou historii, co se týče provokací a umělých či pochybných záminek pro rozpoutání válek. Nejznámějším případem je dle ní válka v Iráku, která byla rozpoutána na základě falešných údajů o přítomnosti zbraní hromadného ničení.

Wrightovou velmi znepokojuje skutečnost, že USA nepodaly žádné jasné vysvětlení, proč na Blízký východ posílají své vojenské síly, když, jak jí sdělily její zdroje z Pentagonu, Írán za poslední dva roky se prakticky stáhl ze všech svých provokací, které často dělal v letech 2016 (32 provokací) a 2017 (14 provokací).

Vaez se domnívá, že ve Washingtonu bují frustrace, protože Trumpův „maximální tlak“ zatím přinesl jen minimální výsledky. Podle něj by někteří ve Washingtonu i v regionu by mohli záměrně vyvolat velkou provokaci, aby tentokráte těch výsledků dosáhli.

Související

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.
USS Abraham Lincoln

CNN: Pokud jednání o jaderném programu selžou, USA se chystají na útok na Írán

Před zahájením zásadních diplomatických rozhovorů v Ženevě posilují Spojené státy svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Přesuny leteckých a námořních sil mají podle zdrojů CNN blízkých situaci za cíl nejen zastrašit Teherán, ale také připravit půdu pro případné údery uvnitř země, pokud by jednání o íránském jaderném programu selhala. Do regionu se přesouvají stíhačky i tankery z britských základen a desítky nákladních letadel přepravily vybavení do Jordánska, Bahrajnu a Saúdské Arábie.

Více souvisejících

USS Abraham Lincoln USA (Spojené státy americké) Írán válka

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

před 16 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Vlaky mezi Kolínem a Kutnou Horou zrychlí a přestanou ovlivňovat provoz na koridoru

Správa železnic podepsala smlouvu na rekonstrukci úseku mezi Kolínem a Kutnou Horou. Provedou ji společnosti STRABAG Rail, Elektrizace železnic Praha, EUROVIA CZ, EUROVIA Železniční stavby a GJW Praha, které podaly nejvýhodnější nabídku ve výši 1,656 miliardy korun. To je o více než pětinu nižší cena, než byl cenový strop. Vlaky mezi dvěma významnými centry středních Čech výrazně zrychlí, díky nové propojce se už nebudou blokovat se spoji na koridoru. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. 

včera

Občanští demokraté představili kandidáty pro podzimní volby

Občanská demokratická strana dnes, do řádného termínu registračních úřadů, podala všechny nominace do podzimních senátních voleb. ODS navrhuje 14 kandidátek a kandidátů, nad rámec toho v zájmu udržení silné pozice ve třech obvodech kandidují osobnosti v koalici s jiným navrhovatelem a v dalších sedmi volebních obvodech mají kandidáti podporu občanských demokratů.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy