Írán poprvé naznačil, že je ochoten s USA jednat. Klade si ale podmínky

Íránský raketový program řídí revoluční gardy, které spadají jen pod vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Zaríf svou nabídku zveřejnil v rozhovoru se stanicí NBC, která interview vysílala v pondělí večer. Ministr je nyní v New Yorku a účastní se jednání OSN. Řekl, že SAE loni vydaly na zbraně 22 miliard dolarů (500 miliard Kč) a Saúdská Arábie 67 miliard. Mnohé z nich byly americké výroby. Írán podle ministra za zbraně loni utratil 16 miliard dolarů.

"Do našeho regionu se dodávají americké zbraně a oblasti hrozí exploze. Chtějí-li (Američané) jednat o raketách, musejí nejprve přestat prodávat tyto zbraně, včetně raket, do našeho regionu," řekl Zaríf.

Americký prezident Donald Trump, který loni odstoupil od dohody od íránského jaderného programu a obnovil proti Íránu ekonomické sankce, označuje zbrojní prodej na Blízký východ za významnou součást americké ekonomiky. Není jasné, jak by na íránský návrh reagoval, píše AP.

Outgoing EU foreign policy chief @FedericaMog says none of parties to the 2015 nuclear deal believe Iran's breaches are significant.My take:Typical of Mogherini, providing her endless support for @JZarif and the mullahs' regime in #Iran.(File Photos) pic.twitter.com/2wDyB8eeGt

Írán byl od islámské revoluce v roce 1979 vystaven několikerým a nejen americkým sankcím, což oslabilo jeho možnosti zbrojního nákupu v zahraničí. Zatímco ostatní země v oblasti Perského zálivu nakupují moderní stíhací letouny, Írán má k dispozici americké stroje z předrevolučního období a stárnoucí ruská letadla. Investuje zato masivně do raketového programu, píše AP.

Podle ní Chameneí omezil domácí raketovou produkci na zbraně o doletu do 2000 kilometrů, což vylučuje možnost zasáhnout Evropu, avšak umožňuje útočit na státy Blízkého východu včetně Izraele a také amerických základen v regionu.

Když Trump ohlásil odstoupení od dohody o íránském jaderném programu, zdůvodnil to částečně íránským balistickým programem, který dohoda neomezuje. Írán i po podpisu dohody v roce 2015 pokračoval v raketových testech, což vyvolalo nevoli i u evropských signatářů dohody.