Je Trump dalším Bushem a Írán novým Irákem? Experti neskrývají obavy

Napětí mezi USA a Íránem by mohlo přerůst v neúmyslný válečný konflikt, bojí se řada expertů. Podle nich vzhledem k chybějícím komunikačním kanálům může být jakékoliv nedorozumění záminkou k válce. Samotní íránští vojenští představitelé si myslí, že USA jen cíleně straší. Holedbají, že Írán je dostatečně silný, aby Spojené státy zasáhl.

Americké ministerstvo obrany v pátek uvedlo, že na Blízký východ přesunou raketový systém Patriot. Již předtím do do oblasti USA vyslaly operační svaz v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Američtí představitelé odůvodňují tyto opatření jako reakci na blíže neupřesněnou íránskou hrozbu.

Velitel íránských Revolučních gard Husajn Salami přítomnost letadlové lodi v íránských regionálních vodách označil za pouhou „psychologickou válku“, která má za cíl pouze vyděsit Teherán. Velitel řekl, že americká válka s Íránem je nemožná, protože Washington nemá dostatečnou vojenskou moc, cituje jej britský list The Guardian.

Nebyl jediný z vysokých íránských vojenských představitelů, který se vysmíval americkým vojenským silám. Velitel vzdušných sil Revolučních gard, Amir Ali Hajizadeh, řekl, že „letadlová loď, která má na sobě 40 až 50 letadel a 6 000 sil shromážděných uvnitř jí, by byla vážnou hrozbou v minulosti, ale nyní… pokud udělají krok, zasáhneme je do hlavy.“

Menší sebejistotu vykazuje íránský prezident Hasan Rúhání, podle něhož země se nyní nachází v důsledku amerických sankcí v horší situaci než když válčila s Irákem. „Během války (s Irákem) jsme neměli problém s našimi bankami, prodejem ropy nebo dovozem a vývozem, byly tam pouze sankce na nákup zbraní,“ uvedl Rouhání na shromáždění v Teheránu, podle něhož tlak na Írán je „bezprecedentní válkou“.

Varování před konfliktem 

Existují proto velké obavy, že vzhledem k velkému napětí, který Írán cítí, by mohlo dojít k nezamýšlenému konfliktu. Podle Roberta Gatese, bývalého amerického ministra obrany, nesprávný odhad vojenských sil v Perském zálivu je „velmi reálným rizikem právě teď“.

Ali Vaez, specialista na Írán z think-tanku Crisis Group, sdělil britskému listu The Times, že hrozba možného vojenského konfliktu je nyní tak velká, protože mezi oběma zeměmi prakticky přestaly existovat komunikační kanály. „Neúmyslná nehoda by mohla snadno vyvolat širší konflikt. Bylo by to téměř magické, kdybychom z tohoto období mohli vyjít bez poškození. “

Podle expertů by konflikt neměl ani podobu konvenční války mezi Íránem a USA, ale spíše by se jednalo o vypuknutí boje v několika bodech ohniscích na Blízkém východě, kde má Írán své věrná spojenecká vojska. Jedná se např. o Irák, Sýrii či Jemen, kde jsou jemu příznivě nakloněné milice, uvádí server news.com.au.

Vztahy mezi Íránem a USA jsou napjaté od té doby, co americký prezident Donald Trump se rozhodl odejít z jaderné dohody a uvalit na Írán tvrdé sankce. Írán uvedl, že nebude plnit některé závazky dané dohodou.

Bývalý velvyslanec USA v Izraeli, Dan Shapiro, varuje, že bez žádné dohody je mnohem pravděpodobnější vojenská akce. Írán by opětovně mohl rozjet svůj nukleární program, což by USA mohly vyhodnotit jako tak velké nebezpečí, kvůli kterému je potřeba uskutečnit vojenskou akci. Podle Shapira by uskutečnění válečných operací mohly USA předat Izraeli, kterému je Írán dlouhodobě trnem v oku a který jej považuje za přímé ohrožení jeho bezpečnosti.

Ilan Goldenberg, ředitel Middle East Security Program z Center for a New American Security si myslí, že ve skutečnosti nikdo, ani Trump ani izraelský premiér Benjamin Netanjahu, nechce válku a že řeči o ní jsou zveličené médii. „ Nikdo nechce válku,“ sdělil listu The Jerusalem Post. „ To neznamená, že k ní náhodou nedojde,“ dodal.

Robin Wrightová z magazínu The New Yorker upozorňuje, že USA mají špatnou historii, co se týče provokací a umělých či pochybných záminek pro rozpoutání válek. Nejznámějším případem je dle ní válka v Iráku, která byla rozpoutána na základě falešných údajů o přítomnosti zbraní hromadného ničení.

Wrightovou velmi znepokojuje skutečnost, že USA nepodaly žádné jasné vysvětlení, proč na Blízký východ posílají své vojenské síly, když, jak jí sdělily její zdroje z Pentagonu, Írán za poslední dva roky se prakticky stáhl ze všech svých provokací, které často dělal v letech 2016 (32 provokací) a 2017 (14 provokací).

