Hrůzy v Sýrii potvrzeny, chemické zbraně jsou realitou

"Máme pádné důvody věřit, že bylo použito omezené množství jedovatých chemikálií. Na základě dostupných důkazů ale nebylo možné stanovit, jaké chemické látky přesně byly užity, jakým způsobem byly dodány, ani viníka," řekl předseda vyšetřovací komise OSN, Brasilec Paulo Sérgio Pinheiro.

Tým více než 20 vyšetřovatelů OSN mezi 15. lednem a 15. květnem uskutečnil 430 rozhovorů se syrskými běženci v sousedních zemích a prostřednictvím Skypu s lidmi žijícími stále v Sýrii. "Mezi svědky, které jsme vyslechli, jsou oběti útoků, uprchlíci, kteří utekli z postižených oblastí, a zdravotníci," konstatoval Pinheiro.

Vyšetřovací komise OSN zdůraznila, že k přesnějším závěrům o chemických zbraních by potřebovala odebrat vzorky přímo od obětí nebo na místě údajných útoků. Vyzvala proto Damašek, aby do země vpustil mezinárodní tým expertů.

Podle zprávy se zmíněné čtyři útoky odehrály 19. března v Chán al-Asalu v severosyrské provincii Halab, 19. března v Utajbí nedaleko Damašku, 13. dubna ve čtvrti šajcha Maksúda v Halabu a 29. dubna ve městě Sarákib. Vyšetřovány jsou i další podezřelé incidenty.

Existují tak tři možnosti, jak se otravný plyn dostal na bojiště.

První z nich, ale také poměrně málo pravděpodobná je, že došlo v rámci bojových akcí k nechtěnému zasažení některého ze skladů chemické munice a tím k její destrukci a následnému úniku otravného plynu. Problém spočívá v tom, že umístění skladů je relativně dobře známo a ty, o kterých neví obě válčící strany, by pravděpodobně nebyly umístěny v prostorech, kde je velká koncentrace osob a pohyb bojových jednotek. I když tuto variantu nelze vyloučit, jednalo by se o neúmyslné použití otravných látek a po vyřešení všech nezbytných kroků může být světové společenství realitně v klidu.

Druhá možnost je, že chemickými zbraněmi přes řadu ujištění, že je nepoužije, zaútočil Asadův režim. V takovém případě by se jednalo o zásadní porušení všech slibů a ujištění, že zbraně hromadného ničení nebudou použity a zůstanou v bezpečných skladech. I po zjištění, že se sarin objevil na bojišti a zasáhl jednu z válčících stran a civilní obyvatelstvo, představitelé Sýrie kategoricky tuto možnost odmítly. To ale neznamená, že někdo z linie velení bojových jednotek armády takový rozkaz nevydal. Na druhé straně nebyl důvod, pro který by se tak "silný kalibr" musel použít. Bašár Asad ví, že použití těchto zbraní je poslední možnost, jak zvrátit nepříznivý vývoj na bojišti, za normálních okolností směřující k definitivní porážce.

Třetí a nejméně příznivá varianta je, že chemické zbraně použili rebelové. To dokonce naznačuje i zpráva OSN. Zásadní problém je, že dnes není jasné, podobně jako tomu bylo v jiných případech "Arabského jara", kdo skutečně stojí v čele rebelů a kdo stanovuje konečné cíle. Více než například v Libyi je zřejmé, že síly rebelů jsou úzce propojeny na al-Káidu a další organizace radikálního islámu.

(Zdroj: natoaktual.cz)