Bagdád - Poslední události v Iráku jsou dramatické, důležité a dost možná historické. Pro někoho ale nejsou překvapivé, uvádí americká stanice CNN. Ozbrojenci, zřejmě z teroristické skupiny Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL), přemohli vládní síly a nyní kontrolují velkou část iráckého území. Ze statisíců lidí se přes noc stali uprchlíci.
Některé události, například pád Mosulu, byly nečekané a náhlé. Další okolnosti, jako napětí mezi muslimy z řad šíitů a sunnitů, přetrvávají desetiletí, ne-li staletí. Ale všechny tyto problémy se neobjevily zčistajasna. Již několik let odborníci předpovídají, že různé faktory - ať již zakořeněné v historii či podmíněné nedávným vývojem v regionu - mohou v Iráku vyvolat nestabilitu a násilí.
Na jaře 2003 při americké invazi již nebyla irácká armáda Saddáma Husajna tak početná jako před válkou v Perském zálivu v roce 1991, ale stále měla asi 430.000 vojáků a dalších 400.000 mužů v polovojenských jednotkách. Přesto Iráčané nebyli pro koaliční síly soupeřem.
Poté, co byla irácká armáda poražena, tak ji americký správce Iráku Paul Bremer rozpustil. Stovky tisíc vojáků tak najednou přišly o práci. Nejhůře byli postiženi vojáci s hodností plukovníka a výš, kteří věděli nejvíce o strategii a taktice. Neměli totiž nárok na odstupné a nesměli pracovat pro novou vládu. Něco ale dělat museli.
Profesor Londýnské ekonomické škole (LSE) Fawaz Gerges odhaduje, že "stovky možná tisíce zkušených velitelů Saddáma Husajna se připojily k ISIL." To znamená, že tyto vzbouřenecké síly, i když je tvoří také bojovníci ze zahraničí, jsou vycvičeny a dobře Irák znají. Ramzy Mardini z Atlantické rady, hovoří o "soustředěné snaze spojit Irák a Sýrii do jednoho sektářského bojiště". Vývoj v Sýrii podle něj vdechl "nový život násilnému extremismu v Iráku a posílil sebevědomí" povstalců.
"Navíc mají plán," dodává Nic Robertson ze CNN s odkazem na cíl ISIL vytvořit chalífát, tedy islámský stát, které by zahrnoval Irák a Sýrii. Podle něj nyní ISIL tento plán naplňuje.
Nové bombardování Iráku?Americký velvyslanec v Iráku v letech 2010 až 2012 James Jeffrey si nemyslí, že se vztahy mezi iráckými šíity a sunnity musely vyhrotit do dnešní podoby. Podle něj "se sunnité obecně ztotožnili s novým Irákem". Sloužili v armádě, někteří i jako generálové.
Ale v posledních letech se vztahy začaly zhoršovat. Jeffrey připomíná vývoj v Sýrii, problémy irácké armády a fakt, že vláda i armáda jsou stále více nábožensky rozděleny. "Odehrála se otřesná politická kampaň proti sunnitům ... A jednoduše bylo jen minimum snah přibrat sunnity do vlády," řekl.
Jak je tedy možné zabránit skupině, které se kvůli brutálním akcím v Sýrii zřekla i Al-Káida, převzít vládu nad Irákem? Podle Jeffreyho by amnestie pro některé povstalce nebo vláda národní jednoty celkovou dynamiku nijak podstatně nezměnila. Situaci by podle něj mohla změnit vojenská intervence Turecka (motivovaná zeměpisnou blízkostí a faktem, že ozbrojenci zajali v Mosulu turecké občany) nebo Íránu (jako šíitská země je přirozeným spojencem Málikího).
Mohla by samozřejmě jednat i americká armáda. Irácká vláda by podle nejmenovaného amerického představitele souhlasila s americkými leteckými údery proti povstalcům. Nic ale nenaznačuje, že by americké jednotky v dohledné době v Iráku opět bojovaly. Bez intervence další země je záchrana Iráku v rukou jeho armády a vlády.
Co je Kurdistán?
Samotný název je standardní íránskou složeninou, v níž se uplatňuje univerzálně použitelná přípona –(i)stán, označující ve spojení s etnonymem „místo". Jde tedy o pojmenování sídlišť daného etnika. Takto zcela analogicky existují či existovaly územní názvy jako Arabistán, Balúčistán, Lúristán apod., přičemž daleko nejznámějšími příklady jsou názvy současných středoasijských států – Afghánistán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistá, informuje kurdove.ecn.cz.
Geografické názvy tohoto typu, jež jsou příznačné pro íránskou jazykovou a civilizační sféru v nejširším smyslu, pochopitelně vcházely v používání mnohem později než vznikla příslušná etnonyma. Takto i Kurdistán jako termín existuje od 12.století, kdy ho zavedla dynastie Seldžukovců jako název administrativní jednotky, pokrývající jen zlomek toho, co dnes pod pojmem Kurdistán rozumíme.
Právě tak Kurdové, kteří jazykově i etnicky náleží do íránské větve indoevropské rodiny, jsou bezpochyby starší než jejich „–(i)stán". Jejich domovem, tj. oblastí známou dnes jako Kurdistán, je hornaté území táhnoucí se směrem ze severozápadu na jihovýchod, jehož páteří je horstvo Zágros.V severních a západních oblastech pokračuje kurdské osídlení do pohoří známých v Evropě pod názvy Taurus, Amanus (obě při pobřeží Středozemního moře) a zčásti též Pontus (při pobřeží Černého moře). Protože severovýchodní část dotyčného regionu bývala též domovem Arménů, je možné setkat se na mapách rovněž s jejím souhrnným pojmenováním Arménská vysočina.
Kurdové jsou národ indoevropský, nemají tedy s Turky etnicky nic společného. Naopak k Evropanům mají blíž než Turci. I jejich jazyk – kurdština je podstatně srozumitelnější a snazší na naučení než turečtina. Je ovšem jasné, že díky mnohaletému soužití se do kurdštiny dostala řada tureckých slov. Na druhou stranu má kurdština i mnoho slov společných s ruštinou a dalšími slovanskými jazyky (beran=baran, děkuji=spasiba), dodává mundo.cz.
Počet Kurdů na území Turecka se odhaduje jen velmi těžko. Po mnohaleté politické asimilaci praktikované tureckou vládou se mnoho etnických Kurdů dnes již pokládá za Turky. Však také donedávna turecká vláda vůbec neuznávala kurdskou národnost, Kurdové byli oficiálně označováni jako horští Turci. Odhady počtu Kurdů na území Turecka kolísají mezi 5 a 20 miliony, podle vyššího odhadu je tedy každý čtvrtý obyvatel Turecka Kurd. Na Kurdy opravdu narazíte po celé zemi, mnoho se jich vystěhovalo za prací do Istanbulu či jiných velkých měst na západě.
Související
Hamás a Hútijové mají nové politické kanceláře v Bagdádu. Vliv Íránu sílí
Stažení amerických vojáků z Iráku způsobí rozšíření íránského vlivu
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Izraelci nejspíš vtrhnou do Libanonu. Půjde o operaci omezeného rozsahu
před 1 hodinou
V Česku se po povodních potvrdil první případ nebezpečné nemoci
před 1 hodinou
NASA zahájila záchrannou misi pro posádku Starlineru
před 2 hodinami
Rakušané si volí poslance. Poprvé může zvítězit krajně pravicová FPÖ
před 3 hodinami
Zabili jsme pana teroristu, hodnotí Netanjahu smrt Nasralláha. Izrael varoval všechny nepřátele
před 4 hodinami
Potenciálně škodlivé počasí. Co slibuje předpověď na neděli?
včera
Karla III. mrzí úmrtí Maggie Smithové. Herečku označil za národní klenot
včera
Zemětřesení v mužském tenise na spadnutí? WADA žádá dvouletou stopku pro světovou jedničku Sinnera
včera
Počasí v Evropě je nečekaně chladné. A příští týden nebude o moc lepší
včera
Megalomanští Saúdové na stavbách nešetří. Vzniká město v jediné budově i lyžařské středisko
včera
Fiala hájí svůj postup ve vládní krizi s Piráty. Sepsul Michálka, který mu nezvedl telefon
včera
České královské korunovace. Jak probíhaly a jaký měly význam?
včera
Plzeň dvakrát v zápase s Frankfurtem prohrávala. V závěru dvěma brankami šokovala soupeře
včera
Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý
včera
Trump může mít osud Ukrajiny a Evropy ve svých rukou. Musí si dát pozor na jazyk
včera
Potvrzeno. Hassan Nasralláh je mrtvý, oznámilo hnutí Hizballáh
včera
Policie reaguje na smrt Nasralláha. V Česku přijala preventivní opatření
včera
Pavel šel po návratu z USA volit senátora na Litoměřicku
včera
Princ Harry varoval před epidemií u mladých. Souvisí se sociálními sítěmi
včera
Trump je připraven žalovat Google. Škodí mu prý v boji o Bílý dům
Exprezident Donald Trump je přesvědčen, že vyhledávač internetového giganta Google o něm zobrazuje jen špatné zprávy. Firmu varoval, že pokud bude v listopadu opět zvolen do Bílého domu, bude požadovat zahájení trestního stíhání vůči firmě. Upozornila na to CNBC.
Zdroj: Lucie Podzimková