Napětí mezi USA a Íránem by mohlo přerůst v neúmyslný válečný konflikt, bojí se řada expertů. Podle nich vzhledem k chybějícím komunikačním kanálům může být jakékoliv nedorozumění záminkou k válce. Samotní íránští vojenští představitelé si myslí, že USA jen cíleně straší. Holedbají, že Írán je dostatečně silný, aby Spojené státy zasáhl.
Americké ministerstvo obrany v pátek uvedlo, že na Blízký východ přesunou raketový systém Patriot. Již předtím do do oblasti USA vyslaly operační svaz v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Američtí představitelé odůvodňují tyto opatření jako reakci na blíže neupřesněnou íránskou hrozbu.
Velitel íránských Revolučních gard Husajn Salami přítomnost letadlové lodi v íránských regionálních vodách označil za pouhou „psychologickou válku“, která má za cíl pouze vyděsit Teherán. Velitel řekl, že americká válka s Íránem je nemožná, protože Washington nemá dostatečnou vojenskou moc, cituje jej britský list The Guardian.
Nebyl jediný z vysokých íránských vojenských představitelů, který se vysmíval americkým vojenským silám. Velitel vzdušných sil Revolučních gard, Amir Ali Hajizadeh, řekl, že „letadlová loď, která má na sobě 40 až 50 letadel a 6 000 sil shromážděných uvnitř jí, by byla vážnou hrozbou v minulosti, ale nyní… pokud udělají krok, zasáhneme je do hlavy.“
Menší sebejistotu vykazuje íránský prezident Hasan Rúhání, podle něhož země se nyní nachází v důsledku amerických sankcí v horší situaci než když válčila s Irákem. „Během války (s Irákem) jsme neměli problém s našimi bankami, prodejem ropy nebo dovozem a vývozem, byly tam pouze sankce na nákup zbraní,“ uvedl Rouhání na shromáždění v Teheránu, podle něhož tlak na Írán je „bezprecedentní válkou“.
Varování před konfliktem
Existují proto velké obavy, že vzhledem k velkému napětí, který Írán cítí, by mohlo dojít k nezamýšlenému konfliktu. Podle Roberta Gatese, bývalého amerického ministra obrany, nesprávný odhad vojenských sil v Perském zálivu je „velmi reálným rizikem právě teď“.
Ali Vaez, specialista na Írán z think-tanku Crisis Group, sdělil britskému listu The Times, že hrozba možného vojenského konfliktu je nyní tak velká, protože mezi oběma zeměmi prakticky přestaly existovat komunikační kanály. „Neúmyslná nehoda by mohla snadno vyvolat širší konflikt. Bylo by to téměř magické, kdybychom z tohoto období mohli vyjít bez poškození. “
Podle expertů by konflikt neměl ani podobu konvenční války mezi Íránem a USA, ale spíše by se jednalo o vypuknutí boje v několika bodech ohniscích na Blízkém východě, kde má Írán své věrná spojenecká vojska. Jedná se např. o Irák, Sýrii či Jemen, kde jsou jemu příznivě nakloněné milice, uvádí server news.com.au.
Vztahy mezi Íránem a USA jsou napjaté od té doby, co americký prezident Donald Trump se rozhodl odejít z jaderné dohody a uvalit na Írán tvrdé sankce. Írán uvedl, že nebude plnit některé závazky dané dohodou.
Bývalý velvyslanec USA v Izraeli, Dan Shapiro, varuje, že bez žádné dohody je mnohem pravděpodobnější vojenská akce. Írán by opětovně mohl rozjet svůj nukleární program, což by USA mohly vyhodnotit jako tak velké nebezpečí, kvůli kterému je potřeba uskutečnit vojenskou akci. Podle Shapira by uskutečnění válečných operací mohly USA předat Izraeli, kterému je Írán dlouhodobě trnem v oku a který jej považuje za přímé ohrožení jeho bezpečnosti.
Ilan Goldenberg, ředitel Middle East Security Program z Center for a New American Security si myslí, že ve skutečnosti nikdo, ani Trump ani izraelský premiér Benjamin Netanjahu, nechce válku a že řeči o ní jsou zveličené médii. „ Nikdo nechce válku,“ sdělil listu The Jerusalem Post. „ To neznamená, že k ní náhodou nedojde,“ dodal.
Robin Wrightová z magazínu The New Yorker upozorňuje, že USA mají špatnou historii, co se týče provokací a umělých či pochybných záminek pro rozpoutání válek. Nejznámějším případem je dle ní válka v Iráku, která byla rozpoutána na základě falešných údajů o přítomnosti zbraní hromadného ničení.
Wrightovou velmi znepokojuje skutečnost, že USA nepodaly žádné jasné vysvětlení, proč na Blízký východ posílají své vojenské síly, když, jak jí sdělily její zdroje z Pentagonu, Írán za poslední dva roky se prakticky stáhl ze všech svých provokací, které často dělal v letech 2016 (32 provokací) a 2017 (14 provokací).
Vaez se domnívá, že ve Washingtonu bují frustrace, protože Trumpův „maximální tlak“ zatím přinesl jen minimální výsledky. Podle něj by někteří ve Washingtonu i v regionu by mohli záměrně vyvolat velkou provokaci, aby tentokráte těch výsledků dosáhli.
Související
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
CNN: Pokud jednání o jaderném programu selžou, USA se chystají na útok na Írán
USS Abraham Lincoln , USA (Spojené státy americké) , Írán , válka
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
před 1 hodinou
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
před 1 hodinou
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
před 2 hodinami
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
před 4 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
včera
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
včera
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
včera
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
včera
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
včera
Oscar pro dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Pomohli s ním i Češi
včera
Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno
včera
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
včera
Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let
včera
Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick
včera
Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem
včera
Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová
včera
Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko
včera
Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa
včera
Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona
včera
Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru
Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.
Zdroj: Libor Novák