Napětí mezi USA a Íránem by mohlo přerůst v neúmyslný válečný konflikt, bojí se řada expertů. Podle nich vzhledem k chybějícím komunikačním kanálům může být jakékoliv nedorozumění záminkou k válce. Samotní íránští vojenští představitelé si myslí, že USA jen cíleně straší. Holedbají, že Írán je dostatečně silný, aby Spojené státy zasáhl.
Americké ministerstvo obrany v pátek uvedlo, že na Blízký východ přesunou raketový systém Patriot. Již předtím do do oblasti USA vyslaly operační svaz v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Američtí představitelé odůvodňují tyto opatření jako reakci na blíže neupřesněnou íránskou hrozbu.
Velitel íránských Revolučních gard Husajn Salami přítomnost letadlové lodi v íránských regionálních vodách označil za pouhou „psychologickou válku“, která má za cíl pouze vyděsit Teherán. Velitel řekl, že americká válka s Íránem je nemožná, protože Washington nemá dostatečnou vojenskou moc, cituje jej britský list The Guardian.
Nebyl jediný z vysokých íránských vojenských představitelů, který se vysmíval americkým vojenským silám. Velitel vzdušných sil Revolučních gard, Amir Ali Hajizadeh, řekl, že „letadlová loď, která má na sobě 40 až 50 letadel a 6 000 sil shromážděných uvnitř jí, by byla vážnou hrozbou v minulosti, ale nyní… pokud udělají krok, zasáhneme je do hlavy.“
Menší sebejistotu vykazuje íránský prezident Hasan Rúhání, podle něhož země se nyní nachází v důsledku amerických sankcí v horší situaci než když válčila s Irákem. „Během války (s Irákem) jsme neměli problém s našimi bankami, prodejem ropy nebo dovozem a vývozem, byly tam pouze sankce na nákup zbraní,“ uvedl Rouhání na shromáždění v Teheránu, podle něhož tlak na Írán je „bezprecedentní válkou“.
Varování před konfliktem
Existují proto velké obavy, že vzhledem k velkému napětí, který Írán cítí, by mohlo dojít k nezamýšlenému konfliktu. Podle Roberta Gatese, bývalého amerického ministra obrany, nesprávný odhad vojenských sil v Perském zálivu je „velmi reálným rizikem právě teď“.
Ali Vaez, specialista na Írán z think-tanku Crisis Group, sdělil britskému listu The Times, že hrozba možného vojenského konfliktu je nyní tak velká, protože mezi oběma zeměmi prakticky přestaly existovat komunikační kanály. „Neúmyslná nehoda by mohla snadno vyvolat širší konflikt. Bylo by to téměř magické, kdybychom z tohoto období mohli vyjít bez poškození. “
Podle expertů by konflikt neměl ani podobu konvenční války mezi Íránem a USA, ale spíše by se jednalo o vypuknutí boje v několika bodech ohniscích na Blízkém východě, kde má Írán své věrná spojenecká vojska. Jedná se např. o Irák, Sýrii či Jemen, kde jsou jemu příznivě nakloněné milice, uvádí server news.com.au.
Vztahy mezi Íránem a USA jsou napjaté od té doby, co americký prezident Donald Trump se rozhodl odejít z jaderné dohody a uvalit na Írán tvrdé sankce. Írán uvedl, že nebude plnit některé závazky dané dohodou.
Bývalý velvyslanec USA v Izraeli, Dan Shapiro, varuje, že bez žádné dohody je mnohem pravděpodobnější vojenská akce. Írán by opětovně mohl rozjet svůj nukleární program, což by USA mohly vyhodnotit jako tak velké nebezpečí, kvůli kterému je potřeba uskutečnit vojenskou akci. Podle Shapira by uskutečnění válečných operací mohly USA předat Izraeli, kterému je Írán dlouhodobě trnem v oku a který jej považuje za přímé ohrožení jeho bezpečnosti.
Ilan Goldenberg, ředitel Middle East Security Program z Center for a New American Security si myslí, že ve skutečnosti nikdo, ani Trump ani izraelský premiér Benjamin Netanjahu, nechce válku a že řeči o ní jsou zveličené médii. „ Nikdo nechce válku,“ sdělil listu The Jerusalem Post. „ To neznamená, že k ní náhodou nedojde,“ dodal.
Robin Wrightová z magazínu The New Yorker upozorňuje, že USA mají špatnou historii, co se týče provokací a umělých či pochybných záminek pro rozpoutání válek. Nejznámějším případem je dle ní válka v Iráku, která byla rozpoutána na základě falešných údajů o přítomnosti zbraní hromadného ničení.
Wrightovou velmi znepokojuje skutečnost, že USA nepodaly žádné jasné vysvětlení, proč na Blízký východ posílají své vojenské síly, když, jak jí sdělily její zdroje z Pentagonu, Írán za poslední dva roky se prakticky stáhl ze všech svých provokací, které často dělal v letech 2016 (32 provokací) a 2017 (14 provokací).
Vaez se domnívá, že ve Washingtonu bují frustrace, protože Trumpův „maximální tlak“ zatím přinesl jen minimální výsledky. Podle něj by někteří ve Washingtonu i v regionu by mohli záměrně vyvolat velkou provokaci, aby tentokráte těch výsledků dosáhli.
Související
Na Blízký východ dorazila letadlová loď USS Abraham Lincoln a americké torpédoborce
Americká letadlová loď stále nedorazila k Perskému zálivu
USS Abraham Lincoln , USA (Spojené státy americké) , Írán , válka
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 1 hodinou
Předvánoční úspěch českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 1 hodinou
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 1 hodinou
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 1 hodinou
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 3 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 3 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 4 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 5 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 6 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 8 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 9 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země.
Zdroj: Libor Novák