Zaatarí (Jordánsko) - Kvůli intenzivním bojům přichází od února do Jordánska stále více syrských uprchlíků. Zatímco předtím jich bylo asi 300 denně, dnes je to až 900 lidí. Mění se také důvody, proč odcházejí. Jak uvádějí zástupci úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), v uprchlickém táboře Zaatarí na severu Jordánská se stále častěji setkávají s utečenci, kteří trpí podvýživou. Celkem se nyní v Jordánsku nachází okolo 600.000 syrských uprchlíků.
"Přibývá lidí z Homsu a Damašku, kteří stále více mluví o tom, že v zemi není jídlo. Uprchlíci přicházejí slabší, je to na nich vidět. Jedí trávu, listy, cokoli," říká irská humanitární pracovnice Lisa, která v Zaatarí pracuje. "Děláme jim zdravotní testy, ještě nemáme výsledky, ale předpokládáme, že budou mít podvýživu," dodává. Často prý přicházejí s dětmi ještě v pyžamech, jak je jen vzali a utíkali směrem k hranicím.
Válka v Sýrii začala přesně před třemi lety. Když začali do sousedních zemí přicházet první uprchlíci, v Jordánsku nejprve žili přímo u místních obyvatel. Jejich počet ale rychle narůstal, a tak v létě roku 2012 začaly vznikat první spontánní tábory na severu země, nyní jsou čtyři. Na konci července stejného roku byl otevřen i největší jordánský uprchlický tábor Zaatarí, který je druhým největším na světě a leží asi 15 kilometrů od hranic se Sýrií. Podle posledních údajů v něm žije 90 až 100 tisíc lidí.
Provoz tábora stojí půl milionu dolarů denně
V táborech nicméně bydlí pouze necelých 20 procent syrských uprchlíků, ostatní žijí přímo v jordánských městech a vesnicích. Z celkového počtu utečenců ze Sýrie je v Jordánsku 53 procent dětí do osmnácti let, 26 procent žen a 21 procent mužů.
"Asi 90 procent uprchlíků si pronajímá byty a domy, platí ale velmi vysoké nájmy, kvůli poptávce se téměř ztrojnásobily, deset procent jich žije u jordánských rodin," říká Carlos Afonso, který v Jordánsku pracuje pro ECHO. To je úřad Evropské komise, jenž má na starosti humanitární pomoc.
Poslední dobou podle Afonsa přicházejí uprchlíci ve zbídačeném stavu i kvůli tomu, že mají za sebou mnohem delší cestu, než tomu bylo dříve. Hranice se Sýrií na severu Jordánska je totiž mnohem více kontrolovaná.
Místo, kde vznikl tábor Zaatarí, bylo původně nehostinnou pouští, a to se zde projevuje i nyní, zejména velkým množstvím prachu. Stále to není ideální, humanitární organizace z celého světa ale pracují na tom, aby se životní podmínky uprchlíků zlepšily. Zatímco zpočátku žili všichni ve stanech, dnes je v táboře na 25.000 obytných kontejnerů (jeden z nich stojí 2500 dolarů) a jen asi 3000 rodin má ještě stan. Přes 70 procent tábora je elektrifikováno a na některých karavanech jsou vidět i satelity. Provoz tábora stojí asi 500.000 dolarů (přes deset milionů Kč) denně.
Konflikt začal Asad
V březnu 2011 dorazila revoluční vlna arabského jara ze severní Afriky do Sýrie. Lidé v ulicích se na počátku revoluce zasazovali o její mírový průběh. Inspirovali se občanským hnutím z Egypta a dalších států, kde na nátlak lidu autoritativní vládci odstoupili. Demonstranti v ulicích syrských měst žádali odstoupení prezidenta, volali po reformách, usilovali o svobodné a férové volby a plnění závazků plynoucích z respektu k základním lidským právům a svobodám. Nepřehlednost situace vyvěrá ze složité sociální reality a bouřlivé historie plné zájmů impérií, regionálních konfliktů a vojenských pučů. Vládní složky prezidenta Bašára Asada nastartovaly konfliktní průběh revoluce.
V roce 1970 se po dalším vojenském převratu zmocnil vlády Háfiz al-Asad, kterého v roce 2000 nahradil jeho syn Bašár. Během čtyřiceti let se režim strany Baas a vláda Asadů postarali o zničení opozice a upevnění moci bezpečnostních složek, pomocí kterých je udržována atmosféra všudypřítomného celospolečenského strachu.
Tento nebezpečný mix spustil krizové směřování arabského jara v Sýrii, které doprovází obavy z etnických čistek, zločinů proti lidskosti, zájmové financování konfliktu ze zahraničí, tisíce uprchlíků a celospolečenská krize přelévající se do sousedních států.
Pro pochopení událostí v Sýrii je nutné představit i národnostní a náboženské složení Sýrie. Výrazným způsobem se promítá do aktuální politické krize v Sýrii a ovlivňuje povahu syrského státu jako celku. Syrská pestrost obyvatelstva je odvozena od dvou hlavních štěpících linií – náboženství a národnosti. Větší ohrožení pro jednotnost Sýrie však představuje veliké množství náboženských konfesí. To se promítá rovněž do současných událostí. Majoritní náboženskou složku představuje sunnitská větev islámu, která tvoří přibližně 74% veškeré populace, informuje Syrskárevoluce.cz.
Další náboženské skupiny představují křesťané s 10% a také alawité, šíʿité a drúzové. Poslední dvě zmíněné sekty však nikdy neměly žádné politické ambice již z důvodu zanedbatelného počtu a jejich geografické koncentrovanosti. Ačkoliv však tvoří v Sýrii sunnité většinové obyvatelstvo, moc v současné době drží v rukou úzká skupina alawitů soustředěná kolem prezidenta Bašára al-Asada. Tím současná politická krize nabývá také náboženského charakteru.
Související
Rusko chce zlepšit vztahy mezi Tureckem a Sýrií. Erdogan se s Asadem mohou setkat v Moskvě
Erdogan: Pokud Kurdové uspořádají volby, zaútočíme na Sýrii
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Premiér Fiala přiznal chybu ODS v zářijových volbách
před 1 hodinou
Západ potřebuje změnit rétoriku ohledně Ukrajiny. Jde o Donbas a Krym
před 1 hodinou
Škoda státu z povodní činí nejméně 30 miliard korun. Vláda začne řešit kompenzace
před 2 hodinami
Záhada smrti Hasana Nasralláha. Tělo se našlo v nečekaném stavu
před 3 hodinami
Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde
před 4 hodinami
Bartoš potvrdil konec Pirátů ve Fialově vládě. Už je stanovený termín
před 4 hodinami
Fiala chce mít do středy jasno o pokračování vládního projektu. Piráty opět kritizoval
před 5 hodinami
Ficovi chce část Slováků zatnout tipec. Referendum by mohlo zkrátit vládě mandát
před 6 hodinami
Izraelci nejspíš vtrhnou do Libanonu. Půjde o operaci omezeného rozsahu
před 7 hodinami
V Česku se po povodních potvrdil první případ nebezpečné nemoci
před 7 hodinami
NASA zahájila záchrannou misi pro posádku Starlineru
před 8 hodinami
Rakušané si volí poslance. Poprvé může zvítězit krajně pravicová FPÖ
před 9 hodinami
Zabili jsme pana teroristu, hodnotí Netanjahu smrt Nasralláha. Izrael varoval všechny nepřátele
před 10 hodinami
Potenciálně škodlivé počasí. Co slibuje předpověď na neděli?
včera
Karla III. mrzí úmrtí Maggie Smithové. Herečku označil za národní klenot
včera
Zemětřesení v mužském tenise na spadnutí? WADA žádá dvouletou stopku pro světovou jedničku Sinnera
včera
Počasí v Evropě je nečekaně chladné. A příští týden nebude o moc lepší
včera
Megalomanští Saúdové na stavbách nešetří. Vzniká město v jediné budově i lyžařské středisko
včera
Fiala hájí svůj postup ve vládní krizi s Piráty. Sepsul Michálka, který mu nezvedl telefon
včera
České královské korunovace. Jak probíhaly a jaký měly význam?
Královské korunovace patřily k vůbec nejdůležitějším ceremoniálům, který v sobě spojoval státnický i duchovní charakter. Jak tento akt probíhal a jaký měl význam? Kdy se konala první česká královská korunovace a kdy poslední?
Zdroj: Lucie Žáková