Rozpoutá Trump třetí světovou válku? Národy půjdou proti USA, varuje premiér

„Z toho, co můžu vidět, usuzuji, že to je Amerika, která dělá všechny ty provokace,“ řekl Mahathir. „Zaprvé, odstoupili od (jaderné) smlouvy a nyní posílají do Perského zálivu válečné lodě a dělají věci, které provokují Írán,“ uvedl na sobotním summitu Asociace národů jihovýchodní Asie.

Podle Matathira, pokud půjdou USA do války, nebude to jen jejich válka s Íránem. „Bude to světová válka,“ varoval malajský premiér s tím, že další země se do ní přidají, protože budou chtít zabránit tomu, aby byly použity nukleární zbraně.

Matathir se dlouhodobě vymezuje vůči USA a jejím vojenským kampaním. V roce 2003 se ostře stavěl proti invaze USA do Iráku. Osočil tehdejšího prezidenta, George Bushe mladšího, že je „zbabělec“ a „tyran“. Taktéž řekl, že USA a jeho spojenci cílí na další islámské země a že Írán, Súdán a Libye budou další. Malajsie je převážně muslimskou zemí. 

Konspirační teorii, že USA mají jakýsi tajný plán na likvidaci vybraných islámských zemí, v souvislosti se současným napětím mezi Íránem a USA, postuloval i britský bulvární deník Express. Ten odkázal na slova bývalého amerického generála Wesley Clarka, velitele armád NATO během války v Kosovu. Clark tvrdí, že mu rok po 11. září 2001 nejmenovaný generál přeložil plán, který ukazuje, že USA mají v plánu sesadit vládu v sedmi zemích.

„Jedná se o memo, které popisuje, jak v pěti letech se vydáme zničit sedm zemí, počínaje Irákem a poté Sýrií, Libanonem, Libyí, Somálskem, Súdánem a končícím Íránem,“ citoval Clark, který se ucházel o místo kandidáta na prezidenta v demokratických primárkách, nejmenovaného velitele. Video, ve kterém o tomto údajném dokumentu hovoří, je často sdíleno na konspiračních serverech.

Ačkoliv USA se jistou měrou podílí na občanských konfliktech v Sýrii a Libyi, neuskutečnily zatím žádnou vojenskou intervenci v Libanonu či Súdánu, zatímco v Somálsku mají jen posádku, která tam byla poslána ještě před invazí do Iráku. Nesedí též časový rámec – vypuknutí USA podporovaných rebelií v Sýrii a Libyi vypuklo v roce 2011, tedy devět let poté, co se Clark dozvěděl o údajném plánu.

Eskalace napětí

Dlouhodobé napětí mezi USA a Íránem se zvýšilo poté, co došlo k útoku na dva tankery v Ománském zálivu z minulého týdne, z nichž Spojené státy obvinily íránské Revoluční gardy. Írán obvinění odmítá. USA zveřejnily záběry, které mají dokazovat, že gardy daly na japonský tanker minu, podle expertů však z nich nelze jednoznačně usoudit, že za útokem stojí Írán.

Válka slov se málem proměnila na válku skutečnou poté, co Írán sestřelil nepilotovaný americký dron. Americký prezident Donald Trump nařídil v odvetu vojenské údery proti vybraným cílům Íránu, aby je nakonec údajně deset minut před jejich zahájením odvolal s tím, že by při nich zahynulo 150 lidí, což by bylo neúměrnou reakci.

USA nicméně přesto provedly v sobotu na Írán odvetný kybernetický útok na íránské počítačové systémy, jejichž prostřednictvím gardy kontrolují zařízení na odpalování raket a řízených střel. Dle amerických médií byl tento typ odvetného útoku v plánu připravován již jako reakce na útoky na tankery.

Představitelé firem specializovaných na kybernetickou bezpečnost uvedli, že v poslední době, kdy výrazně vzrostlo napětí mezi Washingtonem a Teheránem, íránští hackeři pracující pro tamní vládu zesílili útoky proti americkým vládním agenturám a proti klíčové ekonomické infrastruktuře. Rozesílali prý takzvané spear phishingové e-maily, které obvykle napodobují běžné e-maily, ale obsahují přílohy se škodlivými kódy.