Syrská armáda střílela do demonstrantů, 26 mrtvých

Tisíce protestujících po celé Sýrii vyšly po pátečních modlitbách do ulic, aby demonstrovaly proti režimu prezidenta Bašára Asada. Demonstruje se v Damašku, ve městech Homsu, Tallu či Jasemu.Armáda ve třetím největším městě Sýrie Homs rozmístila několik tanků, o život tam přišlo během střelby podle nejnovějších zpráv až 18 lidí, několik dalších je zraněno. V centru Damašku ozbrojené jednotky demonstrace během chvíle rozprášily.Dalších šest obětí hlásí z města Hamá na západě země. Dva lidé zemřeli ve města Džabla.Ve městě Tall severně od Damašku vojáci podle svědků začali střílet po lidech.Na dva tisíce obyvatel se vydaly do ulic východního damašského předměstí Sakba, aby požadovaly propuštění stovek svých příbuzných, kteří byli v posledních dnech zadrženi. Svědci tvrdí, že někteří demonstranti se snažili proniknout do centra Damašku, ale armáda zablokovala všechny cesty vedoucí do hlavního města z jeho předměstí.Vojáci v pátek během demonstrací zatkli na dalším damašském předměstí Midan opozičního předáka Rijáda Sájfa. Oznámila to jeho dcera. „Mého otce strčili do autobusu s dalšími protestujícími, kteří byli zadrženi v průběhu protestů poblíž mešity Hasan,“ cituje agentura Reuters dceru jménem Jumana.Syrská armáda oznámila, že během pátečních protestů zemřelo ve městě Homs deset vojáků a policistů. Státní agentura SANA uvedla, že je zabili "teroristé".Ve čtvrtek se začala armáda stahovat z jihosyrského povstaleckého města Dará, kam pracovníci Červeného kříže a Červeného půlměsíce přivezli vodu, potraviny a humanitární potřeby.Povstání proti vládě prezidenta Bašára Asada vypuklo v polovině března. Na kontě má na 600 mrtvých. Syřané pokračují v protestech i poté, co režim splnil jeden z jejich hlavních požadavků a zrušil výjimečný stav, který v zemi platil od roku 1963.Kvůli tvrdým zásahům proti demonstrantům schválila Evropská unie uvalení sankcí na 13 činitelů syrského režimu, kteří jsou zodpovědní za tyto zásahy zodpovědní. Prezident Asad mezi nimi není.Pětačtyřicetiletý Asad se postavil do čela země v roce 2000, kdy v prezidentském úřadě po třech desetiletích nahradil svého zesnulého otce Háfize Asada. Řídí vládní stranu Baas a hlásí se ke společenství alávitů, stoupenců šíitského islámu, kteří od 70. let minulého století zastávají klíčové posty ve vládních, armádních a policejních složkách.