Vaez se domnívá, že ve Washingtonu bují frustrace, protože Trumpův „maximální tlak“ zatím přinesl jen minimální výsledky. Podle něj by někteří ve Washingtonu i v regionu by mohli záměrně vyvolat velkou provokaci, aby tentokráte těch výsledků dosáhli.

Související

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.
USS Abraham Lincoln

CNN: Pokud jednání o jaderném programu selžou, USA se chystají na útok na Írán

Před zahájením zásadních diplomatických rozhovorů v Ženevě posilují Spojené státy svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Přesuny leteckých a námořních sil mají podle zdrojů CNN blízkých situaci za cíl nejen zastrašit Teherán, ale také připravit půdu pro případné údery uvnitř země, pokud by jednání o íránském jaderném programu selhala. Do regionu se přesouvají stíhačky i tankery z britských základen a desítky nákladních letadel přepravily vybavení do Jordánska, Bahrajnu a Saúdské Arábie.

Více souvisejících

USS Abraham Lincoln USA (Spojené státy americké) Írán válka

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií

Média nedáme. Tisíce studentů napříč celým Českem vyrazily do ulic

Tisíce studentů po celé České republice symbolicky minutu před dvanáctou opustily své učebny, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Tato masová akce, organizovaná iniciativou Média nedáme!, se uskutečnila ve středu a zapojily se do ní desítky vzdělávacích institucí napříč celou zemí, od Aše až po Krnov.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak

Situace v Hormuzském průlivu se během dnešního dopoledne výrazně vyhrotila poté, co íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) zahájily sérii útoků na nákladní lodě v této klíčové námořní oblasti. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO), vedené britským královským námořnictvem, potvrdilo, že došlo k několika incidentům, při nichž byly zasaženy nejméně tři různé nákladní lodě.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Agrofert

Česko obnovuje dotace pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) se rozhodl obnovit administraci a vyplácení dotací pro koncern Agrofert. K tomuto kroku přistoupil na základě vlastních právních analýz, které si nechal vypracovat u externích advokátních kanceláří. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí

Prezident Donald Trump se v úterý odpoledne sešel se svým týmem pro národní bezpečnost v Bílém domě, aby rozhodl o dalším postupu ve vztahu k Íránu. Termín vypršení příměří se neúprosně blížil a vládní letoun Air Force Two byl připraven na základně Andrews k odletu viceprezidenta JD Vance do Pákistánu. Administrativa se však potýkala s problémem v podobě naprostého mlčení ze strany Teheránu.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Počasí

Výhled počasí do poloviny května. Sucho se má prohlubovat

Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Německá fotbalová liga - Bundesliga

Mužská bundesliga zažila premiéru. Poprvé klub vedla žena, stálou trenérkou se ale nestane

Když bylo minulý týden oznámeno, že na post trenéra Unionu Berlín usedne jako historicky první žena-trenérka v mužské fotbalové bundeslize místo odvolaného Steffana Baumgarta Marie-Louise Etaová, strhla se mezi fanoušky značná vlna nevole. Přestože klub za svým rozhodnutím stojí a trenérku před kritickými hlasy chrání, jeho vedení už se nechalo slyšet, že stálou trenérkou se Etaová nestane. A to i v případě, kdyby se Etaové po zbytek této sezóny dařilo. Úvodní zápas v této roli už má Etaová za sebou. V zápase s Wolfsburgem však její Union Berlín prohrál 1:2.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Péter Magyar

Magyar zastaví vystoupení Maďarska z Mezinárodního trestního soudu. Vyslovil se pro zatčení Netanjahua

Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar v pondělí oznámil zásadní změnu postoje své země vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu. Uvedl, že pokud by na maďarské území vstoupil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, bude muset být zatčen. Na Netanjahua vydal tento mezinárodní soud zatykač kvůli obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

včera

Miloš Vystrčil

Babišova vláda neposkytne letoun Vystrčilovi pro cestu na Tchaj-wan. Poklonkování Číně, tvrdí opozice

Vláda premiéra Andreje Babiše odmítla poskytnout vládní letoun předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi pro jeho plánovanou pracovní cestu na Tchaj-wan. Předseda horní komory parlamentu měl v úmyslu vycestovat na přelomu května a června v doprovodu podnikatelské delegace. Podle vyjádření premiéra však vláda tento požadavek na využití armádního speciálu neschválila.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump razantně odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem

Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC kategoricky odmítl možnost prodloužení příměří s Íránem. Uvedl, že Spojené státy mají omezený časový prostor a nacházejí se ve velmi silné vyjednávací pozici. Podle jeho slov je cílem Washingtonu dosáhnout výhodné dohody, která by konflikt definitivně uzavřela.

včera

Ilustrační foto

Pohonné hmoty v úterý zdraží. Vláda zvýšila strop

Ministerstvo financí zvýšilo pro středu cenové stropy pohonných hmot. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,07 koruny za litr a naftu za 41,34 koruny za litr. V úterý přitom platily limity 40,64 koruny pro benzin a 40,86 koruny pro naftu.

včera

EU by mohla schválit 90miliardovou půjčku Ukrajině už ve středu

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se připravují na středeční schůzi, během níž by mohli schválit finanční půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Tento klíčový krok je však podmíněn obnovením dodávek ruské ropy do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy