"Válka tankerů" není první. Historie už jednu pamatuje

Útoky na šest tankerů poblíž Hormuzskéo průlivu jsou důkazem zranitelnosti klíčové trasy energetických dodávek ještě 30 let po íránsko-americkém sporu známém jako válka tankerů. Byť zatím škody nedosáhly rozměrů těch z 80. let, ukazuje se, jak nebezpečná je situace a jak snadno může eskalovat, napsala agentura AP.

Za války tankerů Írán válčil s Irákem a lodě amerického námořnictva eskortovaly kuvajtské tankery Perským zálivem a Hormuzským průplavem, protože Íránci začali minami poškozovat plavidla. Napětí vyústilo v jednodenní námořní bitvu mezi Íránci a Američany a pak sestřelením civilního letadla, které si Američané spletli s íránskou stíhačkou. Zabili tehdy 290 lidí.

"Musíme si uvědomit, že průlivem propluje 30 procent světové surové ropy. Pokud to místo nebude bezpečné, ohrozí to dodávky celému západnímu světu," řekl Paolo d'Amico z tankerového svazu INTERTANKO.

Letos prozatím bylo od 12. května poškozen šest obchodních lodí a předpokládá se, že minami. USA útoky připsaly Íránu a ty poslední doložily videm, které podle USA zachycuje Íránce, jak ve čtvrtek snímali jednu nevybuchlou minu z boku tankeru. Írán jakoukoli účast na útocích odmítá a věc označuje za íránofobní kampaň ze strany USA. Japonský majitel jedno z tankerů napadených ve čtvrtek oznámil, že posádka viděla před útokem létající objekty, což by znamenalo, že plavidlo nepoškodily miny, tedy že to odporuje důkazům předloženým Spojenými státy.

Podobné nejasnosti provázely i začátek tankerové války v 80. letech. Byla tehdy irácko-íránská válka, v níž zahynulo milion lidí a v níž USA stály za Irákem Saddáma Husajna. Poskytovaly mu tajné informace, zbraně a další pomoc. Irák útočil na íránské lodě a do roku 1984 i na zásadní íránský ropný terminál na ostrově Chárk. Írán pak zahájil útoky na lodě v regionu. Podle amerického námořního institutu Iráčané zaútočili na 280 lodí, Írán na 168.

Útoky s pomocí min Írán zahájil v roce 1987. Revoluční gardy je v noci rozmísťovaly po Perském zálivu z plachetnic používaných k přepravě zboží. Když se obětí staly i kuvajtské ropné tankery, začaly USA tankery chránit a zapojil se i Sovětský svaz. Počet minových útoků nebyl velký, avšak jejich psychologický dopad byl značný. Íráncům tyto akce umožňovaly útočit na nepřítele, aniž za to nesli přímou odpovědnost. Akbar Hášemí Rafsandžání, který se později stal prezidentem, tehdy miny označil za sestupující boží anděly, kteří dělají, co je třeba.

"Íránská strategie na moři je založena na narušování. Vědí, že nemohou dominovat, musejí narušovat," řekl profesor z washingtonského centra pro strategické studie Dave DesRoches.

USA definitivně minové útoky připsaly Íránu, když v roce 1987 zajaly íránskou loď Adžr naloženou minami. Když americký torpédoborec Samuel B. Roberts narazil na minu a skoro se potopil, námořnictvo zjistilo, že šlo o stejnou minu jako byly ty na Adžru. Útok na torpédoborec vyvolal jednodenní námořní bitvu zvanou operace kudlanka nábožná. Americká armáda v ní zaútočila na dva íránské ropné vrty a potopila nebo poškodila šest íránských lodí. O několik měsíců na to ale přišla tragédie. Americká loď Vincennes pronásledovala plavidla v íránských teritoriálních vodách a zaměnila americké dopravní letadlo s íránskou stíhačkou F-14. Sestřelila je a zabila 290 lidí.

Válka tankerů v Íránu není dodnes zapomenuta. Na teheránském náměstí Valíasr se nedávno objevil billboard s americkými a izraelskými loděmi, které buď hoří nebo se potápějí. Nápis po nimi v angličtině, perštině, arabštině i hebrejštině hlásá: "Všechny jsme je potopili". Billboard se na místě objevil krátce po květnovém útoku na první čtyři tankery.

Související

Ilustrační foto

Íránská loď se dostala do problémů, pomohl jí torpédoborec USA

Posádka amerického torpédoborce pomohla v Ománském zálivu íránské lodi, která se dostala do potíží. V prohlášení, z nějž citovala agentura AFP, to oznámila mezinárodní námořní koalice působící v tamních vodách. USA a Írán neudržují diplomatické vztahy a mezi oběma zeměmi panuje značné napětí kvůli obnoveným americkým sankcím proti Teheránu.
Ilustrační foto

Loď s drogami zabavili i Britové, na palubě jich bylo přes 130 kilogramů

Loď britského vojenského námořnictva pomohla zabavit zásilku metamfetaminu v hodnotě přes 3,3 milionu liber (přes 98 milionů Kč). Drogy převáželi pašeráci v Ománském zálivu. Loď HMS Defender z Portsmouthu na jihu Anglie podezřelé plavidlo objevila během průzkumné plavby v oblasti, uvedla agentura Reuters.

Více souvisejících

Ománský záliv lodní doprava

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy